Kdo se tak bojí selhání, že kvůli němu nikdy ani trochu nezariskuje, nemůže počítat s nějaký velkým úspěchem. A to je samozřejmě škoda – pojďme se podívat, jak tohle nastavení opustit.

1. Přijměte své chyby

Nevadí, že nejste dokonalí, ostatně nikdo není. Jakmile uvěříte, že můžete být úspěšní, snáze se smíříte i se svými nedostatky – pokud v něčem selžete, nebudete se k tomu neustále dokola vracet a vyčítat si to nebo to pokládat za důkaz toho, že vám se prostě dařit nemůže. Neúspěch není žádnou katastrofou, je to odrazový můstek k dalším pokusům.

Když se vám něco nepovede, uvědomte si, že je to normální, a berte to jako výzvu.

2. Přestaňte se tolik snažit

Někdy se ze všech sil snažíme uspět, ať už chceme zvládnout projekt v termínu, zorganizovat perfektní oslavu, nebo se ctí absolvovat cyklistickou výpravu s přáteli. Moc nepřemýšlíme, jak na to vlastně jít, aby nás to nevyčerpalo víc, než je nutné. Vydat se ze všech sil přitom nebývá nutnou podmínkou úspěchu.

Představte si to třeba takhle: jedete na kole do kopce, který nevypadal nijak hrozně, ale teď máte pocit, že ho prostě nevyjedete. Makáte, jak nejvíc umíte, ale skoro to nejede a možná budete muset sesednout, protože už nemůžete. Kdybyste včas na chvíli zpomalili, možná by vám došlo, že jste si na přehazovačce zvolili špatný rychlostní stupeň.

Přesně tohle se nám stává i v jiných situacích – snažíme se udělat projekt co nejlepší, a proto děláme práci i za kolegy. Proč? Snažíme se zorganizovat co nejlepší party, a tak raději všechno zařizujeme sami, místo abychom delegovali ostatní. Chyba.

3. Požádejte o pomoc

Bojíme se, že budeme vypadat neschopní a nekompetentní, když poprosíme o pomoc. Máme za to, že to je jasný projev selhání. Jenže ve skutečnosti je to vlastně naopak – když někoho poprosíte o pomoc, bude se nejspíš cítit poctěn a bude se snažit vám situaci skutečně usnadnit a případný problém vyřešit.

Pozor, nenechte to dojít tak daleko, že se budete hroutit a něco fatálně nestíhat, to už je trochu jiná situace. Je samozřejmě fajn žádat o pomoc či radu někoho, kdo skutečně může přispět k tomu, aby se věc posunula, a brát ohledy na jeho situaci.

4. Nebojte se říct NE

Naše výchova nás vede k tomu, že když nás někdo o něco požádá, měli bychom automaticky vyhrknout ANO. Hlídáte čas od času přátelům děti a těší vás to, ale tenhle víkend se vám to nehodí, protože za sebou máte náročný pracovní týden? Spolkněte souhlas a řekněte, že to nejde – nebojte se toho, že na vás přátelé zanevřou, spíše si uvědomí, že nepřiběhnete na každé jejich zavolání.

Často souhlasíme s prosbou, protože se bojíme nějakého konfliktu, ale to je špatný přístup, v jehož důsledku si lidé moc neváží našeho času ani nás samotných.

5. Nebojte se říci ANO novým výzvám

Je v pořádku mít z něčeho strach a obavy. Pokud vás například ubíjí zaměstnání v korporátu a uvažujete o tom, že byste zcela změnili životní směrování a začali podnikat, je v pořádku, že si uvědomujete rizika a zvažujete, zda do takového kroku jít nebo ne. Ale je dobré překonat obavy – samozřejmě s nějakým byznysplánem v zádech – a říct: ANO, zkusím to. Bez toho svůj život nezměníte. Podobné ANO se může týkat i jiných velkých životních změn, ať už jde o stěhování se na nové místo, nebo ukončení vztahu, který vám více bere, než dává. Pak nejspíše s překvapením zjistíte, že některé lidi vaše rozhodnutí zaskočí, ale jiní vás naopak zahrnou podporou.