Radikální upřímnost. Jak může říkání pravdy změnit váš život?

Od malička jsme všichni učení předstírat a potlačovat naše emoce. Slýcháme věty typu: „Dospělým se neodmlouvá.“ „Buď před dědečkem radši zticha.“ „Hodné holčičky/chlapečci se nevztekají.“ „Kluci nepláčou.“ „Poslouchej, jinak tě nebudou mít rádi.“ „Lidem nesmíš věřit, radši jim nic neříkej.“ Většina těchto doporučení je nám dávána s „dobrým“ úmyslem, aby z nás vyrostl bezproblémový, slušný člověk a nedostávali jsme se zbytečně do konfliktů. Jenže spolu s tím jsme se naučili svoje opravdové emoce a pocity potlačit a předstírat, že souhlasíme a jsme spokojení, i když to tak uvnitř necítíme. V důsledku našeho neustálého nalhávání si vedeme v dospělosti povrchní vztahy, ve kterých chybí intimita. Vytváříme si v životě situace, které s námi nejsou v souladu. Děláme práci, která nás nenaplňuje, nebo přímo ubíjí. Plníme přání a příkazy druhých, žijeme život někoho jiného, jen ne svůj vlastní. Trpíme pocity úzkosti nebo depresí. To všechno jsou důsledky násilí moralismu.
„Lhát se nemá.“
