Nejsou naše očekávání přehnaná?
V dnešní době dost často chceme, aby se věci prostě děly, aniž bychom vynaložili nějaké úsilí. Nejspokojenější lidé jsou ale realisté – ti, co vzali osud do svých vlastních rukou a nic si nenalhávají. Vzít osud do vlastních rukou znamená především převzít zodpovědnost za svá rozhodnutí. Pokud budeme předpokládat pouze pozitivní nebo naopak negativní scénáře, můžeme se ocitnout v kruhu falešných očekávání. Přiznejme si sami sobě, kolikrát svá očekávání vyřkneme nahlas. Předpokládáme, že to, co jsme si tajně vysnili, se prostě stane, protože naše realita je ta správná. Námi neobjevené okolnosti ale mohou celkový vývoj situace zcela změnit a přijde zklamání. Přestat lpět na vysněných scénářích ale neznamená zbavit se svých snů.
Ideály versus realita
Očekávání může být také velmi omezující a svazující ve chvíli, kdy si v mysli vysníme nějaký ideál a očekáváme, že se nám tento ideál promítne do reality. Je chybou našeho partnera, když nenaplní naše očekávání, které existovalo pouze v naší hlavě? Je těžké dosáhnout spokojenosti, když si v mysli vytvoříme domněnku o princi na bílém koni, ale náš partner nikdy takový ani nebyl. Tomuto procesu v naší mysli se říká idealizace. Naše myšlenky jsou plné ideálů, ale realita je bohužel jinde.
Známe sami sebe?
Někdy dokonce sami od sebe očekáváme, že budeme šťastní a spokojení, ale pocit štěstí se ne a ne dostavit a my se kvůli tomu můžeme cítit až provinile. Klameme tím sami sebe. Měli bychom být šťastní, máme vše, co nám společnost nařizuje, že je důležité. Je to ale důležité i pro nás samotné? Máme nějakou vžitou představu, jak by měl spokojený život vypadat – úplná rodina v novém velkém domě, zdravé a čilé děti, dobré zaměstnání. Co když ale naše duše touží po něčem jiném? Být sám sebou a poznat to, po čem opravdu toužíme, znamená přestat naplňovat to, co od nás okolí a společnost očekávají. Jakmile ale v sobě objevíte to, po čem opravdu toužíte, a přestanete naplňovat očekávání okolí, možná budete chvíli za vyvrhele a rebely. Ten pocit osvobození a poznání vlastní sebereflexe za to ale stojí.
Možná vás napadne otázka, zda můžeme být vůbec šťastní bez očekávání. Žít bez přehnaného očekávání a přijmout sami sebe je naopak velmi osvobozující. Neznamená to ale vzdát se svých snů a těšit se z nich. Své touhy si hýčkejte, zcela se jimi naplňte, ale zároveň nic neočekávejte – jak říkají buddhisté: „Neočekávej nic a buď připraven na všechno. A budeš šťastný.“
