Odborníci to popisují jako nenásilné vyhlazování světa. Od konce druhé světové války se počet spermií v ejakulátu snížil o polovinu. Také jejich kvalita je stále problematičtější a údajně klesá i práh vzrušivosti. Má to prý něco společného se stále narůstající přemírou vnějších vzruchů. Každopádně kvalita spermatu s chutí na sex souvisí asi tak jako droždí s kynutým těstem. Bez jednoho není druhé.

Když se to dá změřit

Andrologové zabývající se v mužském světě tím, čím gynekologové v tom ženském, mají skutečně mnohem víc práce než před dvaceti třiceti lety. „Je to ale i proto, že muži se o sebe a své zdraví také mnohem víc zajímají,“ říká lékař Karel Kočí z privátní andrologické praxe v Praze. V naprosté většině případů ve své ordinaci zjistí, že je za poruchami erekce organická příčina – cukrovka, vysoký tlak, obezita nebo hormonální poruchy. „Snížená chuť na sex je pak obvykle projevem nedostatečné koncentrace testosteronu, popřípadě zvýšené hladiny prolaktinu nebo ženských hormonů,“ dodává lékař s tím, že takové problémy mají muži jakéhokoli věku a nezávisle na tom, jak emočně uspokojivý mají partnerský vztah. Ten obvykle ve své ordinaci moc neřeší, není psycholog ani sexuolog.

Poruchu erekce zažívá někdy v životě každý druhý muž. Před objevením slavné pilulky ve tvaru kosočtverce s tím byl sám, považuje to za individuální selhání, se kterým se nesvěřil ani vlastní ženě. Obvykle se pak začal sexu vyhýbat ze strachu, že se to stane znovu.

Když ale vězí za problémem hlava, ani ,modrý zázrak‘ to nevyřeší. Aby doopravdy zafungoval, je k němu nutná sexuální stimulace, hlavně však vůbec chuť na to, co se bude následující čtyři hodiny dít. Tedy do doby, než účinky pominou.

Nejdůležitější sexuální orgán: Mozek

Klinická psycholožka a psychoterapeutka Leona Dyrehauge tvrdí, že problémy v sexu jsou dříve nebo později nevyhnutelné pro každý pár. A to nezávisle na případných zdravotních problémech. „V určitý moment se totiž nafixujeme na to, co si ten druhý o nás myslí.“ To zná důvěrně většina žen, ale podle psychoterapeutky se totéž odehrává i v mužských hlavách: jsou to nejrůznější variace na téma: ,Tak moc mi záleží na tom, aby se mnou zůstala, abych pro ni byl ten nejlepší, aby mi dodávala sebevědomí, podporovala mě, chválila…‘

„To je ta nejjednodušší cesta, aby se člověk cítil dobře. Ale je to cesta do pekla. Čím víc to potřebuju, tím víc na toho druhého tlačím, aby mi to dával. Výsledek? Bude mi dávat o to míň,“ vysvětluje Leona Dyrehauge. A protože sex funguje jako lakmusový papírek nejen zdraví, ale i osobní pohody, začne brzy selhávat.

Když ale dva spolu chtějí zestárnout, potřebují mít nejen společný sex, potřebují mít dobrý společný sex. Cesta k němu vede paradoxně přes ústup. Aby se člověk cítil dobře, musí si jednoduše řečeno vystačit sám se sebou. Tedy přestat být mimo jiné závislý na tom, co si myslí nebo dělá jeho partner.

Instantní recept neexistuje

Jak si nezávislost vybudovat? „To je bohužel ta největší dřina, právě kvůli tomu chodí většina lidí na psychoterapii,“ říká Leona Dyrehauge. Člověk závislý na mínění druhých si totiž o sobě obvykle myslí dost ošklivé věci. Z logického důvodu: od druhých se mu to, po čem touží a co očekává, nedostává v uspokojivé míře. Paradoxně třeba i proto, že ho za nezávislého už dávno všichni kolem považují.

Proč by mu pak denně říkali, že ho mají rádi, že je šikovný, že umí dobře tohle nebo tamto, že je zábavný? Předpokládají, že to přece ví! Pak už je jen krůček k tomu, aby si poprvé a pak stokrát do měsíce začal říkat: ,Nejsem dost dobrý(á).‘ V sexu se to může projevit jako chlad či nezájem. Než bych totiž riskoval(a), že mi ten druhý sex odepře (a to by mě dorazilo úplně), raději se o něj nepokusím vůbec. Jistota je jistota… Většina z nás si erotiku navíc komplikuje i tím, že jedeme v naučených modelech. Třeba že se sexem začíná vždycky muž. „Je to ale padesát na padesát, sex je záležitostí obou,“ vyvrací jeden z těch obzvláště ,výživných‘ Leona Dyrehauge.

Samostatná řídicí jednotka

Psychologové a psychoterapeuti tomu říkají AHA efekt. Dostaví se ve chvíli, kdy po pár sezeních zjistíte, že za to, co si o sobě myslíte, může třeba váš pan otec, co vám k patnáctinám ,nadělil‘ větu: „Tobě ale ten zadek nějak vyrost…“ Vy jste sice měla a máte míry a váhy v normě, ale v zrcadle se vidíte dvojnásobná, protože hlava ,mele‘ dokola, co jste si tam tenkrát nahrála: Jsem tlustá, tlustá, tlustá… Když se vám ,popěvku‘ podaří zbavit, nejspíš se dostaví efekt kulečníkové koule – do pohybu se toho dá víc. Zjistíte, že jste k sobě čím dál laskavější, že se umíte pochválit, že už si v duchu tolik nenadáváte… A přijde-li pak chvíle, že něco nevyjde, vy už se z toho nerozsypete. Včetně sexu. Protože co je na tom, že partner zrovna nechce? Dneska ho nechám vyspat, zítra si s ním vyjdu do kina a za pár dní to zkusím znovu. Po pikantní večeři a sklence dobrého Chardonnay. A mezitím si skočím na hodinu golfu nebo se zapíšu na kurz figurální kresby…