Hlavním oborem Martiny Jeličić, přes který můžete zvukoterapeutku znát, jsou zvukové lázně. Kromě těch skupinových si u ní můžete dopřát i lázeň individuální na rezonančním lehátku, ušitou na míru. Začíná poněkud překvapivě analýzou vašeho hlasu, která ukáže, kde je v těle nerovnováha, a tím směrem lázeň zamíří. „Ukazuje se, že nepoužíváme svůj hlas v celé jeho šíři, ale držíme se nějaké jeho části, což souvisí s obrannými mechanismy naučenými v dětství. Během doby, co se zabývám zvukovou terapií, se i mně samotné hlas výrazně prohloubil. Mluvila jsem hodně vysoko, protože jsem byla ta hodná přiškrcená holka. Teď mám hlas otevřený mnohem níž, můžu se o něj opřít, umím se za sebe postavit,“ přemýšlí Martina.
Se svým hlasem přitom pracovala od dětství: zpívala ve sboru, chodila na hodiny sólového zpěvu, přesto si prý nesla v hlavě, jak ji sestra kdysi okřikla, ať už mlčí, protože hrozně ječí, a pokaždé, když měla před někým zazpívat, měla obrovskou trému. I proto se rozhodla nabídnout klientům hlasovou terapii, která se zaměřuje na osvobození se od těchto omezení a objevení potenciálu svého hlasu. „Každý z vás je takovou originální chodící symfonií a váš hlas prozradí její ladění,“ poodkrývá principy svého přístupu.
Na to se zaměřují i její workshopy skupinového zpěvu pro ženy. „I když jsem pokaždé uchvácená, jak nádherný je autentický hlas každé ženy, vždycky slyším nejdřív obavy, že zpívat neumějí. Často jim to někdo řekl. Nebo jim vpálil, že mají nepříjemný hlas. Raději tedy přestaly zpívat úplně,“ uvažuje zvukoterapeutka. Zpěv přitom může v každodenním fungování uvolňovat emoce i celkové napětí, zlepšovat náladu a navracet vnitřní klid. „Zpívat umí každý. Nejde o správnou intonaci, opakování melodie nebo textu písně, jde především o vyjádření sebe sama. Nemusí to dávat smysl, prostě zpívejte, naslouchejte si a mějte z toho radost!“
Pokud vám není příjemné zpívat lidovky nebo si špatně pamatujete texty svých oblíbených písniček, neklesejte na mysli. Zkuste raději „šamanský zpěv“ – můžete jen dokola opakovat nějakou samohlásku, hrát si s melodií, možná střídat více hlásek. Postupně můžete přidávat, co vás napadne. Velmi často jsme na vlastní hlas příliš přísní – vyděsíte se pokaždé, když slyšíte svůj hlas na videu nebo ve zvukové zprávě? Možná si na něj potřebujete jen zvyknout a postavit se za něj. Pokud je váš hlas objektivně nepříjemný a trápí vás to, v nabídce jsou individuální hlasové terapie. Dobrý hlas rozhodně nevyužijete jen při zpěvu – usnadní vám komunikaci s okolím, snáze si prosadíte své cíle, lidé vás budou vnímat příjemněji a vaše sebevědomí bude zas o kus pevnější.
Zdroje:
autorský text