Následující zkušenosti jsem sesbírala ve svém okolí během hovorů na téma, jak jsme zvládli uplynulé týdny a měsíce. Výčet věcí, které nám dala karanténa, můžete brát jako lehkou sociologickou studii toho, jak to měli ostatní lidé. Nebo jako inspiraci pro případ, že vám karanténa nic podobného nepřinesla. Protože zavést se to dá vlastně kdykoli.

1. Dostatek spánku

Na tohle jsem v debatách o tom, co nám vzala a dala korona omezení, narazila snad nejčastěji. „Konečně jsme se pořádně vyspali a dohnali roky spánku, které nám chyběly kvůli dětem,“ slyšela jsem opakovaně od rodičů. Jeden můj známý si zase pochvaloval, že si díky koronaviru srovnal biorytmus – spí pořád stejné množství hodin, ale vstává později a klidně pak vydrží vzhůru do půlnoci, takže toho mimo jiné spoustu přečetl. Nemálo lidí se přiznalo i k tomu, že si začali dopřávat odpolední spánek. Proč ne, krátkého šlofíka doporučují i odborníci.

2. Více času se širší rodinou

Ačkoli jsme se nesměli vídat fyzicky, o to více si mnohé rodiny užily kontaktů ve virtuálním světě, a to včetně starší generace. Ukázalo se, že všelijaké webové nástroje se dají skvěle využít nejen k pracovním poradám, ale klidně i k tomu, aby se přes obrazovky viděla celá široká rodina, včetně příbuzných, kteří se v běžném životě už pěkně dlouho neviděli. Proč tohle nezachovat? Je přece známo, že vztahy a sítě mezi lidmi přispívají ke spokojenějšímu životu. Není potřeba se k rodinnému callu nutit každý týden, ale jednou za měsíc by mohlo být tak akorát.

3. Čas pro sebe

Pokud na sebe někteří lidé mají v běžném životě málo času, v karanténě to pro mnohé z nich bylo ještě mnohem horší. Paradoxně to leckoho z nás vybičovalo k tomu, že jsme si konečně dokázali vybojovat vlastní prostor. Já sama mám dvě malé děti a už delší dobu jsem uvažovala o tom, že bych měla začít pravidelně cvičit nebo chodit ven na procházky ostrým tempem. Vyčerpání z kombinace péče o rodinu, domácnost, školní povinnosti a práce mě přimělo k tomu, že jsem to nastolila jako jasnou potřebu a už se téhle zhruba hodiny denně rozhodně nechci vzdát.

4. Stejná práva pro oba rodiče

„U nás doma si snad děti jednou provždy uvědomily, že moje práce je stejně důležitá a hodnotná jako tatínkova. I když on ji dělá soustředěně mnoho hodin zavřený v pracovně, zatímco já mám notebook na kuchyňském stole, odkud zároveň řeším on-line výuku nebo třeba vaření oběda,“ popsala Markéta, matka tří dětí, co se její rodina – snad – naučila během karantény. Nebylo to na první dobrou, ale vyčerpání tomu napomohlo. Od jisté vyhrocené scény celá rodina ví, že když jsou dveře do kuchyně zavřené, matka není na příjmu a nikdo ji nesmí rušit stejně jako otce zavřeného v pracovně.

5. Čas s velkými dětmi

Omezení nutná k tomu, aby se virus tolik nešířil, mimo jiné způsobila, že spolu nečekaně mnoho času museli strávit rodiče s dospívajícími nebo dospělými dětmi. Ne snad proto, že by šlo o mamánky, zkrátka se to tak přihodilo. Pro obě strany to nakonec byl v mnoha případech překvapivě příjemný čas – psycholožka Šárka Šatrová si například pochvaluje, jak si to skvěle užila se svou dvacetiletou dcerou včetně závěrečného autovýletu na Moravu. „Celkem 41 společných dnů. Velký dar. Desítky společných snídaní, večeří, kávy. Spousta filmů, procházek lesem a povídání,“ říká s vděkem. Tohle je něco, co se rozhodně dá alespoň čas od času doporučit, ačkoli vás k tomu už nenutí žádná oficiální nařízení.

6. V práci už to chceme jinak

Pokud jde o zmíněné společné videohovory místo pracovních porad, zdá se, že alespoň některé firmy k této metodě zůstanou vstřícné i nadále. Protože na probrání některých věcí stačí a je to efektivnější, než aby se například lidé z různých míst scházeli v jedné kanceláři. Chtějme to po svých zaměstnavatelích stejně jako home office, pokud nám to vyhovuje a je to v naší profesi možné.

7. Více smysluplného času s rodinou

Řekla bych, že spousta dětí bude na dobu karantény nakonec vzpomínat v dobrém díky tomu, jak se jim rodiče věnovali. Najednou byl čas vyrážet do lesa a vůbec do přírody – to samo o sobě rozhodně stojí za zachování, na deskovky, na společné čtení, vaření nebo jen tak povídání si. Nevyčítejte si dny, kdy to pro všeobecnou únavu skončilo u hodin před obrazovkou, a snažte se k těm deskovkám občas přemluvit i teď, když to není potřeba. Investujete mimo jiné do budoucího vztahu se svými dětmi.

8. A to mytí rukou? To nakonec taky!

Na zvýšená hygienická opatření asi nezapomeneme nikdy. Nakonec, berme to taky jako dobrou zkušenost, díky které jsme konečně pořádně pochopili, jak se šíří kapénková infekce a proč je dobré mýt si ruce i v době, kdy už bude tenhle koronavirus pryč nebo alespoň pořádně oslabený.