Nový díl podcastu s logopedkou si poslechněte zDE:

„Možná je to nějaká moje deformace, ale přiznám se, že pokud má někdo vadu řeči, jen těžko se pak soustředím na obsah,“ přemýšlí Ilona Kejklíčková, zakladatelka logopedické kliniky LOGO a jedna z předních specialistek na léčbu koktavosti. Potvrzuje, že dospělých klientů, kteří se rozhodnou se svou vadou na stará kolena něco udělat, stále přibývá. „Velkou motivací je práce – pokud máte vystupovat před lidmi a mluvit, je potřeba, aby vám rozuměli a vnímali vás. Druhým důvodem bývají děti – rodiče se mě pak ptají: ‚Jak to mám s ním trénovat, když to sám neumím?‘ Tak děláme soutěže, kdo to natrénuje první. Taťka nebo syn?“ směje se logopedka s celoživotní praxí.

Pokud jde o dyslalii – to jsou vady řeči nejobvyklejší, kdy člověk špatně vyslovuje jednu nebo více hlásek, mají dospělí dokonce lepší výsledky než děti. „Tito klienti jsou velmi šikovní a dokážou během velmi krátké doby udělat velký pokrok. Základem je pravidelné cvičení, sebedisciplína i správná logopedická terapie,“ vypočítává Kejklíčková. Právě proto je dobré vyhledat služby logopeda profesionála, který vám vysvětlí, jak a kdy kterou hlásku trénovat. Snaha vyřešit vše najednou by mohla mít i efekt opačný.

Dalšími vadami, se kterými se dospělí klienti obracejí na ordinace logopedů jsou i breptavost (velmi rychlá mluva, které je těžké porozumět) a koktavost. Tu řeší nejčastěji děti a dospívající, ale i s dospělými lze pracovat. Pozor jen, pokud se koktání objeví z ničeho nic až v dospělosti. Často to signalizuje nějaký vážný neurologický problém. Nespoléhejte na to, že je to stresem nebo že to zase přejde, ale okamžitě se obraťte na neurologii.

Důležité je také upozornit, že dnes fungují logopedické praxe pro dospělé klienty. Není nutné vrtět se na dětské stoličce a trénovat dětské říkanky. Logopedie by měla bavit a klient by se neměl cítit trapně. Což platí pro každou věkovou skupinu. „V začátcích mé praxe ke mně přišel šestnáctiletý mladík. Říkala jsem mu Jiříčku sem, Jiříčku tohle, mluvila na něj ve zdrobnělinách. Už nikdy nepřišel a já ho chápu,“ vypráví s humorem odbornice. Pro logopedickou práci s dospělými jsou i speciální pomůcky a tréninkové techniky. Díky nim pak logopedi mohou rozmluvit i člověka s mnohem závažnějšími řečovými obtížemi. Třeba po mozkové mrtvici nebo úrazu hlavy se pacienti mohou učit všechno od začátku. Pokud by jim logoped přinesl dětský slabikář a písanku z první třídy, psychické pohodě by to rozhodně nepřidalo. Dospělí nejsou velké děti.

I když v některých ohledech by nám zletilým „dětské zacházení“ prospělo. Například cyklistické helmy jsou povinné pouze pro děti. Přitom právě jejich nošení výrazně snižuje pravděpodobnost úrazu hlavy a nutnost péče logopeda. A neplatí to jen pro kolo. „Do naší péče se dostávalo dříve mnoho pacientů po nějaké nehodě na lyžích. Dnes velká část lyžařů nosí helmy a je to znát,“ potvrzuje logopedka Kejklíčková.

Zdroj: podcast časopisu Kondice