Eliška Lossmannová
Eliška Lossmannová

CHCI PŘEDPLATNÉ KONDICE

V kuchyni jsem byla vždy jak ve svém kralovství. Už jako malá jsem se pletla mamče a babičce při vaření pod nohy a už někdy ve 13 letech jsem vařila o víkendu pro celou rodinu. S nástupem puberty jsem se začínala více zaměřovat na to, jak vypadám a více jsem začala řešit, co jím. Zkoušela jsem nejrůznější diety, až to došlo do bodu, kdy jsem vyřadila skoro veškeré potraviny a žila vlastně jen na zelenině... Vaření a pečení šlo bokem a já měla v hlavě jen to, jak dlouho musím cvičit a co nesmím jíst... Nechala jsem se lapit do pařátů anorexie a ortorexie.

Asi 3 roky jsem žila ve své bublině plné úzkostí, strachua boje. Jezdili jsme po doktorech, odbornících a doufali, že mi něco pomůže, ale nepomohlo. Můj největší pomocník byl čas. Časem jsem si uvědomila, že takto žít opravdu nechci, přála jsem si být zase volná a plná elánu, a tak jsem začala bojovat! Teď už slovo ‘bojovat’ nemám ráda a nerada ho používám -  teď už nebojuju, teď přijímám. Začala jsem přijímat, že ne všechny dny jsou růžové a zalité sluncem, začala jsem přijímat, že nemůžu být nejlepší ve všem, začala jsem přijímat to, co přicházelo. Jakmile jsem se přestala hnát za dokonalostí a za úspěchem ve všech možných aktivitách, konečně začala vidět to, co jsem opravdu já.

Jóga byla jediný pohyb, který mi byl v nejhorším stavu PPP dovolen a nikdo asi netušil, že se z ní stane moje náplň a potěšení. Jóga mi pomohla a pomáhá být sama sebou, seznamovat se se sebou a svým tělem, najít si čas pro sebe, uvolnit se. Pomáhá mi se zastavit a vnímat své pocity.Také jsem se začala opět vracet do kuchyně, strach z jídla mě stále ovládal, ale já se nechtěla vzdát toho, co miluju. Založila jsem si svůj druhý Instagramový profil, kde jsem ukazovala svou uzdravovací cestu, své výtvory v kuchyni a jógové posuny... nejdříve to pro mě byl takový únik z reality, kde jsem sledovala holky se stejným ‘problémem’, vzájemně jsme se v uzdravení podporovali, ale to mě upřímně moc nepomáhalo, spíš mě to znovu shazovalo do toho pocitu, že jídlo je něco spešl, když mě za to, že jsem něco snědla někdo pochválil, a já měla stále v hlavě, že si nic speciálního nemůžu dovolit, že si to nezasloužím. Naštěstí jsem začala objevovat profily, kde jsem čerpala opravdovou inspiraci do života a já si konečně doopravdy začala uvědomovat, že už se nechci dál utápět, ale chci se zlepšovat v tom co mi jde, co mě baví, co jsem opravdu já.

V hlavě se mi postupně rovnaly myšlenky a má tvorba mi najednou dávala větší smysl. Přestala jsem samu sebe podvádět a šla si za tím, co mě baví... jóga, tvoření, kuchtění ... k tomu bych ještě ráda zmínila, že jsem se našla ve veganství, které mi také pomohlo začít znovu více jíst. Spousta lidí si myslí, že je to omezování, pro mě je to naopak svoboda a objevování nových chutí a kombinací. Vajíčko si můžete udělat ne jen z vajíčka ale třeba z tofu nebo třeba květáku a nejste vázání jen na tu jednu konkrétní surovinu.

Je to prostě zábava!

Teď jsem Eliška, která ze srdce miluje vaření, pečení, dobré rostlinné jídlo, procházky, přírodu, také klid a v neposlední řadě jógu...

Ikona
Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.