Statistiky uvádějí, že aktuálně se v rámci Evropské unie potýká s tímto onemocněním téměř 10 milionů pacientů a do roku 2050 toto číslo vyskočí na 14 milionů. Podle neurologa, odborníka na kognitivní poruchy a demenci z Národního ústavu duševního zdraví a zároveň také spoluzakladatele první psychedelické kliniky Psyon MUDr. Martina Brunovského jsou tato čísla ještě velmi optimistická (dle některých statistik dosáhneme 14 milionů už v roce 2030) a my bychom se měli připravit na to, že se Alzheimerova nemoc bude úzce dotýkat celé společnosti.

„Určité oslabení kognitivních schopností, jako je třeba zhoršená krátkodobá paměť, ke stáří patří. Máme i takzvané superseniory, kterým mozek funguje stále jako ve dvaceti, ale těch je jen zlomek, do pěti procent. A pak jsou případy z opačného spektra, kterým se vše horší rychleji, než je běžné u jejich vrstevníků,“ vysvětluje vědec. O demenci se hovoří ve chvíli, kdy daný člověk v důsledku kognitivního deficitu potřebuje pomoc se základními potřebami – hygiena, oblékání, nákupy, úklid…

Někdy je možné zaslechnout termín „stařecká demence“, jak ale upozorňuje Brunovský, nejde o diagnózu, ale pouze o konstatování, že člověk ve vyšším věku trpěl nějakým blíže nespecifikovaným typem demence. Nejčastěji jde právě o Alzheimerovu nemoc, anebo o tzv. vaskulární demenci, při které dochází k ucpávání cévek v mozku a nervová tkáň postupně odumírá v důsledku nedostatku kyslíku nebo živin. Právě tento typ je hodně spojený s nezdravým stylem života a máme ho tak více ve svých rukou. Dalšími typy demence jsou například demence u Parkinsonovy choroby případně frontotemporální demence (tou trpí například herec Bruce Willis).

Co se týče Alzheimerovy nemoci, péče o sebe sama je rozhodně prospěšná, že by se ale dalo rozvoji choroby předejít úplně, se bohužel říct nedá. „Výzkumy ukazují, že méně často trpí touto chorobou lidé v jižní Evropě, jde nejspíš o vliv tzv. středomořské diety. Pozitivní vliv má udržování rozumné váhy, pravidelný pohyb a stimulace mozku. Nemělo by to sklouznout jen k luštění křížovek a sudoku, mělo by jít o komplexní činnost, jako je učení se nového jazyka nebo řešení složitějších úkolů – dnes jsou i speciální tréninkové aplikace, které vám nastaví ideální zátěž,“ vypočítává Martin  Brunovský. Bohužel v rozvoji nemoci hraje roli i genetika a pohlaví.

„Dlouho se věřilo, že Alzheimerovou nemocí trpí častěji ženy, protože se dožívají vyššího věku. Když se ale tato proměnná přepočítala, stejně se ukázalo, že choroba častěji postihuje něžné pohlaví. Dokonce jsou práce, které naznačují, že více jsou ohroženi potomci matek s tímto typem demence,“ prozrazuje lékař. Vliv tu nejspíš budou mít hormony a protektivní povaha estrogenu, jehož produkce se v menopauze rapidně snižuje. I proto se zdá být v některých případech výhodné nabízet ženám hormonální preparáty. „Je ale důležité zvážit také možná negativa hormonální léčby, která s sebou může nést vyšší riziko některých nádorových onemocnění,“ upozorňuje Brunovský.

Druhým rizikovým faktorem nad rámec zdravého životního stylu je i nedostatek spánku. Mozek má svůj glymfatický systém, který ho podobně jako lymfatický systém v těle zbavuje škodlivin. Funguje ale pouze během hlubokého spánku. Pokud tedy člověk málo nebo nekvalitně spí, mozek nemá šanci se škodlivých látek zbavit a v důsledku jejich nahromadění může začít degenerovat.

Pod vedením Martina Brunovského se aktuálně v Národním ústavu duševního zdraví připravuje pilotní studie zkoumající působení psychoaktivních látek na mozek pacientů s  mírnou poruchou kognitivních funkcí, která předchází Alzheimerově chorobě. „Není to tak, že by psychedelika uměla obnovit odumřelé buňky, ale mají schopnost vytvářet nová spojení mezi buňkami. O našich kognitivních schopnostech totiž nerozhoduje počet neuronů, ale počet spojů mezi nimi,“ vysvětluje. Řeč je o neuroplasticitě mozku, zjednodušeně řečeno schopnosti mozku se měnit, přizpůsobovat se a v případě potřeby přesouvat funkce z nefunkční části do části nepostižené. To je výhodné třeba při poranění mozku nebo právě u neurodegenerativních onemocnění. Mohlo by jít o cestu, jak degeneraci zpomalit.

Česká pilotní studie je světovým unikátem. Zatím proběhl podobný výzkum pouze u myší v rámci preklinického výzkumu. Problém je s financováním studie – pro farmaceutické firmy je finančně velmi nevýhodné vkládat peníze do dlouhodobých projektů postavených na již známých preparátech, které nelze patentovat, pro vědecké kruhy jde zase o velmi drahý počin. „Rozpočet této pilotní studie je 45 milionů korun. Pokud ze státních zdrojů dostaneme grant ve výšce 15 milionů, bude to velký úspěch. I proto jsme založili PSYRES Nadační fond pro výzkum psychedelik, pomocí kterého se snažíme výzkum dofinancovat,“ říká Martin Brunovský.

Zdroj:
autorský podcast Kondice
Vaskulární demence
PSYRES Nadační fond pro výzkum psychedelik