Není pochyb o tom, že žijeme ve vysoce sexualizované společnosti. Fyzická přitažlivost je důležitým tématem k hovoru, a pokud nemluvíte o sexu a přitažlivosti, může se na vás pohlížet s podezřením. Ale není hanba, nechtít sex. Ať už je to jen určité životní období nebo to tak máte nastavené celý život. Není povinností nikoho zapadat do tabulek a statistik.
Když byl Michael Doré na střední škole, začal si uvědomovat, že je jiný než jeho vrstevníci. Všichni chlapci v jeho třídě se najednou dívali na dívky a mluvili o nich jako o potenciálních přítelkyních, o lidech, se kterými by se mohli líbat a případně mít sex. Ale Doré to tak necítil. Vztahů s ženami si vážil, ale nedokázal je vnímat jako něco víc než kamarádky. Možná, říkáte si, byl gay. Koneckonců spousta mužů si uvědomuje, že jsou gayové, protože je ženy nepřitahují. Ale tak to nebylo. Doré necítil sexuální přitažlivost ani k mužům. Necítil sexuální přitažlivost vůbec.
Nakonec si Doré uvědomil, že je asexuál a že existuje celá komunita lidí, kteří jsou na tom stejně jako on. A jeho příběh je běžnou zkušeností asexuálních lidí. Spousta asexuálních lidí o sobě začne pochybovat, protože mají pocit, že nezapadají.
Není asexuál jako asexuál
Definice asexuála je širší. Mohou to být lidé, kterým je jedno, jestli sex mají nebo ne. V případě, že jsou ve vztahu, tak sex s partnerem mají, ale velké potěšení jim to nepřináší. Dále existují asexuální muži i ženy, kteří opravdu sex nesnáší a vyhýbají se mu za každou cenu. Všichni tito lidé se mohou považovat za asexuály. Asexualita je spektrum, není černobílá.
Každý asexuál je jiný a liší se i míra jeho asexuality. Někteří asexuálové stojí o objetí či mazlení, jen je netouží zakončit pohlavním stykem. Obvykle se jim ale lidské tělo jako takové líbí, i když v nich nevzbuzuje sexuální představy nebo touhy. Mají většinou stejné emoční pocity jako běžní lidé a stejně tak jsou schopni navázat důvěrné a hluboce přátelské vztahy.
"Většinou k sexu necítí nějaký zvláštní odpor, jako spíše lhostejnost a nezájem. Nebaví je to. A nepovažují svoji netouhu za nějaký problém, kterým by trpěli. Uvědomují si, že jim může přinášet v životě těžkosti, například ve vztazích, a proto se někdy snaží to změnit. Navštěvují psychology či sexuology, ale jen kvůli svému okolí, ne kvůli sobě. Oni sami sex nepotřebují a jsou tak spokojení," říká pro Lidovky psycholog Lukáš Sedláček
Nejedná se o žádné stigma
"Ve svých 20 letech jsem měla docela dost prvních schůzek, které nikam nevedly, protože jsem neměla zájem o sex. V té době jsem ale ještě trochu popírala, že jsem asexuální. Pořád jsem si myslela, že je to něco, co můžu změnit nebo se s tím nějak vyrovnat, " říká Simon pro Cosmopolitan. Jak by tedy podle ní vypadal vztah? "Kdybych měla vztah, bylo by to spíš o bezpečí a praktičnosti!" vysvětluje. "A muselo by to být s někým, kdo je na stejné vlně. Nechtěla bych nikoho připravit o to, co považuje za plnohodnotný vztah, takže jsem si vědoma toho, že můj seznamovací fond je malý, " uvědomuje si Simon. Co je důležité, že se o tom začíná mluvit a psát a lidé se přestávají stydět. Zatím neexistují relevantní studie, které by toto téma obšírněji pojaly, ale podle psychologa Sedláčka se nejedná o nic šíleného nebo neobvyklého.
