Dcera jako vaše kamarádka? To vážně není moc dobrý nápad

Rodičovství má minimálně dvě roviny. Jak praktickou, kam patří třeba zajišťování jídla, pomoc se školou nebo prostě veškerá péče o dítě, tak samozřejmě i tu emocionální, vztahovou. V obou případech platí, že nic se nemá přehánět. Měly by se navzájem doplňovat. Možná vám to přijde nabíledni, jako něco, o čem není třeba vůbec mluvit nebo psát. Nejspíše je každému teoreticky jasné, že by obě roviny rodičovství měly být v rovnováze. Ale přesto se poměrně často stává, že se to v rodinách tak úplně nedaří, a jedním z příkladů je, když se rodič snaží ze svého potomka udělat kamaráda, což je de facto přehánění v emocionální rovině. Mělo by to dokonce být přesně naopak, jak dítě roste, měl by rodič emocionální vazbu uvolňovat, aby se potomek dokázal připravit na samostatný život. Speciální kapitolou jsou kamarádské vztahy mezi matkami a dcerami coby zjevný trend posledních desetiletí. Věnovaly se mu například americké psycholožky Linda Perlman Gordon a Susan Morris Shaffer. Popsaly, že mnohé dnešní matky se k dcerám chovají spíše jako jejich starší sestry, na jednu stranu je moc neomezují, na druhou jim vyprávějí o starostech a detailech ze svého života včetně toho sexuálního, spolu chodí do barů nebo na diskotéky. Máma mi začala vyčítat, že někam jdu bez ní Podle psycholožek to není dobře, protože tahle blízkost paradoxně potlačuje sebevědomí a nezávislost dcer. Neznamená to, že si matky s dcerami nemohou být blízké, ale neměly by se snažit být jejich vrstevnicemi – pro dospívající je to matoucí. Mladé dívky si potřebují udělat vlastní názory a zkoušet různé věci – a to někdy i proti vůli svých matek, které by se neměly snažit stát se jejich spiklenkyněmi. „Já jsem to zažila a hrozně dlouho se mi to vlastně líbilo. Moje spolužačky měly trapné stárnoucí matky, zatímco moje máma byla sice rozvedená, ale cool, vypadala dobře a byla pro každou legraci, holky mi ji záviděly. Jenže když mi bylo dvacet, začalo mi to vadit. Chtěla jsem jet na víkend s kámoškami, ne s kámoškami a mámou. Taky jsem se poprvé hodně zamilovala a máma, která byla zrovna sama, začala žárlit. Pak si někoho našla a chtěla, abychom šli třeba na oběd spolu, jako dva zamilované páry,“ vzpomíná třicátnice Blanka, která se tehdy vzepřela. Jak říká, cítila se divně, když se ona se svým přítelem styděla před mámou třeba líbat, ale její matka se chovala vůči svému novému partnerovi schválně sexuálně provokativně. Dneska už mají s mámou korektní vztah, ale předcházelo tomu několik let napětí a výčitek. Mladá žena se mimo jiné dozvěděla, že jakmile poznala někoho jiného, na mámu se vykašlala a trvalo jí dlouho, než si uvědomila, že tohle obvinění není zrovna fér. Tohle byl jeden praktický příklad toho, kam může vést kamarádství mezi matkami a dcerami. Ale důvodů, proč po něm netoužit, je víc. Pozor také třeba na pomlouvání bývalého manžela, otce dcery. Tatínek je pro ni bůh, a pokud není nějak nebezpečný, je rozhodně dobře, pokud to tak zůstane. Jaké jsou další důvody, proč se nesnažit kamarádit se svojí dcerou? Rodič kamarád ztrácí autoritu Rodič musí dělat i věci, které se dětem moc nelíbí – máme na mysli třeba různé zákazy a vůbec, stanovování hranic. Neznamená to, že vás kvůli tomu dítě přestane mít rádo, toho se bát nemusíte. Ale naopak platí, že když budete vystupovat především jako kamarád, s těmi hranicemi moc neuspějete. Rodič by měl být pro svoje dítě autoritou a nést za něj zodpovědnost. Příliš kamarádský vztah vaši autoritu podkopává. Můžete si říct, že vám to nevadí, ale dítě to může poněkud znejišťovat. Nedělejte si z dítěte svého důvěrníka Je docela dobré si uvědomit, že přátelství může skončit, dítě si může najít nové kamarády, kdežto rodičovství je napořád. Pokud jste to vy, kdo potřebuje nějakého přítele, hledejte jinde. Mimochodem, rodiče tuhle potřebu někdy maskují pod důvěrný vztah s dětmi a vydávají to za přednost, ale potomek nechce vědět, co vás štve na vaší matce nebo co se vám líbí či nelíbí na sousedovi. Dítě na něco takového není morálně, emocionálně ani intelektuálně připravené. Nekritizujte školu nebo učitele před dítětem I když se vám dcera bude se vším svěřovat, jsou chvíle, kdy s ní na rozdíl od její nejlepší kamarádky nemůžete být solidární. Vyslechla jste si, že učitelka ve škole se snaží děti pravidelně nachytat jen na tom, co neumějí? Pokud jste se zrovna nerozhodla bojovat za změnu českého školství, nezbude vám nic jiného než se snažit vztah učitelky a dcery nějak vyvažovat. Vy prostě nemůžete říct, že „úča je kráva“. Pokud si to myslíte, řešte to jinak – s ní, s ředitelem, hledejte jinou školu. Pak už to samozřejmě řešte i s potomkem, ale jako s dítětem. Nesdílejte se svým dítětem příliš mnoho Můžete dětem říct, že něco je pro vaši rodinu příliš drahé, a proto si to nemůžete dovolit. Ale neměli byste s ním řešit, že sotva vyjdete od výplaty k výplatě a děsí vás, jak dáte příští nájem. Přenášíte na ně svou úzkost, ale ono nedokáže posoudit, jak moc vážná situace je, a rozhodně nemůže vymyslet, jak ji vyřešit. Děti mají dost vlastních obav a úzkostí.

Dcera jako vaše kamarádka? To vážně není moc dobrý nápad

Předchozí z rubriky

Následující z rubriky

Dcera jako vaše kamarádka? To vážně není moc dobrý nápad

Odebírejte newsletter Kondice

Předchozí z rubriky

Následující z rubriky