Těhotenství, porod a mateřství jsou stále vnímané jako vysoce soukromá záležitost a o nepříjemných věcech se příliš nemluví. Sama jsem měla dojem, že mi o spoustě věcí někdo řekl až ve chvíli, kdy nebylo vyhnutí. O četnosti potratů v prvních třech měsících těhotenství jsem se dozvěděla, až když jsem sama potratila. O tom, že těhotenské nevolnosti netrvají jen první měsíc nebo trimestr, jsem byla zpravena až když mi v pátém měsíci bylo pořád zle. A že téměř po celé šestinedělí budu krvácet? To jsem se dozvěděla těsně před porodem.

Těhotenské hormony umí s psychikou divy. Kromě toho, že brečíte i u reklamy na pivo, protože vás dojímá, jak se ti lidé mají rádi, dojdete poměrně snadno k závěru, že je s vámi všechno úplně špatně.  Těhotenství mělo být krásné, porod bezproblémový a mateřská láska bezpodmínečná a okamžitá. „Měla jsem naplánovaný porod od A do Z a nakonec jsem to celé zkazila a syna museli oživovat,“ svěřila se mi kdysi zcela vážně kamarádka. „Počítala jsem s tím, že budu kojit. Jiná možnost nebyla. Když to nešlo, měla jsem pocit totálního selhání,“ řekla mi žena, kterou jsem zpovídala při psaní článku o nekojících maminkách. „Vždyť jsem si najala i dulu, aby byl porod bezproblémový! Nakonec jsem rodila 24 hodin a dula se mi hroutila,“ popsala svou zkušenost s dobře naplánovaným porodem jedna známá. Ve všech případech byly výsledkem špatné pocity a obviňování sebe sama. Perfektní plán může být někdy na obtíž.

Podle porodní asistentky z porodnice Slaný Jitky Benešové není dobré upínat se jen jedním směrem. „U maminek, které provázím těhotenstvím až k porodu, se snažím s nimi mluvit o všem, co by se mohlo stát, a i když věci nejdou podle představ, chci aby pak na porod vzpomínaly rády. Třeba na písničku, která tehdy hrála. Časem to špatné zapomenete a uvidíte hlavně dítě, které vám to dalo,“ uklidňuje nastávající maminky.

Mnoho žen dnes touží po co nejpřirozenějším porodu, ale pokud to nejde, není to chyba. „Občas si neuvědomujeme, že komplikace hrozily vždycky a právě proto kdysi umíralo tolik rodiček i novorozenců. Nemá smysl se trápit, když věci nejdou tak, jak měly. V porodnici by měla být možnost si o tom promluvit s lékařem nebo porodní asistentkou. Pro ženy to bývá velká úleva,“ říká Jitka Benešová. Kvituje projekty, které se věnují psychickým problémům nastávajících a novopečených maminek, třeba organizaci Úsměv mámy. „Po porodu jsou poměrně častá taková ta krátkodobá poporodní blues, v některých porodnicích mají ženy možnost vyplnit si dotazník o svém psychickém zdraví, a dostanou zpětnou vazbu, jak na tom jsou, zda by neměly problémy řešit s odborníky,“ popisuje praxi Jitka Benešová.

Aktuálně je navíc k dispozici aplikace Kogito, za kterou stojí mimo jiné i odborníci z Národního ústavu duševního zdraví, kteří vycházeli z průzkumu psychického zdraví těhotných Češek. Ukázalo se, že jejich okolí problémy zlehčuje a přechází, a v některých případech je ještě zhoršuje – třeba právě tlakem na to, aby byly šťastné a sálala z nich mateřská láska. Ženy, které se necítí v pohodě, potřebují spíš podporu, čas a pochopit, že nic není špatně. „Zažila jsem podobný šok, když se mi narodilo první dítě. Moc jsem se na něj těšila, navíc jsem z oboru, vím, co a jak. Najednou jsem ho držela v náručí a nevěřila jsem, že je moje. Měla jsem k němu stejný vztah jako ke kterémukoliv jinému dítěti,“ vzpomíná Jitka Benešová a dodává, že ženy mají dnes k dispozici obrovské množství informací, ale užitečnější je najít si spíš jeden spolehlivý zdroj a mít možnost s ním probrat, co vás zajímá nebo trápí. Třeba právě porodní asistentku.

Zdroj:
autorský podcast Kondice.cz
Vzniká nová verze unikátní aplikace na podporu duševního zdraví v těhotenství a po porodu