Trpělivost? Schopnost, která nám v dnešní době dochází

Trpěliví lidé jsou zdravější a spokojenější.
Když nám ten druhý neodepíše obratem, zmocní se nás nervozita. A když se internet načítá pomalu, jakbysmet. V takových situacích rychle ztrácíme nervy. Technologický pokrok nás odnaučil trpělivosti, na následujících řádcích popisujeme, jak ji získat zpět. 

Slovo trpělivost vychází ze stejného základu jako slovo utrpení. „Trpělivost je možné definovat jako výsledek mnoha malých utrpení, která jsme museli překonat, abychom se dobrali k výsledku, jaký potřebujeme,“ vysvětlila mi psychoterapeutka Dominika Čechová. Dnešní doba tenhle smysl ale tak trochu překopala. Výsledku se často dopracujeme díky rychlým, přesným a nepřetržitě funkčním technologiím. 

A jakmile musíme na něco čekat, považujeme to tím pádem za problematické. Kvůli zrychlené době, ve které jde všechno hned, utrpěla i naše vnitřní dovednost – trpělivost. Proč je vlastně ještě dneska potřebná, když už na většinu věcí není třeba čekat? 

„Proto, abychom mohli být spokojení,“ podotýká lektorka a terapeutka Monika Stehlíková a pokračuje: „Trpělivý člověk umí být pozorný ke svým emocím a myšlenkám, umí je v sobě zvládat, není prchlivý a výbušný, dokáže také čekat delší dobu na výsledek a odložit okamžité uspokojení.“ Takže i když se může zdát, že trpělivost v dnešní době zas až tak moc nepotřebujeme, pořád je to dovednost, kterou vnitřně vyžadujeme. 

Příliš rychlé tempo 

To, že naše společnost ztrácí trpělivost, je jen výsledek současného vývoje. Možná to zní trochu alibisticky, ale zvykli jsme si na to, že naše práce spočívá v řešení mnoha úkolů za velmi krátký čas. Své volno pak vyplňujeme velkým množstvím lákavých vjemů. To vše v nás vyvolává pocit roztříštěnosti a neklidu. 

„Pokud nejsme ve fyzické a psychické pohodě, je pro nás obtížnější udržet si pozornost a věnovat se nějaké aktivitě delší dobu. Je přirozené, že naše míra zájmu a pozornosti při nějaké činnosti nebo při interakci s nějakým člověkem kolísá, ale většina z nás má ve chvíli lehkého nepříjemného pocitu nutkání aktivitu rychle změnit a hledat něco nového, příjemnějšího,“ vysvětluje Jan Burian, psychoterapeut a lektor. 

A pokud tu danou chvíli za něco příjemnějšího vyměnit nemůžeme, přidá se frustrace. Monika Stehlíková upozorňuje i na druhou stranu zrychlené doby: „Když člověk příliš spěchá, riskuje, že vlastně nic pořádně neprožije, u ničeho se nezastaví, a tudíž si může připadat prázdný a nenaplněný až frustrovaný, i když toho třeba za den stihl opravdu hodně. Může se přesvědčovat, jak je výkonný a kolik setkání stihl, ale to ho samo o sobě nenaplní.“ Takže tu máme takový začarovaný kruh... 

Klipovité životy 

Stručnost je v oblibě: poskytne jasnou informaci, zdrží jen pár vteřin či minut a nedojde při ní k velké nudě. Kdo by ji neměl rád. Dokonce i komerční rádia pouštějí delší než tříminutové skladby jen výjimečně. Proč? Předpokládá se, že lidé trpělivostí neoplývají, a tak není důvod zkoušet její hranice. 

Tento princip se významně podílel na vybudování současné konzumní kultury. Trendem je jen to, co nevyžaduje dlouhou pozornost. Ostatně na tom postavily svůj úspěch sociální sítě, jako je třeba Instagram nebo Twitter. A mimochodem, už na začátku 70. let si z tohoto směru utahoval John Lennon ve své písni Instant Karma! Kdo by nechtěl dojít k osvícení okamžitě, že? Vlastně většina současného byznysu je postavena na absenci trpělivosti. 

Čekání na něco 

V souvislosti s pozorností je zajímavý i výsledek experimentu, který provedli na Virginské a Harvardově univerzitě – účastníci ve věku 18 až 77 let měli za úkol vydržet šest až patnáct minut o samotě bez jakékoli aktivity. Bylo jim zakázáno používat telefon, číst knihu nebo poslouchat hudbu. Nemohli ani nic psát. Třetina z celkového počtu tento experiment kvůli nedodržení podmínek nedokázala splnit. A když jim v druhé vlně experimentu byla nabídnuta možnost zmáčknout knoflík a uštědřit si tak vědomě bolestnou ránu elektrickým impulsem, zhruba polovina účastníků se k tomu i opakovaně uchýlila. 

Evidentně ne každý dnes dovede být trpělivý i v tak jednoduchých situacích. Přitom takové čekání ‚na něco‘ může znamenat ideální příležitost svou trpělivost zocelit. Psychoterapeutka Dominika Čechová se každopádně domnívá, že netrpělivost může přinášet i určitá pozitiva: „Být netrpělivý znamená, že nesnesu bolest, která se během procesu ‚trpění‘ objevuje. Netrpělivost se tak může stát i zdrojem nesmírné kreativity, která člověka posune z bodu A do bodu B rychleji, oklikou a bezbolestně.“ 

Požitek z čekání 

Trpělivost obecně není moc cool. Dokonce se dá považovat za slabošskou vlastnost. Monika Stehlíková si ale ve své praxi všímá jiné záležitosti: „Můžu říct, že dnešní děti nejsou moc vedeny ke zklidnění, trpělivosti a soustředění. Technologie jsou přínosné, ale bohužel děti jsou z nich roztěkané, roztržité a zrychlené. V reálném světě pak mohou být nespokojené, neboť realita nenabízí tolik rychlých a barevných vjemů a impulzů. O to víc je ale dnes potřeba rozvíjet jako kompenzaci právě soustředění, zklidnění a trpělivost.“ 
Dlouhodobá trpělivost je důležitá v tom, aby se vytvářely trvalejší hodnoty, jako například harmonické vztahy, založené na hluboké důvěře a respektu, nebo hluboce uspokojující a smysluplná práce. S tímto faktem se smiřuje jen těžko. Zvlášť když v poslední době přivykáme tomu, že je spoustu věcí třeba udělat hned. 

Být tady a teď

Zamysleli jste se někdy nad tím, v jakých situacích jste netrpěliví? Co vaši netrpělivost dokáže spustit? Nebo v jakých situacích naopak trpělivost dokážete zmobilizovat? Psychoterapeut a lektor mindfulness meditací Jan Burian doporučuje zařadit do svého každodenního života jednoduchá cvičení, díky kterým svou trpělivost vypilujete: „Dovolte si zpomalit a s radostí si užít konkrétní činnosti nebo prostředí. Třeba vůni čaje, sluníčko na tváři, přítomnost blízké osoby, prostý prožitek toho, že dýchám a jsem naživu.“ Všímejte si také takových situací, ve kterých vklouzáváte do módu autopilota – při zapnutí televize, sledování Facebooku, zkontrolování mobilu. 

Chvilku předtím, než to uděláte, se zastavte a užijte si onen okamžik a teprve pak danou činnost proveďte. „Smyslem je zvýšit odolnost proti automatickým, nevědomým impulzům, které pro vás nemusejí být prospěšné,“ vysvětluje smysl tohoto cvičení Jan Burian. Perfektním způsobem, jak se naučit trpělivosti, je cvičení jógy. Naučí vás soustředit se na přítomný okamžik a přijmout, že ne všechno můžete mít hned. 


Psychoterapeutka Dominika Čechová pak doporučuje metodu odložené slasti: „Vyberte si něco dobrého, co byste si rádi dali a co příliš nepodléhá zkáze, například čokoládový bonbon. A nastavte si okamžik, kdy máte dovoleno ho sníst. Pozorujte, jak odlišně se budete cítit, pokud věc sníte před uplynutím zadaného termínu, a jak v případě, že úkol zvládnete.“ Trpělivost vám také totiž umožní jasněji si uvědomovat, co je pro vás opravdu důležité a do čeho má smysl investovat energii. A to je něco, co potřebujeme všichni. 

Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.