„Při pohybu dochází k napínání a povolování svalových vláken, které tak masírují žíly mezi sebou, zvyšují jejich pružnost a zlepšují proudění krve,“ vysvětluje angioložka z FN Motol Petra Zimolová. Právě to, že krev v dolních končetinách zůstává déle a hromadí se, vede ke zvyšování tlaku v žilách a rozvoji onemocnění. Pozor, s tlakem měřeným u lékaře to nemá nic společného! „Hypertenze, kterou vám diagnostikuje praktický lékař při prohlídce, popisuje situaci ve vašich tepnách. To je oddělený celek a nemá na vaše žíly velký vliv. Maximálně v místech, kde se přelévá krev z tepen do žil, ale skutečně to není příčina žilního onemocnění,“ ujasňuje odbornice.
Na vině je především genetika a značně znevýhodněné jsou ženy. „Při nedávném průzkumu, do kterého se zapojilo 3000 pacientů v rámci screeningu u praktických lékařů, se ukázalo, že sedmdesát procent našich pacientů tvoří ženy. Je to dáno jednak hormonálně, jednak tím, že ženy procházejí těhotenstvím. Nejtypičtějším pacientem je tak žena po dvou graviditách,“ upřesňuje lékařka.
Zatímco pro každodenní nošení je vhodné volit volné oblečení, které nikde netlačí a neškrtí, aby mohla krev snáze proudit, při sportu můžete využít kompresní podkolenky nebo legíny, které tok krve z nejvzdálenějších částí těla podporují. „Kompresní podkolenky mají nejvyšší tlak v nejvzdálenějších částech končetin, tedy kolem kotníku, a směrem k srdci tlak povoluje. Jsou rozdělené do několika tříd, které odpovídají různým indikacím,“ popisuje angioložka.
Prospívá i zařazení drobných cviků do každodenního života – pokud pracujete v kanceláři, uleví vám udělat si jednoduché kroužky v kotníku jen tak pod stolem. Kromě toho se můžete vydávat na pravidelné pochůzky třeba pro pití, na WC nebo se místo telefonu či mailu vydat do kanceláří kolegů po svých. Pomáhá také dát si nohy do vyvýšené polohy, aby nahromaděná krev volně stekla k srdci díky gravitaci.
Každopádně stav svých žil sledujte a nechte si je pravidelně zkontrolovat lékařem, abyste případně zastavili rozvoj dalších stádií onemocnění. Platí, že čím dříve problém začnete řešit, tím spíš se vyhnete náročné léčbě. V počátečních stádiích chronického žilního onemocnění obvykle stačí režimová opatření nebo medikace předepsaná lékařem, v pokročilejších stádiích už by vás mohla čekat i operace. V nabídce jsou dnes kromě otevřené chirurgie i zákroky nitrožilní s kratší rekonvalescencí. „U těchto zákroků obecně platí, že po měsíci od operace je možné vrátit se i ke sportu, ale je nutné počítat někdy i s komplikacemi. Nejsou sice časté, ale občas může dojít k poškození nervů či vzniku povrchového žilního zánětu a tyto stavy pak rekonvalescenci prodlužují,“ uvádí Petra Zimolová. Nejen proto se vyplácí nenechat onemocnění žil zajít příliš daleko.
Zdroj:
autorský podcast
www.zilniporadna.cz
Jak si vybrat a nasadit kompresní punčochy
