Jak se vyjádřila princezna z Walesu, láska k dětem a jejich výchova, je běh na dlouhou trať. V rozhovoru nejdříve vyjádřila velkou empatii ke všem rodinám, které bojují s těžkou finanční situací v důsledku zdražování. K velkému a těžkému úkolu jako je výchova děti se podle ní přidávají překážky materiálního rázu. A pak už se Kate Middleton změřila na samotnou výchovu dětí.

Výchova není o počtu hraček

"Vztahy v rodině nebo to, co dítě obklopuje, je tak důležité. Prostředí, ve kterém dítě vychováváte, je stejně důležité, jako zážitky, kterými je zahrnujete," pokračovala Kate. "Nejde o to, kolik mají hraček nebo na kolik výletů s nimi jezdíte. jde o to, aby měly kolem sebe tu správnou emocionální podporu, která pochází od dospělých v jejich životě."

Princezna Kate je maminkou tří dětí, prince George (9), princezny Charlotte (7) a prince Louise (4), které má se svým manželem, princem Williamem. Svým projevem chce Kate podpořit kampaň Shaping Us, jež má právě upozornit nato, jak jsou rané zážitky pro děti důležité a formují je po celý další život.

Dítě bez návodu

Byť máme za to, že princezna žije v luxusu a nemusí řešit problémy na denní bázi, výchova dětí je pro ni výzvou jako pro všechny z nás. Když se nám narodí dítě, tak žádný rodič nedostane ´návod na použití. ´ I k varné konvici dostaneme instrukce, jak ji správně užívat a čeho se vyvarovat. A u toho nejdůležitějšího na světě, našeho potomstva, naší stopy nesmrtelnosti, kterou tu zanecháme, nic. Většinou kombinujeme vlastní intuici, nějaké nevědomé vzorce z rodiny, které jsou někdy fajn, ale někdy je to generační prokletí a pak rady z internetu, které jdou často proti sobě. Ve výsledku je stejně každý den improvizací, součtem úspěchů i pochyb.

Jak se píše v knize Kognitivně-behaviorální terapie v praxi, zdravá rostlina může vyrůst jen v úrodné, dobře kultivované půdě. A tím je pro dítě nastavení vztahů v rodině. Zapomeňte na tisíce rad na internetu i od známých. Je jedno, jestli mu dáváte dudlík, je na tabletu půl hodiny nebo dvě hodiny a místo pěti kroužků má jen jeden. Aby z dítěte vrostla emočně vyrovnaná, stabilní a šťastná osobnost, ovlivníte jinak.

Potřeba bezpečí, přijetí a uznání

Dítě v první řadě potřebuje pocit bezpečí. To znamená pocit, že mu nikdo neublíží a když bude potřebovat, tak ho ti nejbližší ochrání.

Pak má potřebu přijetí. To znamená, aby bylo milované takové, jaké je. Bez výhrad a podmínek. Když něco provede a uslyší výtku „Už tě nemám ráda,“ zaděláváte mu v dospělosti na slušný problém. Potřeba přijetí znamená, že ho berete i když brečí nebo se vzteká. Neposíláte ho tedy do pokoje se slovy „Vrať se, až se uklidníš.“ Nikdo se ještě po vyřčení slov „Uklidni se!“ neuklidnil, naopak. Zkuste ho obejmout, když to nejde, jen potvrďte emoci. „Chápu, že tě to štve.“ Což neznamená, že musíte ustoupit ze svých pozic. Pokud se vzteká kvůli tomu, že nemůže na počítač, držte tuto hranici dál, to je v pořádku. Jen mu jeho vztek neberte. Jinak se naučí, že pocity, co má, jsou špatné a začne se od nich odpojovat. Nemusí z něj být v dospělosti hned sociopat, ale na zdravé osobnosti mu to nepřidá.

Třetí základní potřebou je potřeba uznání a kompetence. Dáváte mu najevo, že něco umí, něco dovede a necháte ho to udělat. Aniž byste se do toho vkládali víc, než je nutné. Pokud za ně budete vše dělat, sami se udřete a z dětí vyrostou osobnosti bez sebevědomí a vnitřní jistoty.

Generační přenos

Jako rodiče předáváme dětem spoustu programů, které máme, ale sami si je neuvědomujeme. Předávají se z generace na generaci a často se osudy jednotlivých členů rodin opakují. Je to tzv. generační přenos. Zkuste si sami pro sebe říct, jaká jste rodina. Vtipná a vřelá? Komplikované vztahy? Jaké hodnoty mají vaše rodiče a prarodiče, jak se staví k financím, kultuře, morálce? Jde o váš i jejich životní pocit, protože ten se na dítě pak přenáší.

Zdroj: Kognitivně-behaviorální terapie v praxi- R. Pešek, J.Praško, J. Štípek, People, Youtube,