Pojem konstelace zní možná trochu tajemně až ezotericky a u řady populace stále vzbuzuje jakousi obavu či strach. Není ale třeba se jich bát. Naopak je vhodné je poznat a vyhodnotit, zda by pro nás v řešení problému, ale třeba i rozvoji naší osobnosti mohly být tou pravou cestou. Koneckonců konstelace nejsou jen terapeutickou metodou, jsou i nástrojem pro rozvoj naší osobnosti v celé řadě ohledů; překvapivě dobře fungují i jako specifická forma koučinku, která nás může posunout i na kariérním poli.

O co jde

Konstelační metoda pracuje s poznatkem, že nás zkušenosti a osudy našich předků v našem rodinném systému ovlivňují více, než si uvědomujeme. V našich rodinných systémech mnohdy vzniká disharmonie, kterou sice nevidíme, která se ale projevuje našimi problémy, a ty už pochopitelně velmi znatelně pociťujeme. Konstelace nám pak pomáhají zjistit, kde v systému disharmonie vzniká, a následně nám umožňují ji do systému vrátit, tím nám ulevit a problém vyřešit.


Možná jste už také slyšeli pojem „systemické konstelace“. Přestože by se mohlo zdát, že se jedná o dva různé typy konstelační metody, opak je pravdou. Rodinné i systemické konstelace jsou jedno a to samé. Konstelace pracují s myšlenkou systému, ať už rodinného, pracovního nebo osobního, proto název systemické konstelace. Častěji užívané slovo rodinné je pak odrazem toho, že jednak nejčastěji řešíme problémy se vztahy v rodině, a jednak toho, že i naše problémy mimo rodinu, například v práci nebo se zdravím, pramení z disharmonie v našem rodinném systému.


Tady je 5 nejčastějších mýtů, které jsou aktuálně zažity.

MÝTUS Č. 1: Rodinné konstelace jsou jen pro řešení problémů se vztahy v rodině.


Tato domněnka není zcela pravdivá. Konstelace můžeme velmi dobře použít i pro řešení jiných problémů, například v práci, v partnerství, mohou pomoci v řešení zdravotních obtíží či v rámci nás samotných, našeho osobnostního systému. „Klienti za mnou chodí s nejrůznějšími zadáními, nejen s rodinnými tématy, ale také se zdravotními obtížemi, s otázkami z oblasti práce, peněz a podnikání,“ říká Katka Zachová, která se konstelacím věnuje. Konstelace jsou tak velmi dobrým nástrojem pro nabytí životní energie, radosti ze života, pocitu klidu a lehkosti, ale i jako pomoc a rada v různých životních situacích.

MÝTUS Č. 2: Rodinné konstelace jsou jen pro ty, kdo řeší opravdu závažné problémy.


I tato zažitá domněnka se nezakládá na pravdě. Konstelace jsou totiž opravdu pro všechny, pro řešení malých i velkých problémů. Zároveň jde také o seberozvojovou metodu, což jinými slovy znamená, že i když necítíme žádný problém, můžete svoji životní situaci vylepšit, vpustit do svého života více síly, klidu, vitality a hojnosti a rozšířit si obzory. S tím vším vám konstelace pomohou.

MÝTUS Č. 3: Konstelace probíhají jenom jako skupinové semináře.


I zde jde o informační šum a omyl. Existuje mnoho konstelářů, kteří poskytují pro své klienty i individuální sezení. „Chodí ke mně i lidé, kteří si vyloženě žádají individuální setkání, protože jim skupina nevyhovuje,“ říká konstelářka Katka Zachová a dodává: „Mnohdy i já doporučuji svým klientům raději individuální sezení, kde je možnost o problému hlouběji a déle mluvit.“

MÝTUS Č. 4: Když si na semináři nepostavím vlastní konstelaci, nemá to pro mě význam.


Ani nutnost takzvaného postavení vlastní konstelace při návštěvě semináře není pravdivá. Seminář je totiž pro zájemce přínosný, i když se jej účastní bez vlastní konstelace. Mnohdy dochází k zajímavému jevu, a to že se náš vlastní problém vyřeší skrze konstelaci někoho jiného – tím, že řešíme podobné téma jako on, nebo třeba určitá vyřčená věta v některé z konstelací je přesně ta, kterou jsme i my momentálně potřebovali slyšet. Výrazným přínosem pro nás může být i konkrétní role, v níž budeme stát jako zástupce v cizí konstelaci. To vše pro nás může být velmi obohacující, můžeme z toho mnohé čerpat a odhalit třeba i něco o sobě samých.

MÝTUS Č. 5: Když jdu na konstelační seminář, musím se aktivně účastnit.


Nikoli, ani to není nutností. Je možné se pouze přijít podívat. Rozhodně ale není nutností stavět si vlastní konstelaci, a dokonce ani nemusíme být zástupcem pro ostatní v jejich konstelacích. Dokonce, pokud si nás někdo do své konstelace vybere, máme právo jeho žádost odmítnout. „Nicméně vždy doporučuji účastníkům semináře, aby tyto žádosti neodmítali, protože se tím ochuzují o cenné zážitky a zkušenosti, které by je mohly posunout dále,“ říká Katka Zachová a dodává: „Odmítnout je vhodné ve chvíli, kdy cítíme, že daná role se nás příliš osobně dotýká, že by toho tak zvaně mohlo být na nás moc. Pak je dobré tento pocit poslechnout a skutečně zůstat pouze jako divák.“

Zdroj: www.katkazachova.cz