Není Prána jako prána

Pránu můžeme vnímat jako soubor všech vesmírných energií. Prána není ani magnetismem, ani gravitací, ani elektrickou energií, ovšem tyto jevy jsou projevem univerzální Prány. Dá se zjednodušeně říci, že všude ve vesmíru, kde existuje pohyb, se projevuje Prána. Od pohybů elektronů kolem atomového jádra po pohyb lidského organismu. Životní energie je projevem Prány. Jednou z forem vesmírné Prány, kterou jsme schopni fyzicky vnímat ve svém těle, jsou jakési energetické vlny. A právě projev těchto energií na úrovni těla už píšeme s malým „p“, tedy prána.

Jak souvisí jóga s pránou

Osmidílná stezka Královské jógy zahrnuje vědomou práci s pránou. Jistý Pataňdžali, žijící kolem roku 200–150 př. n. l., považovaný za zakladatele jógy, je taktéž autorem tzv. Osmidílné stezky Královské jógy, radžajógy. Jednotlivými stupni této osmidílné stezky si adept prochází postupně a vědomě, aby nakonec dospěl k nejvyššímu poznání a osvícení a ukončil tak koloběh životů své duše.

Pránajáma je čtvrtým stupněm této stezky a předchází jí jama a nijama (pravidla, určité desatero založené na trvalých lidských hodnotách a ctnostech) a cvičení ásan. Jelikož je pránajáma vědomá práce s energiemi, je třeba mít připravené tělo a jeho energetické dráhy, které pránu/energii distribuují. Nejdůležitějším předpokladem pro zdárnou práci s pránou je především pružná a napřímená páteř. Dalšími stupni této Královské cesty je práce se smysly, prátjahára, koncentrace dhárana, meditace dhjána, která vede k samádhí, což je osmý, konečný stupeň – splynutí, sjednocení, osvícení.

Co je to pránajáma a zvládne ji každý?

Slovo pránajáma bychom mohli přeložit jako „vědomý a kontrolovaný dech a práci s energií“. Coby překlad slov „prána“ (všeprostupující energie) a „ajáma“ (délka, zadržení, kontrola). Podle Andrého van Lysebetha, výrazného belgického popularizátora jógy, jenž přinesl jogínská učení z Východu ve druhé polovině minulého století do Evropy, má tato práce s energií dalekosáhlé účinky. Pránajáma, dle Lysebethových slov, představuje totiž životně důležité učení. Vede totiž člověka k vědomé práci a kontrole životní energie – pro rozvoj a dlouhodobě udržitelné zdraví tělesné i duševní.

Prána není jen o dechu

Kdo by si myslel, že práce s energií se omezuje pouze na dechová cvičení, která se často na lekcích jógy praktikují, velmi by se ochudil. Prána je totiž všeprostupující energie, jejímž zdrojem je samotná příroda. A tato energie vstupuje do našeho těla jak dýchacími cestami, tak kůží. Proto je skvělé vedle vědomé pránajámy v rámci jógové praxe dopřávat svému tělu také co nejčastěji pobyt v přírodě. Například tradiční japonská metoda šinrin-joku (shinrin-yoku), známá jako lesní terapie, využívá uzdravujícího vlivu přírodních živlů na náš organismus.

Tip č. 1: Pránajáma pro každého, zn. jednoduše a ideálně každý den

Vystavujte se co nejčastěji jen spoře oděni a s bosými chodidly vlivům čisté přírody. Nabízí se procházka či jen vyběhnutí na zahradu. Ideální je také zchlazení v čisté přírodě a s bosými chodidly pevně na zemi, například po saunování. Sauna totiž procesem pocení taktéž podporuje pránickou látkovou výměnu uvnitř organismu.

Hospodaření s dechem – dechová pránajáma

Jedním ze způsobů vědomé kontroly prány a její distribuce v těle jsou dechová cvičení. Tak jak je praktikuje jóga coby pránajámu, tedy čtvrtý stupeň Pataňdžaliho radžajógy. Dechová cvičení zahrnují nádech, výdech a zádrže dechu. V těle probíhají odlišné procesy během těchto tří fází a souvisí mimo jiné s distribucí kyslíku a oxidu uhličitého. Za dýchání je třeba nepovažovat pouze výměnu plynů mezi tělem a okolním prostředím, ale také a především tzv. vnitřní dýchání, tedy výměnu plynů na úrovni buněk.

Oba tyto procesy, které spolu přímo souvisí, můžeme podpořit vědomým dechem. Pro dechová cvičení je nejvhodnější prodlévat v libovolném sedu, ovšem s napřímenou páteří, ideálně se zády neopírat. Pokud před samotným dechovým cvičením zvládnete tělo rozcvičit a protáhnout, například pozdravem slunci, přínos pránajámy bude daleko intenzivnější.

Tip č. 2: Pránajáma pro každého – základní dechové cvičení

Za základní dechové cvičení považuji ze své praxe tzv. plný jógový dech. Jde o velmi hluboký dech, kdy využíváme plnou kapacitu plic. Tuto praxi zvládne při soustředění i začátečník. Plný jógový dech spočívá ve vertikální dechové vlně procházející plicemi zespodu směrem vzhůru, zahrnuje nádech do spodní části plic (tzv. břišní dech), do střední části plic (hrudní dech) až do oblasti pod klíčními kostmi (hrotový dech).

Popis může působit poněkud složitě, ale v praxi je snadný. Zhluboka vydechněte a pozorujte přirozený nádech, jenž se projeví vzedmutým bříškem, posléze roztažením hrudního koše a ke konci vnímáte vlnu nádechu až pod kličkami. Následuje postupný a úplný výdech v opačném sledu.

Co si pohlídat při dechovém cvičení

Zaměřte svou pozornost na:

  • výdech – každý dechový cyklus začíná hlubokým výdechem (nikoli nádechem!)
  • ramena dole – snažte se rozšiřovat prostor hrudního koše do stran a ramena nechejte dole
  • délku dechu, rytmus a hloubku – jen pozorujte

Můžete si dechy počítat anebo si vyhradit na praxi třeba 5–10 minut každý den. Ideálně na čerstvém vzduchu anebo v dobře větrané místnosti.

Nemáte čas? Výmluvy…

Stačí deset minut vědomé praxe pránajámy každý den. Malé kroky mohou vést k velkým změnám směrem k tělesné i mentální vitalitě. Tak s chutí do toho!

Zdroj: Královská jóga (Jiří Vacek, 1997)