Rozbouřené emoce, hyperaktivita, roztěkanost, nedostatek pozornosti a koncentrace, zapomnětlivost, strach a úzkost, křehké sebevědomí a sebedůvěra, zvýšená citlivost a nižší práh bolestivosti, nerozhodnost, přílišná sebekritika, impulzivní jednání, ale i velká míra napětí, stresu nebo slabá imunita, to vše lze harmonizovat právě prostřednictvím technik všímavosti. Dokázal to nespočet vědeckých studií, které byly v této oblasti provedeny.

V rámci jedné z nich oslovili vědci více než dvě stovky špičkových a průměrných plavců, kterým dali vyplnit psychologický dotazník, pomocí něhož se měří míra stresu před důležitým závodem. Poté se každého sportovce zeptali, zda hodnotí stres jako prospěšný, nebo škodlivý. Co zjistili? Jak špičkový, tak průměrní plavci před závodem vnímali stejnou intenzitu duševního a fyzického stresu. Všichni byli nervózní. Rozdíl mezi nimi byl v tom, že zatímco ti průměrní vnímali stres jako něco, čeho je potřeba se zbavit, co je potřeba ignorovat a zklidnit, špičkoví plavci interpretovali stres i všechny jeho příznaky jako spojence, kterého není třeba zneškodnit. Namísto toho jej vítali jako prostředek ke zlepšení výkonnosti, který jim pomůže vydat ze sebe to nejlepší.

ŽIVOT JE BOJ. ANEBO NE?

„V našich každodenních činnostech jsme zaměřeni obvykle na jeden cíl, na výkon. Od malička jsme vychováváni k tomu, abychom uspěli. Už ve škole jsme hodnoceni známkami, chceme dostat jedničku. Tento návyk si pak udržujeme po celý život. To nás ale odvádí od celého tvůrčího procesu, od nás samotných. Když jsme zaměřeni jen na výsledek, uniká nám cesta, kterou se k němu dostáváme,“ upozorňuje Marcela Roflíková, zakladatelka Českého Mindfulness institutu.

Výcvikem všímavosti získáte schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, a to bez posuzování, hodnocení a očekávání. „Pokud to ‚negativní‘ v našem životě přestaneme vnímat jako našeho nepřítele, ale budeme to se zájmem zkoumat a učit se z toho, začne se negativita pomalu rozpouštět,“ říká Roflíková.

Tuto schopnost získáváme tréninkem a používáním všímavosti při běžných každodenních činnostech. Není přitom třeba jezdit do meditačních center na druhý konec světa a opouštět svoje životní role. „Právě to, že se naučíte všímavosti ve svém každodenním životě, se všemi závazky a povinnostmi na krku, zaručí, že všímavost do svého života skutečně zapracujete,“ uzavírá Marcela Roflíková.

VYZKOUŠEJTE – TECHNIKU STOP!

Zastavte se několikrát v průběhu dne i hektického. Můžete si klidně nastavit časomíru a cvičení udělat každé dvě hodiny. Nebo si najděte jiný způsob, jak si cvičení několikrát za den udělat. Nechte svoji mysl cíleně během dne odpočinout. Toto cvičení vám kdekoliv a kdykoliv doplní energii.

S – Stůj!

Zastavte se. Pokud sedíte, přestaňte na chvíli se vším co děláte a uvědomte si ten moment.

T – Třikrát se nadechni!

3x se zhluboka nadechněte a sledujte pozorností každý nádech a výdech.

O – pOzoruj!

Pozorujte s prvním nádechem svoje myšlenky, s druhým nádechem svoje emoce a s třetím nádechem, co cítíte ve svém těle.

P – Podnikni první malý krok!

Položte si otázku, co právě nyní potřebujete, co pro sebe nyní můžete udělat. Protáhnout se, projít se, napít, usmát se na sebe se za něco ocenit? Udělejte to.

Pro informaci o probíhajících kurzech mindfulness koukněte na webové stránky Českého mindfulness institutu www.mindfulness-institut.cz

Kde se vzalo hnutí mindfulness?

Všímavost vychází z buddhistické tradice a na Západ ji v 70. letech minulého století přinesl Jon Kabat-Zinn, západní guru mindfulness a autor knihy Život samá pohroma: Jak čelit stresu, bolesti a nemoci pomocí moudrosti těla a mysli.

Kabat-Zinn vyvinul program snižování stresu pomocí všímavosti (MBSR – Mindfulness Based Stress Reduction), který využívá funkční prvky buddhistické meditace a jógy pro léčbu chronického stresu, bolesti, úzkosti a dalších psychosomatických obtíží. Pracoval při tom s pacienty s rakovinou v terminálním stadiu, kteří již propadli sítem amerického zdravotního systému a neměli nárok na žádnou péči. Ačkoli se díky technice mindfulness pacienti zázračně neuzdravili, dokázali prožít šťastněji a plnohodnotněji poslední chvíle života. Díky technikám mindfulness se změnil vztah účastníků k fyzické i psychické bolesti – přestala jim nahánět hrůzu a nevedla tak snadno ke vzteku, sebelítosti či beznaději.

Program MBSR se poté rozšířil do zdravotnických zařízení po celém světě, dnes je využíván v psychologii a psychoterapii (při léčbě stresu, depresí, úzkostí, únavy, nespavosti). I zdravým lidem přináší MBSR úlevu od každodenního stresu a schopnost lépe zvládat emoce.

Zdroj:

https://www.mindfulness-institut.cz/