Na to jsem se v podcastu zeptala Elišky Selinger, nutriční epidemioložky, lékařky a také veganky, která se výzkumem veřejného zdraví a vlivu výživy na prevenci nemocí ve své práci dennodenně zabývá.
Méně masa na talíři
Existují tři druhy výživových směrů, které redukují konzumaci živočišných potravin. Jedná se o reduktariánství jinak řečeno také flexitariánství, vegetariánství a veganství.
Reduktariáni jsou lidé, kteří se z nějakého důvodu rozhodnou, že budou přijímat méně živočišných potravin především masa, přičemž to může znamenat, že maso jedí jednou za týden nebo také za měsíc. „Vegetariáni také zvaní laktoovo vegetariáni jsou ti, kteří nejí nic z masa a ani nic, co je vyprodukováno ze zabitého zvířete, takže ani vývary z kostí nebo želatinu a podobně. Nevyhýbají se ale mléku a mléčným výrobkům a také vejcím,“ vysvětluje Eliška Selinger. Oproti tomu vegani jsou lidé, kteří ze svého jídelníčku vyřazují všechny produkty pocházející ze zabitých zvířat. To znamená, že nejí maso a masné výrobky, ale ani mléko, mléčné produkty, vejce a výrobky z nich a ani med, který je také živočišným produktem.
Etika vede
Veganství je světonázor, který se snaží nevyužívat zvířata ve svůj prospěch. Důvodů proč, se lidé pro tento výživový směr rozhodují může být hned několik, „V drtivé většině případů jsou to důvody etické. To znamená, že člověk, který se chce stát veganem dojde k závěru, že není dobré, aby využíval zvířata pro svoji potřebu, když to není nezbytně nutné. V závěsu za tím jsou pak čím dál častěji i enviromentální důvody, což ale platí pro všechny směry, kdy se lidé snaží snížit škodlivý dopad na planetu prostřednictvím jídelníčku,“ zamýšlí se lékařka, která je sama vegankou již deset let právě z etických důvodů. Podle ní si i ona prošla složitým rozhodovacím procesem, než k závěru stát se vegankou došla. „Ve své práci se kromě jiných výzkumů věnuji i výzkumu veganských rodin a konstatuji, že osobně veganství nepovažuji nutně ze zdravotního hlediska za ten nejlepší výživový směr,“ dodává Eliška Selinger.
Zdravotní důvody jsou pro většinu lidí, kteří o veganství uvažují minoritním důvodem. Jinak tomu je u flexitariánů neboli reduktariánů. „Typickým flexitariánem může být člověk, který onemocní srdeční chorobou a někde se dočte, že by měl snížit spotřebu živočišných produktů a tím pádem to udělá. Jeho hlavní motivací je lepší zdraví. U veganů ale tomu tak není,“ konstatuje lékařka.
Zkoumat výživu je složité
Kdo se o výživu zajímá, ví, že v posledních letech se čím dál častěji spojuje vyšší konzumace červeného masa a výrobků z něj s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění a také s rakovinou tlustého střeva, takže stoupá počet lidí, kteří se snaží právě ze zdravotních důvodů konzumaci těchto potravin omezovat. Přesto jim v jídelníčku zůstává dostatek potravin s plnohodnotnými bílkovinami například z vajec a mléčných výrobků.
Je známo, že existují dlouhodobé výzkumy i v delší časové řadě, které pozitivní vliv na zdraví při omezení konzumace červeného masa potvrzují. Ale existují srovnatelné výzkumy i pokud jde o vliv veganské stravy na lidské zdraví? „Zkoumat výživu je vždy velmi těžké, protože její efekty jsou dlouhodobé. Zkrátka, i když máte hodně špatnou stravu, neprojíte se k cukrovce nebo jinému onemocnění za půl roku,“ podotýká lékařka a epidemioložka. I z tohoto důvodu je žádoucí, aby výzkumy byly dlouhodobé například po dobu dvaceti let. Podle Selinger je ale dobrou zprávou fakt, že existují dlouhodobé dvacet až třicet let trvající výzkumy, které v rámci Evropy zkoumaly velké počty lidí stravujících se různým způsobem, takže i veganským. „Z těchto výzkumů už můžeme vyvozovat informace o zdravotním efektu daného výživového směru. Nejspolehlivější data pochází ze studie Epic Oxford, kde výzkumníci pracují se vzorkem několika desítek tisíc lidí, kteří se stravují omnivorně, reduktariánsky, vegetariánsky nebo vegansky,“ uvádí Eliška Selinger, stipendistka programu Scholarship a absolventka London School of Hygiene and Tropical Medicine.
Další rozsáhlá studie zaměřená na vegetariánskou a veganskou stravu probíhá v USA pod názvem Adventist Health Study. Za zkoumá příslušníky církve adventistů Sedmého dne, kteří se těmito výživovými směry stravují již po mnoho let, protože to doporučuje jejich náboženství. Výzkumníci tak mohli velmi rychle získat pro svůj výzkum potřebný počet lidí.
Nižší cholesterol a menší riziko rakoviny
„Když jsme dali dohromady výsledky těchto studií a k tomu připojili i závěry z našeho výzkumu, zjistili jsme že vegetariánská a veganská strava má pozitivní vliv na hladinu cholesterolu a obecně tuků v krvi a také je zde nějaká tendence k nižšímu riziku rakoviny. Dalším přínosem je spojitost s lepším ovládáním hladiny cukru v těle, což by zase mohlo mít pozitivní efekt na riziko cukrovky. říká Eliška Selinger.
Obecně ale můžeme říci, že toho víme zatím málo a v příštích letech se můžeme dočkat mnohých překvapení, ale uvidíme,“ říká Eliška Selinger.
Více se dozvíte v podcastu: VEGANSTVÍ NEPOVAŽUJI NUTNĚ ZA NEJZDRAVĚJŠÍ VÝŽIVOVÝ SMĚR
Autorský podcast časopisu Kondice
- Mají vegani a vegetariáni celkově lepší vztah k zdravému životnímu stylu?
- Jsou veganské náhražky jídel zdravé nebo ne? A jak je vybírat?
- Jak se vegansky stravují děti? Nehrozí jim nutriční podvýživa?
- Existuje u pediatrů podpora pro veganské stravování u dětí?
- Jaké vitaminy a minerální látky musí děti stravující se vegansky doplňovat?
- Rady, pro všechny, kteří chtějí jíst zdravěji.
Zdroje:
Autorský podcast časopisu Kondice
