Emoční incest. Když dítě nahrazuje partnera

K citovému incestu neboli skrytému incestu dochází tehdy, když rodič spoléhá na dítě v oblasti citových potřeb, které by mu obvykle poskytl vztah s dospělým. Chová se k dítěti jako k partnerovi. S tím že není zahrnutá sexuální složka. Většinou (ne vždy) se jedná o rodiče, kteří jsou rozvedení a nemají stálého partnera. V případě svobodných matek se synem nebo single otců s dcerou, se objevují speciální úskalí. A často nevědomě tento chybějící element ve svém životě suplují právě směrem k jejich potomkovi.  

Co je emoční incest?

Rodič spoléhá na své dítě, které mu poskytuje citové a praktické rady a podporu. Sice jsem uvedla, že se jedná hlavně o případy, kdy je rodič sám, ale nejsou výjimkou ani situace, kdy svého partnera má. S dítětem pak rozebírá problémy v partnerství. "Incest" se týká nevhodné citové blízkosti. Na rozdíl od fyzického incestu může k citovému incestu docházet i nevědomě, vysvětluje web Healthline.  Takoví rodiče se také svým dětem neúměrně svěřují se svou depresí, úzkostmi a zatěžují je psychickou závislostí, i když by oporu mohli hledat jinde. 

Rodiče, kteří tuto dynamiku podporují, si často neuvědomují, jak jejich jednání ovlivňuje dítě. rodič nezachází s potomkem jako se svým dítětem, ale spíše jako s romantickým partnerem. Místo toho, aby mu poskytoval vhodné rodičovské vedení, tak se na něj spoléhá v následujícím:

• útěcha a společnost, když se cítí osamělí nebo smutní
• pomoc při řešení problémů
• rady, jak se vypořádat s konflikty v práci nebo v osobních vztazích
• chtějí loajalitu k nim, nikoli k druhému rodiči

Zpočátku může tato dynamika ve vás zanechat zvýšený pocit zralosti a sdílené blízkosti. Pokud dospělí říkají dětem věci. Které se obvykle nesdělují, mohou se potomci cítit privilegovaní, dokonce výjimeční. Je to takové to „my ani nejsme rodič a dítě, ale rovnocenní kamarádi.“ Někdy se tím lidé chlubí, ale psychologové se chytají za hlavu. Protože dítě se ve své „roli dítěte“ ztratí a jeho emocionální a duševní potřeby zůstanou neuspokojené.

Když dítě přebírá roli dospělého

„Od té doby, co se od nás muž odstěhoval, se můj desetiletý syn chová strašně zodpovědně,“ pochvaluje si Hanka. „Stará se o mně, říká mi, abych příliš nepracovala a se vším mi pomáhá. Dokonce se mnou řeší i mé problémy z práce,“ uvádí příklad server moje Psychologie. Na první pohled to může znít idylicky. Při rozboru situace ale zjišťujeme, že to pro vývoj dítěte příliš dobré není. Pokud vazba s matkou nepovolí, může mít syn problémy s navazováním vztahů s druhým pohlavím, protože místo partnera bude v jeho systému jakoby obsazené. Naopak otcové zase berou své pubertální dcery na romantické výlety do Paříže, tráví spolu čas v jedné posteli (přestože nedochází k fyzickému kontaktu) nebo s ní rozebírá své milostné avantýry. Když nejsou zrovna spolu, tak si několikrát denně píší nebo volají.

Důsledky emočního incestu

Z takových dětí se může stát tzv. people pleaser – snaží se každému za každou cenu vyhovět a mají špatně nastavené osobní hranice. Podle Medical News Today odborníci na zdraví nevědí, jak častý je citový incest, a existuje jen málo výzkumů o jeho účincích. Psychologové v této oblasti však tvrdí, že dopad na jejich klienty je podobný jako u fyzického incestu. Může se jednat o vztah lásky a zároveň nenávisti k pečující osobě, potíže s naplňováním vlastních potřeb, nutkaví chování, pocit nedostatečnosti a s tím spojené úzkosti a v neposlední řadě potíže s navazováním kvalitních partnerských vztahů.

 V emočním incestu je vztah rodič – dítě převrácen naruby. Pokud jako rodiče nechceme dosáhnout toho, aby děti v dospělosti potřebovaly antidepresiva, drogy nebo hospitalizaci v Bohnicích, měli bychom je bezpodmínečně milovat a respektovat, ne si z nich dělat náhradního partnera, terapeuta nebo pečovatele.

Zdroj:Redakce, Medicalnewstoday, Mojepsychologie, Healthline