Kdyby záleželo na ní, tak to ani neslaví, ale to jí prý doma neprojde. "Padesátku vnímám jako takový poločas. Řeším to, ale rozhodně se doma nezalykám v slzách. Každé ráno, když vstanu, si zopakuji: jsem zdravá, cítím se docela dobře, a když se podívám do zrcadla, zjišťuji, že na padesát to není špatné. Spíš sama sebe chválím, než abych se srážela. A dobře vím, že nejsem jediná."

Simona říká, že se těší z každého dne. Stoupající věk si nejvíce uvědomuje, když sleduje své dva syny Bruna a Maxe, jak rostou. Zvládat vše s úsměvem jí pomáhá sport. Raději si jde každé ráno zaběhat, než aby v posteli přemýšlela o každém nadbytečném kile. A když se jí nechce, tak v té posteli klidně zůstane. Bez výčitek, že dnešní sport vynechá. Jindy je nejštastnější, když jí v posteli pizzu a kouká na seriál.

Když je jí nejhůř, koukne na fotky krásných padesátnic a připomene si, že to jsou ženy, které "to daly" s grácií.

S grácií se snaží povznést i nad nenávistné komentáře, které se objevují pod jejími příspěvky na sociálních sítích. Dříve ji to trápilo víc, přemýšlela, proč má někdo potřebu do všeho kecat, reagovala na ně. Dnes ty lidi odstraňuje ze svého profilu a cítí se lépe. "Když na vás na ulici někdo plivne, tak mu neřeknete, že má pravdu. Naučilo mě to být nekompromisní, říkám lidem pravdu do očí, s nikým se nepárám a je mi to jedno. Tím jsem získala vnitřní klid," dodává. Má skvělé kamarády, jim naslouchá a mohou jí říct cokoliv. "A z instagramu získávám i spoustu dobré energie od žen, které mi píší, že jsem je motivovala a posunula dál, posílají mi fotky před a po. A nejenom u běhání, ale i v životě."

Vzhled ovšem k Simonině profesi neodmyslitelně patří. Občas proto využívá některých zákroků estetické medicíny. Od invazivních se ale drží dál, nedávno byla například na operaci víček, jednou za půl roku si zajde na botox do čela. "Protože na něm nechci mít vrásky, když nemusím. Chodím třeba na plazma lifting, ale s mírou, odmítám zákroky, které by měnily můj výraz. Když dnes existují metody, které stárnutí zpomalí, zredukují vrásky, říkám si, proč to nevyužít. Ale je to každého věc."

Padesátiny bude slavit v Dominikáně, kde budou celá rodina trávit zimu, děti tam nastoupí do školy. "Našli jsme si tam útočiště pod palmou, je mi tam moc dobře, cítím se tam šťastná. Na druhém konci světa, v teple, v písku, v tričku a šortkách. Zažívám pocit krystalického štěstí. A hrozně se na to těším."


Zdroj: Rozhovor pro časopis Kondice 3/2023