Objev psychedelik spadá na začátek 20. století, jejich boom přišel v padesátých a šedesátých letech, kdy se i v Československu hojně zkoumalo využití látek jako LSD u řady psychiatrických poruch. „Víme, že už tehdy se v těchto případech efektivita prokázala,“ vypráví neurolog, odborník na kognitivní poruchy a demenci z Národního ústavu duševního zdraví a zároveň také spoluzakladatel Psyon, první psychedelické kliniky u nás, MUDr. Martin Brunovský. Traduje se, že problém nastal ve chvíli, kdy se látky, zejména LSD, dostaly v USA volně na trh. „Mluví se o tom, že vlivem těchto látek a mírového hnutí Hippies začaly mít Spojené státy problém s rekrutováním mladých lidí do války ve Vietnamu a podobně. Z politických důvodů se proto tyhle látky zapsaly na seznam nejtvrdších drog, vedle heroinu a kokainu, ačkoliv víme, že nevykazují stejné vlastnosti: nevzniká na nich fyzická ani psychická závislost, ve srovnání s tvrdými drogami mají vysokou míru bezpečnosti,“ vysvětluje Brunovský.

Rozhodně by nedoporučoval dát psychedelika opět volně do oběhu, ale čistě legislativní krok americké vlády, který ovlivnil přístup k psychoaktivním látkám celého světa, zastavil na dlouhých třicet let také vědecký výzkum. „Renesance psychedelik začíná až s rokem 2000 studiemi o jejich působení na deprese, úzkosti a postraumatické stresové poruchy, které jsou vlastně takovým návratem o 30 let zpátky,“ upozorňuje odborník. Přestože pozitivní vliv je už dnes prokázaný, většina těchto látek je stále klasifikovaná jako tvrdé drogy. Jedinou výjimkou je ketamin, který se v medicíně používá jako anestetikum. „U ostatních látek čelíme celé řadě problémů: je velmi těžké sehnat výrobce s certifikátem Good Manufacturing Practice (GMP), rostou náklady a po ukončení studie nemá pacient možnost se k látce legálně dostat a pokračovat v terapii. To celou situaci značně ztěžuje,“ říká Martin Brunovský.

Ukazuje se, že by psychedelika mohla mít i širší využití: díky své schopnosti vytvářet nová spojení mezi nervovými buňkami v mozku by mohla sehrát důležitou roli v léčbě neurodegenerativních poruch, zejména Alzheimerovy choroby, která se stává novodobou epidemií lidstva. Aktuálně bohužel existují jen preklinické studie provedené na laboratorních zvířatech, zatímco pilotní studie na lidských subjektech, kterou bude vést právě Martin  Brunovský, se potýká s nedostatkem financí. Pro farmaceutické firmy jsou takové studie nezajímavé, protože náklady jsou obrovské a léčebnou látku nelze patentovat, pro vědecké kruhy jde pak o příliš nákladné sousto. Rozpočet studie se pohybuje kolem padesáti milionů a na výsledky si bude potřeba počkat i několik let.

Přitom právě psychedeliky indukovaná neuroplasticita tj. vytváření nových spojů mezi nervovými buňkami by mohla pomoci obcházet či nahradit neurodegenerací a zánětem poškozená místa v mozku, která způsobují zhoršování mentálního výkonu. Ta vznikají v místech, kde se nahromadí škodliviny, které mozek nedokáže jiným způsobem odstranit. Proto se Alzheimerova nemoc dnes řadí i mezi onemocnění mozku doprovázená zánětem. Pokud by se podařilo potlačit zánět a najít „objízdné trasy“ kolem poškozených částí mozku, mohlo by dojít i k zastavení nebo výraznému zpomalení rozvoje nemoci.

Jak je vidět, nejde tedy o plošné nasazení psychedelik pacientům s Alzheimerovou nemocí, ale o důvod k masivnímu výzkumu možného zařazení psychedelik do péče o pacienty s touto vážnou neurodegerativní nemocí. „Rozhodně nemohu doporučit nějaké preventivní užívání psychedelik svépomocí. Vše má svá pro a proti, jejich použití je potřeba pečlivě zvážit a počkat na výsledky probíhajícího výzkumu,“ varuje lékař. Pokud tedy chcete zlepšit své vyhlídky na aktivní stáří, přispějte raději Nadačnímu fondu pro výzkum psychedelik, který studii financuje.

Zdroj:
autorský podcast Kondice
Psychedelics Research and Psilocybin Therapy
Psychedelics as a Treatment for Alzheimer’s Disease Dementia
PSYRES Nadační fond pro výzkum psychedelik