Jaké jsou benefity chůze

Chůze má celou řadu zdravotních benefitů. Vede mimo jiné ke snížení krevního tlaku i hladiny cholesterolu a napomáhá minimalizovat riziko rozvoje srdečních chorob a mrtvice. Dále vydatnou procházkou posílíte třeba i svůj imunitní systém.

Pravidelná chůze vám zároveň pomůže zhubnout a zlepšit si celkově fyzickou kondici. Chůzí si také zpevníte svalstvo a vykouzlíte atraktivní postavu. Především si s její pomocí vytvarujete svaly nohou.

Výhodou chůze je bezesporu to, že se jedná o pohyb nenáročný. Chodit dokáže téměř každý a nepotřebujete ani náročné sportovní vybavení. Jít se projít můžete kdykoli a nejste vázáni na otevírací dobu žádného sportoviště.

Chodit zvládnete i s určitými zdravotními limity, tato aktivita se doporučuje jako vhodná i lidem s onemocněním srdce, ale také těm, kteří trpí nadváhou.

Zdroj: Youtube

Ujít 10 000 kroků, nebo ne?

Limit 10 000 kroků odpovídá přibližně 5 kilometrům. To je na poměry současného člověka, který tráví svůj čas sedavým zaměstnáním, poměrně hodně. Řada lidí se tak zamýšlí nad tím, jestli si neškodí, když tuto hranici překonat nezvládne.

I když pasivní životní styl prospěšný není, 10 000 kroků je podle odborníků mýtus. Nejčastěji tak bývají v této souvislosti citovány závěry studie realizované pod vedením profesorky epidemiologie Ji-Min Lee z Harvard School of Public Health.

Ta se zaměřila na cílovou skupinu žen ve věku nad 70 let. Pokud zvládly sledované subjekty ujít alespoň 4 400 kroků za den, snížilo se u nich riziko předčasného úmrtí o cca 40 % ve srovnání s těmi, které zvládly cca 2 700 kroků. Přínosy se ale podle údajů plynoucích z tohoto výzkumu zastavují na cca 7 500 krocích denně.

Tím, kolik bychom toho měli nachodit v rámci ochrany svého zdraví, se však zaobírali i další odborníci. Zajímavé závěry přinesla například studie profesora Hermana Potznera, která byla publikována v časopise New Scientist. V té se hovoří naopak o tom, že pro udržení dobrého zdraví našeho srdce je denně nutné nachodit dokonce 15 000 kroků.

K podobnému výsledku jako tým profesorky Ji-Min Lee dospěli i vědci z univerzity v americkém Massachusetts. Ti ve svém výzkumu měli 2 100 dospělých ve věku od 38 do 50 let. Po 11 letech pak vyhodnocovali jejich zdravotní faktory. A dospěli k tomu, že ti, kteří dokázali ujít denně nejméně 7 000 kroků, snížili riziko předčasného úmrtí dokonce o 70 %.

Kde se vzal mýtus 10 000 kroků

Za oblíbeným sloganem s 10 000 kroky totiž není věda, nýbrž zdařilý marketing. Jeho původ musíme hledat v kampani, která proběhla těsně před začátkem olympijských her v roce 1964 v japonském Tokiu.

Právě tehdy se na trhu objevil nový krokoměr, který se jmenoval Manpo-kei. Kdo umí japonsky, už pochopil, pro ostatní čtenáře vysvětlení: „man” je totiž japonským výrazem pro deset tisíc, „po“ je ekvivalentem pro české slovo „kroky“ a „kei“ pro „metr“. Novinka na trhu si kladla za cíl přivést lidi k aktivnějšímu životnímu stylu.

Značka Yamasa, která nové zařízení propagovala, se tak zasadila o masivní přijetí myšlenky o 10 000 krocích širší veřejností. Tím, kdo tuto ideu ale objevil jako vůbec první, se stal japonský výzkumník Yoshiro Hatano.

Ten přišel na to, že průměrný Japonec nachodí 3 500 až 5 000 kroků za den. Neprojevil se však jako příliš zodpovědný odborník, pravidlo 10 000 kroků začal prosazovat velmi usilovně, aniž pro něj v tu dobu existovaly relevantní vědecké důkazy.

Podobně svérázně se pak zachovala i Světová zdravotnická organizace, která bez dalších pochybností doporučení přejala. Bájné hranici 10 000 kroků uvěřily nakonec i Americká kardiologická asociace či americké Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb.

Jakým aktivitám se věnovat

Pověstných 10 000 kroků se tak ujalo ve veřejném povědomí natolik, že tuto hranici stále mnozí berou jako dogma, přestože seriózní zdroje dávno prokázaly, že zdravotní přínosy jednoznačně netkví v jejím striktním dodržování.

Současná věda se usnesla na optimálním počtu kroků v rozpětí cca 6 000 až 8 000. Zcela striktně ale nakonec nemusíte brát ani doporučení o chůzi jako takové.

Lékaři obecně doporučují věnovat se 5x týdně 30 až 45 minutám aktivního pohybu, což je hranice, kterou potvrzuje momentálně i Světová zdravotnická organizace. Bude-li to zrovna chůze, můžete z ní vytěžit výhody výše popsané. Kdo se ale věnuje jinému typu pohybu, rozhodně svému zdraví také prospěje.

Chůzi tak můžete bez problémů nahradit třeba běháním, jízdou na kole, cvičením v posilovně, ale i kolektivními sporty. Podstatné je především to, abychom dokázali zůstat motivovaní a věnovali se aktivitě pravidelně.

Zdroje: