Na vině je nejen neustále zmiňovaná pandemie, která dala lidem zabrat svou nepředvídatelností, délkou i izolací, ale i zvyšující se tempo života a rostoucí nároky na výkon. Pojmenován byl sice teprve v roce 1974, ale stav byl popisován už dříve. „Sledujeme ho prakticky od nástupu průmyslové revoluce, kdy začaly růst nároky na pracovní tempo. V sedmdesátých letech minulého století spíš rostl zájem o psychologii, proto se mu začalo věnovat více pozornosti a byl pojmenován,“ vysvětluje kariérní koučka Lucie Kirchner.

Podle jejích zkušeností se s ním potýká široká škála lidí a nikdo není tak úplně v bezpečí. „Každého ovlivňuje něco jiného, je to hodně individuální, společným jmenovatelem je spíše velký stres a neutuchající tlak. Stejně tak záleží i na umění nastavit si své hranice nebo i jen o to, zda děláte práci, která je v souladu s vaší osobností,“ říká. Typickým varovným signálem je neustálý pocit tlaku, „vystresovanost“, ačkoliv si ani neuvědomujete, co vás vlastně tak stresuje. Varovat by vás mělo i to, že se začínáte těžko rozhodovat, nedokážete určit, co spěchá víc.

„V takovou chvíli je ideální se zastavit, popřemýšlet, jaké máte priority. Nevíte? Nastavte si je! Pak se vám bude mnohem snáz volit, čemu je potřeba dát víc pozornosti a energie. Priority vám umožní nastavit si cíle, o které vám skutečně jde, a nechat být to, co není pro vás důležité,“ doporučuje Kirchner.

Vyhoření se dříve popisovalo v tzv. pomáhajících profesích – poprvé podrobněji popsán byl u personálu v organizaci pomáhající závislým osobám. Dnes platí, že je časté u lidí pracujících ve styku s veřejností. Už nejde jen o vedoucí pracovníky – ti častěji delegují své role na podřízené a tlak se přenáší i na ně. Stejně tak mohou vyhořet typicky mámy malých dětí.

„Rodičovské vyhoření je specifickým typem vyhoření,“ uvažuje koučka. „Často se s ním potýkají ženy, které se snaží skloubit práci s péčí o rodinu, zejména pokud o to usilují, protože mají pocit, že kdyby se ‚jen‘ staraly o děti, byly by méně hodnotné, společnost by je soudila. Je to také jeden z dopadů sdílení na sociálních sítích.“ Obrázky dokonalých matek sbírají „lajky“ zatímco se svými neúspěchy se svěří málokterá žena. „Budujeme obraz supermatek, superžen, které všechno zvládnou. Jenže naopak by se dámy měly naučit říkat si o pomoc. Ono pokud už vyhoření dospěje do nejtěžší chronické fáze, musí se rodina zapojit tak jako tak,“ zdůrazňuje Lucie Kirchner.

Některé ženy si odmítají věnovat jakýkoliv volný čas. Část jich dokonce považuje za jeho součást domácí práce. Vyhořelé mámy zápolí s bolavými zády, migrénami, oslabenou imunitou, chronickou únavou. „Typické je i to,  že ačkoliv maminka své děti miluje, je v jejich přítomnosti rozladěná, reaguje nepřiměřeně,“ popisuje odbornice. Situace se podle ní lepší a už ženy narozené po roce 1980 se snaží o spravedlivější rozdělení tzv. neviditelné práce kolem domácnosti a požadují prostor pro sebe sama, ale kult supermatek pořád žije. „Nesnažte se zvládnout všechno. Vyberte si, co je pro vás důležité, popřemýšlejte, proč to tak nemáte a co s tím můžete udělat,“ povzbuzuje maminky koučka.

Zejména je pak varuje před „odpočíváním na sítích“. Znáte to – řeknete si 'jen pět minut', ale pak scrollujete níž a níž, z pěti minut je hodina a místo relaxace zažíváte stres. Mohla jste jít spát, zacvičit si, uklidit, číst si. Jako to ostatně dělají ženy na sítích. Proč jsou lepší? Neutíká mi něco? Musím přidat, stačí zabrat a všechno půjde. A co se na sítích děje teď?

„Pro stav, kdy se bojíte, že vám něco uteče, se vžil název FOMO – fear of missing out. Jde o syndrom ze zmeškání něčeho a skutečně je často spojen se sociálními sítěmi. Sledujeme je tak moc, že nedáme telefon z ruky. Podle průzkumů dlouhodobé a časté sledování sociálních sítí vede k rozvoji psychických poruch,“ vysvětluje Kirchner, v čem jsou sítě škodlivé a jak se s nimi naučit fungovat. Svým svěřencům nenakazuje profily hned smazat – tak radikální řešení totiž mnohé odrazuje od vůle cokoliv změnit. „Snažím se s klienty vždy přijít na to, co si na sítích řeší, a najít nějaký zdravý způsob, jak sítě využívat.“ Profily je možné dočasně zastavit a v mezičase se rozhodnout, co bude dál. Někdy i dočasný digitální detox pomůže nastavit si zdravé mantinely.

Zdroje:
- podcast Kondice.cz
- luciekirchner.cz
- Parental Burnout Around the Globe: a 42-Country Study
- The Impact of Social Media on the Mental Health of Adolescents and Young Adults: A Systematic Review