Seděla jsem nedávno s kamarádkou v mém věku v kavárně a najednou jsme se obě zarazily. Jedna po druhé jsme sáhly do tašky, vylovily z ní krabičku cigaret, jednu si zapálily, vyfoukly dým a téměř najednou řekly: „Co je, ty přece dávno nekouříš?!“ Odbyly jsme to rychle – taková je doba a zrovna mám chuť. Ale cestou domů jsem o tom přemýšlela. Obě si žijeme celkem v pohodě, máme práci i zázemí, a navíc aktivně sportujeme. Já sekla s kouřením před šesti, ona před třemi lety. Dlouhá doba na to zase si s cigaretou začít. Ještě ten večer jsem jí volala. „No… nechal mě kluk a byla jsem nešťastná. Je mi přes čtyřicet, nevěděla jsem, jestli si ještě vůbec někoho najdu. A bála jsem se žít sama,“ prozradila mi Dominika za chvíli, proč jí zase stoupá omamný dým nad hlavou. Podobně jako my se k němu kolem čtyřiceti let vrátí celých 35 procent odnaučených kuřaček!
Cigaretou proti stresu
Na rozdíl od mladých dívek, které kouření berou jako jakousi vzpouru a vyjádření sebe sama, u starších žen je největším spouštěčem právě stres. „Mohou to být rodinné problémy, starosti s výchovou dětí anebo krize středního věku, kterou může zažívat sama dotyčná či její partner,“ vysvětluje psycholog z Chicaga Alex Lickerman.
Někdy stačí málo. Já doma bojovala čtyři měsíce se štěnicemi. Dala jsem už i na babské rady a jedna z nich zněla: dejte na parapet do misky tabák a ty potvory vypalte. Štěnice mi sice zůstaly, zato já začala znovu kouřit. „Jakmile tímto způsobem překonáváte nejisté chvíle, dostanete se do začarovaného kruhu, protože takových momentů budete zažívat každý den několik,“ pouští se do mně podobných britská psycholožka Jo Hemmingsová.
Zároveň dodává, že pro ženu je vlastně samotným stresem už to, že kouří. Zatímco kuřáky bere jejich okolí jako společenské tvory, kuřačky jsou většinou vnímány coby mírně nevyrovnané bytosti, a to i přesto, že většina milovníků nikotinu kouří právě jen v přítomnosti party známých – konkrétně je to 56 procent mužů a 48 procent žen. „Zatímco pánové si tak dodávají na vážnosti, dámy se za slabou vůli často stydí,“ komentuje to Alex Lickerman. Něžné pohlaví si navíc výrazněji uvědomuje realitu: kouření v pozdějším věku oslabuje imunitu a také napomáhá projevům demence ve stáří. „Tím se zase dostávají do stresové situace a sahají po cigaretě,“ krčí rameny Jo Hemmingsová.
Místo diety kouřím
Sama musím přiznat, že podobné stavy nevnímám. Kouřím, protože mě to zase začalo bavit. Pro inspiraci při psaní anebo jen proto, že se mi chce. V oblíbené hospůdce jsem se zeptala známé, proč začala po pětatřicítce ona. A Sára neváhala s rychlou odpovědí: „Po porodu jsem přibrala a měla jsem pořád na něco chuť. A tak jsem ji přebíjela cigaretou.“
Tento důvod nelze podceňovat. Ve dvaceti sníte cokoli a na vašem těle to není znát. S přibývajícím věkem už to tak jednoduché není. Zapálená cigareta skutečně potlačuje chuť k jídlu. Navíc se při kouření zvýší tepová frekvence průměrně o dvacet tepů za minutu. To vede k zrychlení metabolismu, což vysvětluje, proč si mnozí tak rádi zapálíme po jídle. „Vím, že to není správné řešení,“ říká Sára, ale hned dodává: „Jenže mně vyhovuje, že to funguje.“
Svoboda v kuřárně
Často ke zlomu ve zdravém životě přispěje i nový partner. „Rozešla jsem se s manželem a našla si nového muže. Cigareta v mé ruce mu připadala sexy,“ píše na webu žena pod přezdívkou Smoking Lil. Tato čtyřicátnice přiznává, že jediným problémem bylo, jak kouření vysvětlit své dvanáctileté dceři. Nakonec její vyvolený zbudoval v domě speciální místnost, která sloužila jen k tomuto účelu. Oba dva tam nacházeli útočiště a svůj dokonalý klid. Seděli, potahovali a probírali své věci. „Občas si dopřeju pár měsíců bez kouření. V té době mi ale nikdo nesmí zakazovat si zapálit. Protože pak to okamžitě udělám,“ svěřuje se Lil. I onen pocit svobody je důležitý. „V jisté životní etapě si ženy připadají svázané rodinou, povinnostmi anebo nutností vydělat peníze. Jistý útěk mimo realitu nacházejí právě v kouření,“ popisuje psycholog Lickerman.
Zadýmená cesta do pekel
Žádná životní výhra to není. Odborníci tvrdí, že každý z kuřáků se pokusil průměrně šestkrát za život přestat. Čím je člověk starší, tím opouští zlozvyk hůř. „Pokud jste přestali kouřit ve třiceti, šlo vám to bezesporu rychleji, než to půjde v pětačtyřiceti,“ komentuje to Sherry McKee, americká psycholožka, zabývající se tímto problémem. A přidává odstrašující statistiku: „V Americe je kouření stále na prvním místě úmrtnosti, které se dá předejít. Hned za ním je u žen obezita.“
Ročně ve Spojených státech zemře kvůli této kratochvíli na půl milionu lidí a tento počet se bude v následujících pětadvaceti letech ještě zvyšovat. „Přináší to s sebou i životní zvraty. Třeba kuřačky prokazatelně vstupují dříve do menopauzy, což jim může navodit deprese a pocit dřívějšího zestárnutí,“ předestírá fakta.
Řešením je samozřejmě nekouřit. Jenže to není tak lehké. „Nejlépe je obrátit se na odborníka, který ví, jak na to,“ nabízí pomoc Sherry McKee. To lze ale udělat jen ve chvíli, kdy se sama žena rozhodne vrátit se do doby bez cigaret. Pokud ne, je dobré aspoň kontrolovat situace, kdy si zapálí. „Pokud je to ve chvíli spokojenosti, není to tak strašné. Ale řešit tragédie nikotinem je cestou do pekel,“ říká zmíněná odbornice. A tam už cigareta na stres nepomůže.