Vaším velkým tématem jsou dobré návyky. Co v našem životě změní?

Všechno, co v životě děláme, a to, jak se rozhodujeme, je důsledkem toho, v jakém jsme stavu. Jestli vidíme řešení, nebo spíš problém. Jestli když jsme v životní situaci, v níž nechceme být, vidíme cestičky, jak z ní ven, anebo vidíme jen slepá místa. Lepší návyky nám pomohou nacházet lepší řešení.

Jak?

Nejlépe to ukážu na energii, kterou máme. Když je člověk unavený, rozhoduje se jinak, než když je odpočatý. Existují studie, které ukazují, že i hodina spánku navíc může rozhodovat o rychlosti našich reakcí a schopnosti řešit rychle a dobře problémy. Když jsme unavení, děláme víc chyb a také mnohem horší rozhodnutí. Proto za základní a důležitý návyk považuji naučit se kvalitně a dostatečně spát.

Řekněme, že jsme se tedy dobře vyspali. Co dál?

Kvalita života se skládá z toho, jak kvalitní máme dny, a dny míváme takové, jaká míváme rána. Takže otázka je, jestli to, co děláme po ránu, je pozitivní a přínosné pro náš život, nebo spíš naopak. Jestli otevřeme noviny, Facebook a začneme číst titulky, co na nás dnes vyskočí? Válka, koronavirus, inflace, nedostatek, zdražování… Začneme přemýšlet, jestli jsme dostatečně zabezpečení, ochránění… Pravděpodobně zjistíme, že nejsme, a začneme se bát. Tím vším ztratíme hodinu až dvě a už nestíháme. Místo toho, co bychom chtěli a měli dělat, budeme jen dohánět.

Další možnost je zaměřit se hned ráno na to, co je pro nás ten den opravdu důležité, a tomu věnovat pozornost. A třeba to i rovnou udělat. Pak máme celý den vyhráno. Ráno navíc máte více energie a vůle pro trénování návyků. Pro dělání věcí, do kterých se nám tolik nechce.

Co když to ráno nestíhám?

Když trénink návyků nejde po ránu, doporučuji lidem, ať si udělají ráno třeba ve čtyři odpoledne. Kdykoli máte chuť něco změnit, neodkládejte to na zítřek a začněte hned. Zítra už nemusíte mít vůli, chuť, motivaci… A to vůbec nemluvím o tom, že večer před ‚zítřkem‘ můžete jít do hospody nebo je neděle, kdy se nic nedělá.

Jak poznat, které návyky mě v životě posunou dál a které mě naopak brzdí?

Souvisí to opět s tím, co chceme od života. Lidi na konci života nelitují, že nevydělali více peněz, litují, že víc necestovali, netrávili více času s rodinou, nečetli, nedělali věci, které chtěli dělat. Proto se snažím, aby můj život a život lidí, kterým pomáhám, byl více naplněn žitím. Tím pádem klientům doporučuji návyky v závislosti na tom, čeho chtějí docílit. Chce to položit si otázku, ke kterému svému cíli či snu se chcete nejvíc přiblížit. A podle toho zvolit návyk.

Funguje přeměna špatného návyku na dobrý?

První krok je umět označit špatný návyk. I ty nám něco dávají. Lidi se snaží vyměnit špatný návyk za dobrý, aniž by si položili otázku, co jim ten špatný dával. Například když chce někdo přestat kouřit, položím mu otázku: „Co vám dává kouření?“ Častá odpověď je: „Nevím, nic…“ To ale není pravda. Většina lidí ani neví, proč kouří. V mnoha případech je to určitá forma zklidnění, protože když kouříte, zhluboka dýcháte. To se dá nahradit například dechovým cvičením – meditací. Když nenahradíte to, co vám dává i negativní návyk, bude vám to chybět. Stejně to funguje s jídlem. Když se najíte, cítíte se bezpečně. Otázka zní: Jakým jiným způsobem si mohu zajistit pocit bezpečí? Špatný návyk mohu nahradit užitečnějším. Například si místo čokolády dám jablko. Není to dokonalé, ale je to funkční. Není dobré dělat příliš prudké změny. Když s dobrými návyky začínáte, začněte s jedním, který si stabilizujete. Budete sami sebe vnímat jako úspěšnější. Je lepší začít s jednou věcí než dělat tři najednou a ani jednu úspěšně nedokončit, protože vám chybí vůle. Vůle je u návyků klíčový faktor. Je jako baterka. Vybíjí se a nabíjí. Je dobré si uvědomit, čím se moje baterka nabíjí a čím se vybíjí. Nabíjet ji může dobrý podcast, film, knížka, schůzka s inspirujícím člověkem… Naopak když chcete zhubnout, určitě ji nebudou nabíjet kamarádky, které vás přemlouvají k návštěvě cukrárny. Velká část vůle je také o tom, jestli máme dost fyzické energie. To znamená spánek, vodu a kyslík. Jídlo nezmiňuji, protože jeho nedostatkem u nás trpí opravdu málokdo. Tyhle tři věci vůli silně dobíjejí. Zkuste to.

Jak poznám okamžik, kdy mám návyk osvojený a můžu se zaměřit na další?

Uvádí se zhruba po 21 dnech. Záleží na tom, co je to za návyk, jak je složitý a jestli je to váš první nebo dvacátý. Obecně platí, že čím víc návyků umíme, tím snazší bude osvojit si ten další. Při dvacátém návyku už máme lépe vycvičenou sebedisciplínu a víme, co u nás funguje.

Ze své praxe mám ověřené, že většina lidí s prvním návykem pohoří… včetně mě. Ale to je v pořádku. Připravte se na to, že svůj první návyk za čas přestanete dělat. To ale nevadí. Váš mozek si totiž vytvořil pro daný návyk dráhy, na které si při příštím pokusu vzpomene. Proto bude pro vás každý další pokus snazší a snazší. Může se vám povést třeba až na potřetí nebo na počtvrté. Nikdy už ale nezačnete z bodu nula.

Ať už je mým cílem dělat cokoli, musím přijmout to, že trénování návyku bude trvat dlouho. Je to něco jako velký sportovní výkon. Maraton taky nedáte z fleku, ale musíte na něj trénovat. Nechtějte být perfektní hned od začátku. Když si řeknete, že budete pětkrát týdně běhat, a nakonec jdete jen třikrát – je to špatně? Není, protože je to lepší než nic. Zvláště když jste předtím roky neuběhli ani 100 metrů. Ne vždy se vše povede na sto procent. Přijměte to.

Mnoho lidí má tendenci dávat si na Nový rokpředsevzetí. Chvilku to vydrží, pak se to nepovede a předsevzetí odloží zase na další rok.

Co si o tom myslíte?

Tímhle tempem máte, řekněme, padesát šedesát šancí za život? Pro mě je lepší variantou zkoušet nové návyky každý měsíc… Vždy od prvního dne v měsíci můžu začít něco dělat. Pro většinu lidí je to akceptovatelné tempo. Fungují na tom i různé jednadvacetidenní a třicetidenní výzvy. Představte si, že každý měsíc můžete zavést nový zvyk. Po měsíci se zamyslím, jestli to fungovalo, či nikoli. Pokud ne, vím, že se na daný návyk musím více soustředit, a zkusím to znovu. Jestliže to naopak funguje, mohu si zařadit další. Najednou mám místo jedné šance za rok šancí hned dvanáct. To je 1200 procent. Navíc když budete každý měsíc zkoušet jednu věc znovu a znovu, tak na počtvrté to většinou zvládnete.

Jaké jsou vaše dobré návyky?

Mám jich hodně, ale kdybych měl říct pět zvyků, které ve svém životě považuji za nejdůležitější, tak to budou: večerní deník vděčnosti, do něhož vypíšu všechno, co se mi přes den povedlo, za co jsem rád a za co jsem vděčný, ranní meditace, která mi dává prostor věnovat se sobě dřív, než začnu dělat cokoli jiného, a mentálně se naladit na nový den, pití čaje pro zklidnění, pětiminutovka sebelásky před zrcadlem, při níž se sám sobě dívám do očí a jen se přijímám, odpouštím si a učím se mít sám sebe rád takového, jaký jsem.

Někdy to chvíli trvá, ale dá se to naučit. A pak jedna velká věc denně, to znamená, že si určím jednu nejdůležitější věc, která je v souladu s mým záměrem posouvat se dopředu, kterou ten den udělám. Když ji udělám každý den, je to za rok 365 věcí, které mě posunou.

„Kdykoli máte chuť něco změnit, neodkládejte to a začněte hned. Zítra už nemusíte mít vůli.“

David Kocna (1983)

Strategický konzultant a mentor, patří mezi nejvýraznější české školitele v oblasti osobního rozvoje a sebedisciplíny. Náplní jeho práce je pomáhat lidem a organizacím k dosahování co nejlepších výsledků v pracovním i osobním životě, přičemž inspiraci čerpá například od svého kamaráda a světoznámého kouče Tonyho Robbinse. Jeho přednáškami či školeními prošlo víc než 10 tisíc lidí. david@davidkocna.cz

Zdroj:
Časopis Kondice