Každý, kdo v životě slyšel nějakou děkovnou řeč, dobře ví, že bývá plná poděkování. Úspěch se nerodí jen tak, bývá za ním mimo jiné pomoc a podpora okolí. Tu potřebují nejen lidé, kterým se zrovna nedaří, ale i ti, kdo chtějí něco dokázat. Pomáhat druhým je nám navíc vlastní, cítíme se díky tomu dobře a velkorysost je zřejmě naší evoluční výhodou.

Tak proč je pro nás tak nelehké si naopak o pomoc říci? „Je to těžké, když se neustále mluví o tom, jak má být člověk samostatný, výkonný a sebevědomý. Potřeba říci si o pomoc pak může dost podkopat ego,“ míní pětatřicetiletý web designér Marek, který radši celou noc hledá řešení zapeklitého problému, než aby se poradil s někým, kdo se živí tím samým.

Jenže jak podotýkají odborníci, dnešní svět je tak propojený a zároveň náročný, že málokdo může celoživotně vše zvládat sám. A rozhodně to není projev selhání. Naučit se poprosit o pomoc a přijímat pomoc je jednou z největších dovedností, které člověk může rozvíjet. A možná vás překvapí, že to není tak složité.

Hlavním důvodem toho, proč si o pomoc neřekneme, je zřejmě strach. Bojíme se odmítnutí, bojíme se posměchu a odsouzení, případně toho, že nás budou mít za podvodníky, kteří chtějí něco dokázat, ale sami to nezvládnou. Je nám také nepříjemná představa, že přijetím pomoci už nebudeme mít všechno sami pod kontrolou.

Ale nejsou to jen obavy, co nám brání si říci o pomoc. Poměrně obtížná je i samotná formulace toho, co vlastně potřebujeme, aby nám okolí mohlo konstruktivně pomoci. Případně míváme tendenci myslet si, že naše potíže nebo přání jsou přece evidentní a že když jsme skutečně v háji, někdo si toho všimne a pomoc nám nabídne. Tím více nás pak frustruje, když se to nestane.

Takže, jak na to? Tady máte čtyři tipy, jak si říci o pomoc a dočkat se jí.

1. Buďte struční a konkrétní

Pomoc, jakou očekáváte, se dočkáte jen tehdy, když si o ni jednoznačně řeknete. Buďte struční a konkrétní. Nejsou potřeba dlouhá vysvětlení, prostě popište, o jakou věc jde, proč je to pro vás důležité a co pro vás může osoba, kterou o to žádáte, udělat. Druhý člověk jasně potřebuje vědět, kolik času, energie a případně peněz mu pomoc zabere.

Počítejte s tím, že součástí prosby je vyjednávání – v tom smyslu, že oslovený člověk se musí rozhodnout, zda a v jakém rozsahu vás podpoří a vy se s ním musíte dohodnout.

2. Neomlouvejte se

Není důvod, abyste se omlouvali za žádost o pomoc. Shazujete tím svoje šance, že se vám jí dostane – nikdo totiž není nadšen nějakým úkolem, za který se tazatel předem omlouvá. Každý občas potřebuje s něčím pomoci a není se za co stydět.

Nedávejte najevo, že je vám nepříjemné, že se musíte o něco doprošovat – protože druhý si to podvědomě vyloží tak, že je vám nepříjemné ptát se jeho. Proč? Nezmiňujte, že jde o maličkost, protože tím činíte prosbu a následnou pomoc triviální a berete tak druhému člověku ono altruistické potěšení, že pro vás mohl něco udělat. Vždyť to ani nestálo za řeč.

A není moc fér chtít po protějšku něco jako laskavost, protože v takovém případě ho stavíte do pozice, kdy musí říct ano a nemůže se svobodně rozhodnout.

3. Buďte osobní a nestavte to jako obchod

Pokud možno, neproste o podporu mailem nebo v nějakém chatu, seberte odvahu a zavolejte nebo rovnou poproste tváří v tvář. Studie dokazují, že takové prosby o pomoc jsou mnohem úspěšnější, protože člověk se necítí jako jeden z mnoha, kterým jste poslali prosbu ve zprávě. Zároveň tak můžete snadno dodat, proč o pomoc žádáte zrovna dotyčného.

Je přirozené, že chceme nabídnout nějakou protislužbu, ale není to dobrý nápad. Působí to trochu nedůvěryhodně, vynuceně a navíc to prosbě o pomoc dává pachuť obchodní transakce. A zároveň to druhým lidem bere radost z nezištné pomoci.

4. Ukažte výsledky

Kromě vyjádření vděčnosti určitě dejte najevo, jak fakticky vám podpora okolí pomohla, mnoho těch, kdo vás podpořili, to uvítá. Budou například rádi, když zjistí, že zatímco kamarádům hlídali děti, pomohli vybudovat novou lesní školku v obci. Nebo budou rádi za pozvánku na slavnostní otevření, pokud finančně přispěli na její vznik.