V prvním díle našeho miniseriálu se zaměříme na tři konkrétní stravovací tipy, kterými můžeme přímo podpořit svůj imunitní systém v akutním stavu při nemoci.

Primární imunita

O udržení našeho zdraví pečuje imunita. Tou prvotní je imunita vrozená. Chrání nás od narození a doprovází celým životem. Mezi buňky tvořící primární imunitní odpověď patří mimo jiné makrofágy, neutrofily a tzv. NK-buňky (natural killers), aktivní ve všech tkáních. Vrozený imunitní systém trénuje tak, že rozpoznává ve svém okolí cizorodé látky a ty zneškodní. Primární imunita vytváří tzv. imunitní zeď velmi rychle, v řádu hodin. Pokud je dostatečně odolná a silná, zatočí s každým virem či bakterií. Právě proto si zasluhuje pozornost a péči…

3 výživové tipy pro podporu primární imunity

1. Beta-glukany

Vrozený imunitní systém se naučil rozpoznávat zejména molekuly zvané beta-glukany 1,3/1,6, vyskytující se v buněčných stěnách kvasinek a hub. Právě tyto sloučeniny spouští reakci makrofágů a neutrofilů, které stupňují silný protiútok, a tedy obecně zvyšují svou účinnost. Koncem osmdesátých let začal Výzkumný ústav radiobiologie americké armády testovat aktivátory imunity a v roce 2004 bylo zveřejněno, že nejúčinnějšími imunostimulanty (z testovaných 300 látek) jsou beta-glukany 1,3/1,6 z kvasnic, které chrání před infekcemi způsobenými bakteriemi, viry a plísněmi a současně ochraňuje před poškozením z ozáření. Beta-glukany najdeme přirozeně například v kváskovém pečivu, nefiltrovaném pivu či v drobných flíčcích na chemicky neošetřených jablkách. S ohledem na nedostatečný obsah beta-glukanů ve stravě se doporučuje jeho příjem dodat pomocí kvalitních suplementů. Doporučená dávka činí 200–250 mg na den. Beta-glukany je vhodné do stravy dodávat v období nadměrné fyzické a mentální zátěže, v době chřipkových epidemií a také tehdy, když přímo čelíme infekci.

2. Vitamin D

V našich zeměpisných šířkách trpí většina lidí po převážnou část roku nedostatkem vitaminu D. Netrápí nás přímo křivice, ale tento nedostatek se projevuje osteopenií a osteoporózou. Studie navíc prokázaly klíčovou roli vitaminu D3 při diverzifikaci kmenových buněk na NK-buňky (buňky imunitního systému). Mezi důležité funkce NK-buněk patří odstraňování virem napadených buněk a současně ničení nádorových buněk. Nedostatek vitaminu D tedy snižuje účinnost imunitního systému a zároveň zvyšuje riziko rakoviny. Vitamin D je vhodné doplňovat především v zimních měsících. Dobrou zprávou je, že kvalitní výrobky z rybího tuku většinou obsahují i doporučenou denní dávku vitaminu D3, což bývá kolem 20 µg.

3. Inhibitory virulence

Antigeny, tedy viry a bakterie, které proniknou do těla, se zpočátku chovají velmi nenápadně. To proto, aby nebyly rozeznatelné pro buňky imunitního systému. Ve chvíli, kdy však jejich hladina dosáhne kritické meze, stanou se virulentními. Začnou spolu komunikovat, množit se a útočit. Ve své domácí kuchyni však máme k dispozici spoustu pomocníků, kteří patří mezi tzv. inhibitory virulence. Tito pomocníci komunikaci a množení bakterií a virů efektivně brání. Mezi běžně dostupné inhibitory virulence patří vanilka, hřebíček, zázvor, kardamom, křen, česnek a kopr. Využívejte je tedy hojně při své seberealizaci ve vaření.

Nemoc je cesta ke zdraví. Pokud k ní zaujmeme postoj všímavosti, respektu a sebelaskavosti…

V příštím díle si povíme o tom, jaké složky zařadit do svého jídelníčku dlouhodobě tak, abychom podpořili celkovou odolnost a vitalitu svého organismu.