Stejně jako vy působíte na své okolí, působí každý člověk stejně tak na vás. Vždy je důležité, jakým stylem vstoupíte do místnosti, kam směřuje váš pohled, jaký máte postoj nebo kde se právě nacházejí vaše ruce. Cvik dělá mistra. Sebevědomí se dá nacvičit.

Navazujte oční kontakt

Pokud vstoupíte do místnosti se sklopeným zrakem, budete působit stydlivě, v případě, že vstoupíte a budete úpěnlivě upírat zrak do místnosti, bude to pro změnu moc silné. Stejně tak v sociálních interakcích s dalšími lidmi.

Nevyhýbejte se navazování očního kontaktu, naopak ovládejte své oči. Dobrý oční kontakt ostatním ukazuje, že máte zájem o to, co vám sdělují, a cítíte se komfortně. Poučka zní, dívejte se druhým lidem do očí 60 % času. Pokud je vám přímý oční kontakt příliš nepříjemný, začněte tím, že se budete dívat na oblast mezi očima, například na kořen nosu.

Mějte bradu směrem nahoru

Díváte se pečlivě pod své nohy, abyste nezakopli? Nebo je pro vás prostě jen nepříjemné zvednout hlavu a podívat se kolem sebe? Díváte se dolů, i když komunikujete s někým dalším? Jedno je jisté: zcela jistě takto nepůsobíte sebevědomě.

Místo toho zvedněte hlavu, přizvedněte bradu a natočte se čelem k člověku, se kterým hovoříte. Nejenže mu tím dáte jasně najevo, že vás zajímá, co říká, ale prokazujete mu tím také respekt a dáváte na odiv své sebevědomí. Ano, nejprve to bude pravděpodobně nepříjemné, avšak nakonec si na to zvyknete a pomůže vám to i s lepším očním kontaktem.

Kapsy jsou nepřítel

Ano, dát si ruce do kapes, je velmi příjemné. Jak jsou ženy nadšené, když seženou šaty, jejichž součástí jsou kapsy. A ač se to může zdát jako skvělý způsob, jak schovat třesoucí se ruce, pravda je, že kapsy jsou nepřítelem, máte-li vypadat sebevědomě. Působí to totiž přesně opačně. Máte-li ruce v kapsách, vypadáte nervózně, úzkostně a rozhodně ne příliš sebevědomě.

Mějte proto ruce volně, budete vypadat, že máte vše pod kontrolou a znáte svou hodnotu.

Narovnejte se

Rozhodně se nehrbte. Pokud vám je mezi lidmi nepříjemně, na akci se cítíte nesví, zkrátka je vám nepohodlně, budete mít tendenci zabírat co nejméně prostoru. To se většinou projevuje snahou choulit se „do klubíčka“, takže sedíte shrbení či stojíte v ochranném shrbeném postoji.

Pokud vám jde ale o opak, vyjádříte řečí těla své sebevědomí, pokud se narovnáte, stáhnete ramena od uší a nebudete stát ve zkřížení. Nohy budou v šíři boků a ruce si přidržíte před tělem namísto jejich zkřížení na prsou.

Neodvádějte od sebe pozornost

Cukání se, vrtění se, ťukání prsty o stůl, podupávání nohou, to vše odvádí pozornost od vás, od toho, co se snažíte říct. A tak se ostatní nemohou soustředit na to, co chcete sdělit. Především tím dáváte najevo svůj stres, úzkost a působíte méně sebejistě a neautoritativně. Ačkoli to děláte mimovolně a rozhodně ne schválně. Proto si příště dejte na svůj zlozvyk pozor a snažte se ho vyvarovat. Popřípadě požádejte někoho blízkého, aby vás pozoroval a řekl vám, kde je chyba. Pak s tím budete moct konečně pracovat.

Mluvte pomalu a srozumitelně

Pokud mluvíte příliš rychle a nízkým tónem hlasu, budete vypadat rozhodně méně sebevědomě. Také se tím vystavujete nebezpečí, že řeknete nesmysl nebo něco, co nemyslíte tak úplně vážně.

Řešení je jednoduché (nebo tak alespoň zní), mluvte pomaleji a hlavně zřetelně. Když nebudete spěchat, budete mít více času na to, volit ta správná slova, a bonusem bude vaše sebevědomé vystupování. Zde je velký prostor pro nácvik. Stoupněte si klidně před zrcadlo a procvičujte svou zřetelnou artikulaci a hlasitý projev, lépe si tak na tento přístup i to, že se takto slyšíte, zvyknete.

Dejte prostor tichu

A co to ticho? Mnoha lidem je ticho prostě nepříjemné a shledávají ho „trapným tichem“. Ve skutečnosti je ticho velice užitečně a v každé konverzaci dokonce nezbytné. Využívejte ticho ve svůj prospěch. Pauzou po zásadní větě dáte možnost svému okolí vstřebat vaši myšlenku. Stejně tak chvilku vyčkejte, když druhá osoba domluví, a pak teprve hovořte – ukazujete tím, že opravdu posloucháte. Mlčení umožňuje rozvahu a ukazuje, že jste si jisti svými řečnickými schopnostmi a sebejistí ve svém projevu.

Pozor na chůzi

Tento tip se vám bude hlavně hodit, až budete vstupovat do místnosti, vycházet z ní nebo se po ní pohybovat. Kdykoli se rozhodnete pohnout z místa A do místa B, vyberte si namísto zběsilých a uspěchaných kroků široké, pomalé a uvážené kroky, které poukážou na vaše sebevědomí.

Půjdete-li navíc narovnaní, s bradou vzhůru a s pohledem směřovaným do místnosti, budou mít šanci si vás a vašeho sebevědomého vystupování všimnout i lidé na druhé straně místnosti.

Tipy na závěr

Na závěr si pojďte ještě shrnout další tipy, které rozhodně vašemu sebevědomí neublíží. Nevybírejte při konverzaci slabá slova jako „myslím si, nejsem si jistý/á, asi“. Namísto toho volte sebejisté výrazy jako „věřím“ nebo třeba „dle mého názoru“.

Každý se někdy cítil sebevědomě, vzpomeňte si, kdy jste se tak naposledy cítili vy. Jaké to bylo? Kdo tam byl? Co jste měli na sobě? Vezměte si z toho tu pozitivní energii a aplikujte ji i tentokrát.

Vezměte si na sebe to, v čem se cítíte pohodlně, sexy a silně. Všichni doma mají „ten outfit“, je jedno, jestli jsou to šaty, kalhoty a sako, džíny anebo je to pro vás náhrdelník. Samozřejmě volte své oblečení dle příležitosti, ale dejte si na výběru záležet. Nebudete působit sebevědomě, pokud vás bude kousat svetr nebo škrtit sukně.

Ta skvělá věc, když předstíráte sebevědomí, je ta, že svému triku nakonec i sami uvěříte. Například při osvojování vhodného postoje nebo konverzačních způsobů postačí pouze cvik. A cvik z vás nakonec udělá mistra. A tak s vystupováním ve společnosti, v práci nebo na ulici nebudete mít žádný problém, bude to pro vás naprosto přirozené. Zkrátka „fake it till you make it“.

Zdroje:

  • https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8807854/
  • verywellmind.com
  • inc.com
  • https://www.cnbc.com/
  • forbes.cz