Třicet procent Američanů se odborníkům svěřilo, že na dovolené myslí na práci a vůbec je neopouští stres, který prožívají v normálních pracovních dnech. Téměř pětina dotázaných navíc přiznala, že kvůli pracovním povinnostem už někdy zrušila nebo odložila dovolenou. Celou dovolenou si podle průzkumu vybírá jen 57 procent Američanů.
Závislost na práci vede k absolutnímu vyčerpání
Relaxace je přitom důležitá k tomu, aby člověk zregeneroval unavený organismus a zbavil se stresu. Odpočinek navíc funguje jako prevence nejrůznějších onemocnění a posiluje imunitu. Je také prevencí syndromu vyhoření: závislost na práci spojená s nedostatkem relaxace se totiž může nebezpečně vyhrotit a vést až k absolutnímu fyzickému a psychickému vyčerpání. Z něho pak člověka kolikrát dostane až zkušený odborník.
„Měl jsem pacienty, kteří se báli zajít si i na oběd. Měli totiž pocit, že je během jejich nepřítomnosti někdo může připravit o pozici,“ popisuje americký psychoterapeut Bryan Robinson, který se workoholismem zabývá.
Workoholici jsou nemocní lidé
Bryan Robinson zdůrazňuje, že workoholik není totéž co tvrdě pracující člověk. Ten totiž v práci sní o tom, až za sebou zaklapne dveře a vyrazí třeba na sjezdovku. Workoholik je nemocný. Nedokáže odpočívat a na sjezdovce bude trpět pocitem viny, že nesedí u pracovního stolu. Bude mít pocit, že když se nevěnuje práci, ztrácí nad věcmi kontrolu.
Posedlost prací ničí vztahy a rodinu
Workoholici mají podobné příznaky jako lidé, kteří jsou závislí třeba na alkoholu. Když svoji drogu nemají, trpí abstinenčními příznaky – jsou nervózní a podráždění, nemůžou spát a nedokážou se pořádně na nic soustředit. Jejich žebříček hodnot je převrácený – na prvním místě práce a až pak rodina nebo partner. Nezřídka je jejich posedlost prací zavleče až do sociální izolace.
„Jediná šance, jak z toho ven, je stanovit si v životě hranice. Díky nim může dát workoholik svůj život do pořádku. Neobejde se to ale bez silné motivace,“ vysvětluje Robinson.
Komu hrozí workoholismus?
K závislosti na práci jsou náchylnější muži než ženy. Často mají vyšší vzdělání a práce pro ně v první fázi může být únikem z napjatých vztahů v rodině nebo s partnerem. Workoholiky se také stávají lidé s nízkým sebevědomím, kteří si prací potřebují potvrdit svoji vlastní hodnotu. Mezi ohrožená povolání tradičně patří lékaři, novináři, učitelé nebo burzovní makléři.
