Někdy je stres prospěšný, jindy škodí. Kde je hranice?

Stres je přirozenou součástí našeho života a sám o sobě škodlivý není. Stresová reakce nám pomáhá přežít, reagovat rychle na nebezpečnou situaci, vymyslet tvůrčí řešení problémů a krizí. Stres nás v určité míře také stimuluje a motivuje. To, co našemu fyzickému a mentálnímu zdraví škodí, je dlouhodobý a neventilovaný stres – hlavně ten emoční a mentální.

Co si mám pod těmito pojmy představit?

Tenhle typ stresu si často vytváříme sami. Vyvolávají ho totiž naučené vzorce chování, myšlení a emočního prožívání. Je spojen s nároky, které máme na sebe a na druhé, s očekáváními, které pak neodpovídají realitě, s tím, jak zacházíme se svými potřebami a emocemi. Souvisí také se vztahy. Všude, kde žijeme s druhými, vzniká emoční stres z různých konfliktů, hádek, neporozumění, neventilovaných emocí či nedořešených sporů. Drtivá většina lidí si ale ani nepřipustí, že v tomhle typu stresu žijí.

Jak tedy poznám, že mi vztahový stres přerůstá přes hlavu?

Často nám to dojde, až když onemocníme, rozvádíme se, dáváme výpověď nebo máme nějakou vážnější krizi. Stres se však projevuje mnohem dříve, jen ho neumíme včas ‚zaslechnout‘ a zasáhnout.

Na fyzické rovině se stres projevuje například povrchovým dýcháním, bolestí zad, staženým žaludkem, únavou, přetažením, sníženou imunitou. Ve stresu máme také více potřebu jíst sladkosti, více kouřit či pít alkohol, nemáme energii na cvičení. Na psychické rovině způsobuje nespavost, úzkosti, podrážděnost, hádavost, výkyvy nálad. Přemíra stresu může také odstartovat vážnější psychické potíže jako deprese, panické ataky či syndrom vyhoření.

Co na emoční a mentální stres zabírá?

Jste-li z jakýchkoli důvodů přetížení, v první řadě si odpočiňte, vyspěte se. Dobře se najezte a jděte se k někomu vypovídat, schoulit, vyplakat. Věnujte čas sami sobě. To je první pomoc při stresu i dobrá prevence. Může to znít banálně, ale spousta lidí si tuto péči často ani neumí dopřát.

A co dechové techniky, meditace nebo třeba masáž?

Je dobré zjistit, co vám pomáhá proti stresu, a dělat to. Je ale třeba mít na paměti, že to funguje podobně, jako když bolest hlavy vyřešíte pilulkou. Skutečnou příčinu – naše stresové, vztahové, emoční a mentální vzorce – žádná meditace nevyřeší. Nikdo nás nenaučil, jak zacházet sami se sebou a jak být ve vztahu s druhými tak, aby nás to nestresovalo. To je téma do individuálních terapií.

KDYŽ TO ‚BOUCHNE‘ Mgr. Zuzana Douchová, antistresová koučka, www.zuzanadouchova.cz

3 KROKY PRO VYROVNANOU MYSL

Stres je důležité ventilovat, jinak se v těle kumuluje a může vyústit v psychické či somatické potíže. Funguje pláč, mluvení a aktivní pohyb, vhodné jsou také relaxační techniky. Najděte si svůj vlastní způsob, jak povolit stresu ventil, a hlavně: používejte ho.

Věnujte čas sama sobě

Pravidelné jídlo a dostatek spánku je základ, na kterém můžete dál stavět a zjišťovat, co vás nabíjí. Vyrazte na procházku nebo na masáž. Jakákoli aktivita, která vám přináší radost a uvolnění, zabírá proti stresu. Děti i partnera z toho ale tentokrát vynechejte a věnujte se jen sama sobě.

Pravidelně se ‚dobíjejte‘

Až zjistíte, co vás opravdu nabíjí, vaším úkolem je udržet si tuto činnost v kalendáři pravidelně, třeba jednou týdně. Čas pro sebe se naučte plánovat dopředu a dejte mu stejnou váhu jako pracovním a rodinným povinnostem.

Mějte se ráda

„Když se žen zeptám, co na sobě mají rády, často mlčí nebo začnou vyjmenovávat to, co rády nemají – třeba faldíky na břiše,“ říká lektorka pilates Eva Behenská, která ženy na individuálních lekcích vede k větší sebelásce. Neustálý tlak na výkon a srovnávání s ostatními uvádějí tělo do stresu. Eva radí pravidelně zařazovat relaxační pozici (na vedlejší straně).

Zdroj:

magazín Kondice 11/2018