V buddhismu tvoří laskavost současně se soucitem a dalšími ctnostmi základní pilíř filozofie života, jehož hlavním záměrem je snížit utrpení všech živých bytostí. Z východní filozofie bychom mohli čerpat mnohá inspirativní moudra a výukou laskavosti bychom měli začít. Můj osobní názor je ten, že žádná bytost, v jejímž životě je sebelaskavost a laskavost pevně ukotvena, neumí páchat zlo. Zášť, přílišná soutěživost, nepřejícnost, nenávist… koření tam, kde semínko postrádá laskavost.
Laskavost k sobě a k druhým
Přestože laskavost pozorujeme především ve vztahu k vnějšímu světu, klíčí uvnitř a její prvotní projev je vůči sobě sama. Sebelaskavost a upřímná laskavost má velmi uzdravující potenciál, léčí tělo, mysl i ducha. Prokázaly to mnohé studie v oblasti neurověd a epigenetiky. Pokud jsme upřímně laskaví, prospíváme tím především sami sobě. Díky dostatečné saturaci povznášejícími emocemi (jako radost, štěstí, spokojenost, láska…), které tímto postojem vznikají, v sobě nacházíme i přirozený zdroj laskavosti vůči světu. A pokud si hlídáme hladinu dosycování sebelaskavostí, náš zdroj laskavosti směrem ven je nekonečný.
Buddhistická meditace mettá, meditace laskavosti vůči sobě i světu
Mettá je buddhistický termín pro nepodmíněnou a nesobeckou milující laskavost vůči všem bytostem bez rozdílu. Často se překládá také jako dobrotivost. Můžeme ji připodobnit k rodičovské lásce, protože jí nejde o vlastní prospěch. Dobrotivost zahrnuje také přátelství a upřímné přání, aby byly všechny bytosti šťastné.
Meditace laskavosti mettá je typ buddhistické meditace, během které je rozvíjena milující laskavost a soucit k sobě i ke všem živým bytostem. Praktikuje se současně se všímavostí k dechu, která podporuje udržení koncentrace. Meditace obvykle začíná rozvíjením soucitu a nesobecké lásky vůči sobě, s podporou emocí radosti, štěstí, lásky a následně rozvíjí laskavost k blízkým, přátelům, cizím osobám, ale také vůči nepřátelům a nakonec rovným dílem všem bytostem ve vesmíru. Je to velmi prospěšná metoda pro zklidnění rozrušené mysli a rozvířených emocí. Laskavý postoj je protijed hněvu a zlosti. Praxe laskavosti nám pomáhá ve svém postoji ukotvit lepší pochopení, trpělivost a nadhled. Posiluje schopnost lidově řečeno „neztrácet nervy“, a nejednat tedy pod vlivem zatěžujících emocí, nehřešit slovy ani činy.
Buddhisté tvrdí, že lidé, kteří jsou schopní milující laskavosti, jsou šťastnější, protože nevidí důvod chovat k někomu nepřátelství. Šťastnější, spokojenější a zdravější jsou také lidé v jejich okolí.
Překážky, kterým můžeme při praxi vědomé laskavosti čelit:
- Nedostatek vnitřní sebelaskavosti, a tedy neschopnost být laskavý směrem k druhým.
Možná řešení: Uvědomte si, co v tuto chvíli nejvíce potřebujete, co si vaše tělo, mysl a duše žádá. A právě to si s laskavostí dopřejte. Vychutnejte si to a užijte si emoce radosti a spokojenosti, které se dostavují. Váš pohár sebelaskavosti se doplnil. Nyní je snazší být laskavý i ke svému okolí.
- Vnímáte nepřátelství vůči konkrétnímu člověku a nejste schopni být k němu laskaví.
Možná řešení: Pro tuto chvíli tohoto člověka nezačleňujte do pole, kam hodláte směřovat svou laskavost. Prostě ho vynechte a můžete se k němu vrátit s odstupem času, kdy vy sami budete natolik nasyceni sebelaskavostí, že s nadhledem dopřejete laskavost i svému původnímu nepříteli.
Možná řešení pro pokročilé: Uvědomte si, že i tento člověk prošel utrpením, stejně jako vy. I tento člověk touží žít ve štěstí a radosti, stejně jako vy. Jen možná neměl takové štěstí jako vy a nebyl schopen nadhledu (třeba mu nebyl předán posvátný plamen lásky v jeho dětství), jednal v záplavě silných emocí a ublížil. Odpusťte mu.
Dopřejte si krátkou meditaci laskavosti, založenou na meditaci mettá, ve zhudebněné verzi, která pohladí vaši duši.
