Motivace cílem nebo cestou?
Cukr a bič
Někdy se může stát, že potřebujeme najít motivaci k něčemu, co opravdu neděláme rádi – učit se nazpaměť slovíčka, umývat koupelnu, zpracovávat v zaměstnání nesmyslné analýzy. K tomu, abychom našli sílu neoblíbené činnosti vykonávat, existují zdánlivě skvělé nástroje – odměny a tresty. Známkování ve škole, pochvala, jednorázové finanční ohodnocení – to všechno je vnější motivace, která může krátkodobě nějak fungovat. Pokud ale vykonáváme nějakou činnost pouze s pomyslným bičem nad hlavou, po nějaké době přijde znechucení. Z činnosti vymizí veškerá kreativita a tvůrčí činnost. Navíc v nás tento bič zabije veškerou vnitřní iniciativu a ztratíme schopnost sami od sebe činnost vykonávat. V případě, že děláme něco, co sami dělat nechceme a v čem nevidíme hlubší smysl, nevyplavuje se nám v mozku dopamin, který ovlivňuje naši spokojenost a kreativitu.
Mít cíl – radost, která vydrží?
