Inventura mysli

Jednou z hlavních příčin většiny našich problémů je, že selháváme v kontrole vlastního vědomí. Místo abychom my kontrolovali, co se v něm odehrává, kontrolují myšlenky, emoce a impulzy nás. Stáváme se proti nim bezmocní. Promýšlíme obavy a problémy znovu a znovu, vymýšlíme různé scénáře, které se nikdy nestanou. Promítáme si vzpomínky se všemi emocemi, opětovně prožíváme situace a příběhy, které už dávno měly zůstat minulostí. Zase si nadáváme, trestáme se, obviňujeme se, vyčítáme si a okrádáme se o životní energii. Není divu, že pod takovým tlakem vědomí nám klesá sebedůvěra. Zní vám to nepravděpodobně? To, že si toho nejste vědomi, ještě neznamená, že to nikdy neděláte.

A právě na míře sebepoznání závisí nejen to, zda se v životě cítíme jako tvůrci nebo jako oběti, ale také to, jaké máme sebevědomí.

BLUDNÝ KRUH

Mnoho lidí se domnívá, že myšlenky jsou pouze myšlenky a že nám ani nikomu dalšímu nemohou uškodit. Jenže podle psycholožky a koučky Radky Loja to není úplně pravda. „Myšlenky vyvolávají emoce, ty se odrážejí v tom, jak se cítíme, a promítají se do našich činů, do našeho chování. Takové zdánlivě nevinné myšlenky jsou podkladem pro naše návyky, z nichž se utváří náš charakter, a postupně se stávají naším osudem,“ míní psycholožka.

Pokud se vám například v hlavě automaticky objeví myšlenky typu ‚jsem k ničemu‘ v situacích, kdy se vám něco nepovede, nebo vás partner třeba nepochválí, jak se asi budete cítit celý den? A jak to ovlivní všechny další situace, do nichž se ten den dostanete? Pokud něco nezměníte, tak se vše opakuje stále dokolečka. Pohybujete se v začarovaném kruhu. Naštěstí lze z takových bludných kruhů kdykoli vystoupit.

„Na svých seminářích a v individuálních konzultacích jsem si všimla, že lidé často rezignují. Nevěří, že situaci mohou změnit, a nevidí další možnosti. Byla jsem však svědkem mnoha pozitivních změn. Takže jsem si jistá, že to jde,“ říká Radka Loja. Podrobný návod, jak na to, zpracovala ve své knize Myšlení pod kontrolou.

POZNEJTE SVÉ PROGRAMY

Strachy, úzkosti, nízká odolnost vůči stresu, těžkosti ve vztazích, prokrastinace, problémy s váhou, potíže s učením, soustředěním – to vše podle Radky Loja souvisí s programy, které jsou tvořeny našimi myšlenkovými a emočními vzorci, chováním a přesvědčeními (sugescemi).

„Většina základních vzorců vzniká v raném dětství, zhruba do věku šesti let. Děje se to na základě situací, které pro nás byly emočně silné nebo se často opakovaly. V dospělosti si na tyto situace většinou vůbec nevzpomínáme, přesto jsou uloženy hluboko v podvědomí a ovlivňují nás každý den,“ říká psycholožka a dodává, že vnitřní programy samozřejmě existují i dobré. Ty ale máme tendenci přehlížet, zatímco těm negativním naopak přikládáme více pozornosti. „Pokud chceme začít programy měnit, nejprve je musíme poznat. Získat si odstup od každodenních událostí a emocí. To nám umožní pravidelná meditace,“ míní psycholožka.

ALFA STAV A MEDITACE

Meditace nám skrze dech pomáhá nasměrovat pozornost z hlavy do těla. Jejím účelem je pozorovat myšlenky a získat odstup od každodenní reality – od svých pocitů, emocí a myšlenek. Mozek se v průběhu meditace přelaďuje z beta vln na pomalejší vlny alfa. Mozkové vlny alfa jsou pro člověka velmi zdravé a je snadné se do nich dostat. Jsou také velmi příjemné. Dochází při nich k regeneraci organismu, odbourávání stresu a úzkostí. „Získáváme přístup do svého podvědomí, kde se nacházejí programy a také vnitřní zdroje pro řešení nejrůznějších situací, nové nápady a cesty. Zapojují se obě mozkové hemisféry, aktivuje se vizuální myšlení a lépe vznikají představy. Můžete zde měnit své programy, přesvědčení, vzorce a vytvářet si novou realitu. Nevědomí, pokud ho správně oslovíte, pomáhá uskutečňovat vaše osobní a pracovní cíle,“ vysvětluje koučka.

MYŠLENKOVÝ TRÉNINK

Každodenní meditace je naprostým základem pro kontrolu mysli a sebepoznání. „Jakmile pocítíte její blahodárné účinky na tělo a mysl, meditace se stane návykovou,“ slibuje psycholožka. Zkoušejte proto meditovat každý den – stačí krátce, i pár minut se počítá. Nemusíte při tom jen sedět, funguje i meditace v pohybu. Nevynechávejte ji však ani v hektických dnech, kdy nestíháte. „Právě tehdy je nejdůležitější najít si pár minut na zklidnění a získání odstupu.“

Abyste se stali mistry v kontrole mysli, je třeba k meditaci postupně přidávat různé další mentální techniky, jako jsou otevřená pozornost, sugesce, vizualizace, imaginace a další, které pomáhají změnit programy, jež nám už neslouží. Všechny fungují na podobném principu: Bylo vědecky ověřeno, že mozek v zásadě nerozlišuje mezi představou, sugescí a skutečností. Vy si samozřejmě uvědomujete, co je představa a sugesce, ale mozek jako takový ne.

„Vědci změřili, že při čtení, vizualizaci a intenzivním vciťování se do příběhu jsou aktivní stejné části mozku jako při prožívání ve skutečném životě. Z toho plyne, že své nové návyky a dovednosti můžete velmi efektivně upevňovat myšlenkovým tréninkem,“ vysvětluje Loja. Změněná vnitřní realita se potom promítne do reality vnější.

Programy a vzorce tedy můžeme měnit krůček po krůčku. To je dobrá zpráva. Práce s naší myslí a emocemi nás vede k sebepoznání. Jakmile lépe chápeme sami sebe, známe svoji hodnotu, svoje silné i slabé stránky, získáváme dobré předpoklady ke zdravému sebevědomí a sebehodnotě. Z ní pak vyrůstá i spokojenost a zdravé vztahy.

Poslechněte si podcast na téma Sebevědomí a kontrola mysli s psycholožkou a koučkou Radkou Loja.

Zdroj: Myšlení pod kontolou