Podle studií francouzských chronopsychologů naše tělo neřídí jen čtyřiadvacetihodinové rytmy a střídání světla a tmy. Jsme také pod vlivem devadesátiminutových cyklů, které se odráží v aktivitě našeho mozku. A pak jsou tu další, které mají na práci týdenní obnovu některých buněk. Při delší pauze, kdy mozek a tělo zaměstnáváme méně, tělo zmateme. To pak odpoví oslabením imunitního systému. Mnohdy se proto stává, že lidé zvyklí pracovat naplno první dny dovolené odmarodí. Dá se to také vysvětlit tím, že hladina adrenalinu, kterým se při trvalé zátěži nabíjeli a udržovali imunitní systém na maximu, při odpočinku náhle opadne a dotyčný se cítí vyždímaný, v horším případě chytí všechno, co kolem lítá. A nejen to. Finští vědci nedávno zkoumali, kdy u žen nejčastěji udeří mozková mrtvice, a přišli na to, že je to právě o víkendech a prázdninách.
Plán na první dny
Rytmus je proto dobré měnit pomalu. Vzít si poslední dva dny v práci půlden dovolené a zkusit vyřizovat už jen minimum záležitostí. Také jezte větší množství vitaminů, případně probiotika. Do prázdnin byste zkrátka neměli spadnout najednou. Kromě imunity to není dobré ani pro psychiku. Zvláště ženy si prázdniny neumějí takzvaně užít, protože jim najednou chybí řád. Prázdninové dny jim připadají opravdu prázdné a nakonec mohou skončit u pracovního mailu, protože trudnomyslnost neumějí zahnat jinak. Pro psychickou pohodu se proto doporučuje přesně si naplánovat prázdninový harmonogram, klidně hodinu po hodině, a pak si odškrtávat splněné. Po prvních pár dnech by mělo nutkání ‚něco pořádného dělat‘ pomalu vymizet, tedy alespoň jeho nepříjemná část.
Pravidlo 48 hodin
Nebezpečný je ale samozřejmě také konec dovolené. Nejhorší, co můžete udělat, je vrátit se po dlouhé dovolené hned do práce. Tělo se dokáže adaptovat až za 48 hodin, takže pokud to bude možné, vraťte se z dovolené alespoň o den dřív a snažte se mimo jiné přiblížit dobu spánku svému pracovnímu režimu.