Jaká byla první reakce vaší ženy, když jste jí řekl, že tématem vašeho společného projektu by mohla být právě šikana?
Upřímně se nad tím tématem vůbec nepozastavila, tak moc to všichni berou jako samozřejmost, která se děje… Je to fakt problém, který je prostoupený společností od útlého věku dětí až po dospělost. Nejnovější čísla jsou alarmující: víc než polovina českých základek má problémy se šikanou.
Bylo pro vás těžké s Mari o těch dětských zážitcích mluvit? Prožíval jste ty traumatické chvíle s Maxem znovu?
Nebylo. O všem hovoříme od začátku zcela upřímně a vždy jsme si byli jeden druhému zpovědní vrbou, ostatně i ta její první reakce, na kterou jste se ptala, byla jako vždy motivační a povzbudivá. A už jsem to tolik neprožíval. Možná, když jsem příběh vymýšlel a psal, protože tam jsou určitě autobiografické momenty. Ale jinak jsem si z dětství žádné trauma nepřinesl, alespoň ne vědomě. Pamatuji si, že to bylo těžké, ale všechny negativní myšlenky a vzpomínky vytěsňuju a po čase je beru s humorem.
Jenže Max z vašeho příběhu zatím časový odstup nemá.
Ne, ten má velké trápení v podobě tří starších agresivních kluků, kteří na něj pravidelně čekají, berou mu věci, vysmívají se mu, napadají ho. Max se cítí oslabený tím, že jeho táta je daleko. Ukáže se ale, že mu tatínek dal na pomoc kouzelný obrázek malého superhrdiny jménem KiDÓ. A ten v pravou chvíli ožije a pomůže Maxovi vyřešit jeho situaci.
Chlupatý kamarád má speciální superschopnost: dokáže komukoli vnuknout jakoukoli myšlenku. Jednomu z agresorů třeba „vnutí“, že by bylo fajn přihlásit se na balet místo otravování mladších…
Přiznám se, že jsem si trochu užíval představu, co všechno můžu těm fiktivním agresorům provést. Takže ano, z jednoho sígra se stal budoucí baletní mistr. Chtěl jsem taky ukázat, že ti kluci, kteří ubližují, nemají kvalitní náplň svého života, chybí jim koníčky a kdo ví, co ještě. Prázdnotu v sobě pak řeší šikanováním slabších.
Co ještě chcete, aby si děti z vašeho příběhu vzaly?
Že přání a myšlenka mají obrovskou sílu. A že když něco opravdu chcete, a jdete si za tím, tak se to splní. Pohádka by měla děti povzbudit v tom, že by neměly v dané situaci zůstat samy. Musí se svěřit blízkému dospělému, rodiči, učiteli, výchovnému poradci ve škole. A když není ani jedna tato možnost, tak zkusit své trápení probrat s odborníky na Lince bezpečí.
Jak by měli k příběhu KiDÓ. přistupovat rodiče školou povinných dětí?
Je to velmi jednoduché. Pohádku si s dětmi pusťte a pak si s nimi popovídejte, co ony na to. Samy vám nejspíš prozradí, jak je to u nich ve škole se šikanou nebo to, jestli s tím samy nemají nějaký problém. KiDÓ. to vše ukazuje velmi poutavou a originální formou. Je to citlivý nástroj, jak téma šikany otevřít a probrat spoustu jeho aspektů.
KiDÓ
Co pro vás bylo tehdy v dětství v té situaci nejtěžší?
Rozhodně přestupy z jedné základní školy na druhou. Začlenit se v průběhu roku do kolektivu, který spolu fungoval už několik let, to bylo určitě to nejtěžší! Ale já měl vždy velkou fantazii, takže jsem utíkal z reality pryč. A měl jsem skvělou rodinu, dva super sourozence a super partu kamarádu. Narodil jsem se v ulici Londýnská, kde jsem do osmnácti i bydlel. Byl tam boží vnitroblok a tam jsme s kamarády trávily všechen volný čas.
Berete tu zkušenost a fakt, jak jste se s ní popral, jako něco, co vás ve výsledku posílilo?
Všechno, co tě nezabije, tak tě posílí. Je to možná klišé, ale je to tak. Všechno, co jsem zažil v dětství a dospívání, mě zformovalo do člověka, jakým jsem dnes. A jsem za to všechno pánubohu moc vděčný. Můžu teď pohádkou pomáhat měnit životy dětí k lepšímu. Chystáme s ní totiž velké věci, například online besedy s dětmi, nejdřív u nás a pak i ve světě. Pohádka byla vybrána jako oficiální výběr festivalu Web Series Fest Global v Hollywoodu a momentálně ji přihlašujeme do dalších mezinárodních festivalů. Jsem rád, že můžu poselství z příběhu šířit dál.
Superhrdina KiDÓ
KiDÓ. je cinemagrafová pohádka pro děti 6-12 let, která bojuje proti šikaně a násilí mezi dětmi. Na YouTube si můžete pustit všechny díly úplně zdarma. Doporučujeme je sledovat s dětmi a v průběhu si povídat o situacích, které malý Max zažívá.
Zdroj:
- Umělecký fotograf Matěj Dereck Hard a jeho žena Mari