Úzkostné stavy zažíváme čas od času všichni. Pro mnoho lidí je však "volnoběh" úzkosti nastaven příliš vysoko. Dělají si starosti a jsou nervózní z každodenních životních povinností a událostí. Mohou zažívat nadměrné množství úzkostných a nervózních pocitů, které jsou nepřiměřené okolnostem – dokonce i těm, které nepředstavují žádnou hrozbu.
Co je to záchvat úzkosti?
Záchvaty úzkosti jsou důsledkem dokonalé bouře životních stresorů, psychologických faktorů a fyzických spouštěčů a někdy se mohou objevit i bez jakýchkoli spouštěčů.
U úzkostných lidí, kteří mají další životní stresor, jako je nová práce nebo činnost, pracovní termín nebo velká životní událost, mohou začít narůstat úzkostné pocity, stres a napětí. Tento stres obvykle narůstá pomalu. Nakonec dosáhne zdrcující úrovně všeobjímajícího strachu, stresu a úzkosti, která může trvat hodiny, dny nebo i déle. Tento zážitek se nazývá záchvat úzkosti, vysvětluje web Ameniclinics.
Panická ataka a záchvat úzkosti se liší
Panika a úzkost, dva pojmy, které mnoho lidí považuje za synonymum. Pravdou ale zůstává, že mezi těmito slovíčky najdeme zásadní rozdíl. "Z klinického hlediska je úzkost považována za trvalý a dlouhodobý stav, který je plný obav a napětí. Záchvaty paniky jsou naopak relativně krátkodobé epizody, obvykle trvají několik minut, které jsou spojeny s řadou fyzických příznaků, včetně dušnosti, bušení srdce, mravenčení končetin a motýlů v žaludku," vysvětluje základní rozdíl lékař Pablo Vandenabeele pro web Stylist.
Zatímco příznaky úzkostného záchvatu postupně narůstají, záchvaty paniky jsou méně předvídatelné, často přicházejí náhle a jsou obecně intenzivnější. Mohou přicházet zdánlivě z ničeho nic (tzv. nečekané panické ataky) nebo jako reakce na známý spouštěč (očekávané panické ataky).
Pro lepší přehlednost vám níže uvádíme příznaky panické ataky versus úzkostného stavu.
Mezi příznaky záchvatu úzkosti může patřit některý z následujících projevů:
- zvýšená srdeční frekvence a svalové napětí
- nadměrná ostražitost, jako je snadné vyděšení nebo pocit nervozity.
- neklid a problémy se spánkem
- únava a/nebo závratě
- potíže se soustředěním
- podrážděnost
Pokud člověk nemá žádné strategie, jak tyto obavy a strach zklidnit, může záchvat úzkosti narušit normální a zdravé každodenní fungování. Záchvaty úzkosti mohou být mírné nebo středně těžké, ale i těžké.
Mezi příznaky panického záchvatu patří:
- Bolest na hrudi/bušení nebo bušení srdce (člověk může mít pocit, že má infarkt).
- Hyperventilace/zástava dechu (může vést k pocitu závratě a točení hlavy).
- Třes, pocení, návaly horka nebo zimnice
- Bolest žaludku nebo nevolnost
- Pocit dušení
- Pocit "odloučení" od těla nebo okolí
Záchvat paniky může trvat 5-20 minut, v průměru 10 minut. Příznaky jsou silné a člověk může mít pocit, že nad sebou ztrácí kontrolu, že se zbláznil nebo že umírá. Ačkoli se může zdát, že je záchvat paniky životu nebezpečný, nepředstavuje žádnou vážnou újmu.
Jak zklidnit úzkost i panickou ataku
V obou případech může hluboké dýchání, které zklidňuje tělo a zabrání hyperventilaci. Zaměřte se na hluboké a řízené dýchání. Pomalu vdechujte nosem na čtyři sekundy, zadržte dech na čtyři sekundy a poté pomalu vydechujte ústy na osm sekund. Méně kyslíku do mozku jen zvyšuje úzkost. Pokud dokážete pomalu a zhluboka dýchat, zvýšíte přísun kyslíku do mozku a získáte lepší kontrolu nad tím, jak se cítíte.
V případě silných panických atak je dobré se poradit s odborníkem. Jinak u úzkostí pomůže si zapisovat myšlenky, které takovému stavu předcházeli. Běžně si 90 procent svých myšlenek neuvědomujeme. Tohle je způsob, jak si uvědomit, protože každá naše emoce je obrazem a zesílením myšlenky, která se pak projevuje v těle. Možná časem zjistíte, že se v myšlenkách objevuje určitý vzor a najdete příčinu toho, co vám úzkost způsobuje. Autorka článku má techniku vyzkoušenou a funguje. Vychází se z kognitivně-behaviorální terapie a pomáhá to k eliminování automatických negativních myšlenek.
K udržení úzkosti na uzdě samozřejmě přispěje i všeobecná dobrá péče o sebe. Ujistěte se, že pravidelně dopřáváte dostatek klidného spánku, pohybu a kvalitní stravy. Kromě toho se věnujte regeneračním praktikám, jako je meditace, koníčky, jóga a relaxace.
Zdroj: Redakce, Stylist, Amenclinics
