Zacházet by se s ní však mělo opatrně, protože příliš mnoho omluv naopak značí spíše úzkostlivou povahu, která je pro vážné úmysly druhého partnera vlastně spíše hrozbou. Rozhodně platí, že kdo se umí omluvit v pravý čas, má kvalitnější mezilidské vztahy…
Na omluvu rozhodně nelze nijak spěchat
Napáchali jste škody tím, co jste řekli nebo udělali? Potom by ale bylo nasnadě nechat svému okolí čas. A samozřejmě – vy jej potřebujete také, protože si omluvu musíte dobře promyslet a nejednat v emocích, jelikož ty jsou v případě konfliktů absolutně zbytečné. S omluvou není třeba pospíchat - vše si dobře přeberte a jednejte, jak nejlépe umíte. Ale ne hned...
Co bude naopak v případě, že se na omluvu doslova a do písmene vykašlete?
- Bez omluvy nejsou sociální vazby moc pevné. Spíše budete za člověka, co se neumí chovat.
- Práce utrpí také, v zaměstnání nebo při jednání s klienty budete mít na sobě určité břímě.
- Omluva je jako náplast. Pokud ji nenabídnete, je to jako nechat druhého člověka s otevřeným zraněním.
Na odpuštění si dost možná chvilku počkáte
Že byste chtěli situaci urovnat hned poté, co se omluvíte? Bohužel, tohle pravděpodobně nepůjde, tedy alespoň v drtivé většině případů. Omluva chce svůj čas a ten, komu se omlouváte, ji musí patřičně vstřebat. Je jen věcí protistrany, jak s omluvou naloží.
Omluvou byste také neměli poukazovat na chyby druhých, protože o tom rozhodně podobný proces není. Uspějete? To ukáže čas, každopádně bez omluvy v potřebnou chvíli se s druhými jednat ani nedá…