Na téma potřeby vyjádřit se barvou svých vlasů jsem narazila v rozhovoru s písničkářkou Marií Tilšarovou, která se pyšní šedivou hřívou. I když rozhodnutí nebarvit se přišlo tak nějak shodou okolností, zpětně si uvědomila, že šlo o důležitou část jejího života. Barvou i délkou svých vlasů se snažila často něco vyřešit. „Pro mě vůbec nebylo těžké se smířit s šedinami. Byly vlastně vysvobozením. Měla jsem mnohem větší problém smířit se s tím, jaká je má přirozená barva. Taková ta myší hněď,“ otevírá písničkářka mnohem hlubší téma, než by se mohlo zdát. Když se poprvé obarvila, chtěla vlastně někam zapadnout. „Nebyla jsem ani bruneta, ani blondýna, ani zrzka. A já chtěla někam patřit. Myslím, že je to v tomhle věku přirozené,“ přemýšlí. U barvení zůstala, protože zvolila tmavý a výrazný odstín a zbavit se ho nebylo lehké. Postupně se přibližovala naopak k rezavým kadeřím, až někdy po mateřské sáhla po zářivé zrz. „Když jsem nad tím zpětně dumala, myslím, že jsem chtěla světu ukázat, že tu pořád jsem. Upozornit na sebe, něco si kompenzovat.“ I když říká, že v jejím případě tahle strategie příliš nevyšla, na barvící se ženy se s despektem nedívá. „Zdá se mi, že v některých fázích života to ženy potřebují. Jen je dobré se dívat i na to, proč to dělám, co od toho čekám…“

Zdroj: Youtube

Odkazuje mě také na 90minutový podcast na téma vlasů se Světlanou Čiberovou, intuitivní celostní vizážistkou, který je dostupný na Světlanině YouTube kanálu jako Vlasy a jejich síla. Světlana v něm podrobně rozebírá celou Mariinu vlasovou pouť a zmiňuje i myšlenku, že to, co děláte se svými vlasy, děláte i s celým svým životem. Pokud například přitahujete špatné muže, stojí za to zamyslet se, jakou zprávu vysílají do světa vaše vlasy. Jsou mnohem důležitější, než by se mohlo zdát. Říká se, že mají paměť – proto ženy často ve zlomových okamžicích svého života vlasy ostříhají. Ostříhané vlasy sloužily ve středověku také jako trest – přišly o ně odhalené prostitutky, zlodějky nebo čarodějnice. Ještě v minulém století se v některých ústavech dívkám holily vlasy po pokusu o útěk, aby bylo na první pohled patrné, „co jsou zač“. Pro onkologické pacientky bývá ztráta vlasů také jednou z bolestivých důsledků léčby. Jejich vypadávání popisují některé ženy jako ránu pro své ženství nebo pocit nahoty – každý na první pohled ví víc, než by mu samy pacientky chtěly říct.

Vlasy jsou důležité a zasluhují si pozornost. Nejsou jen doplňkem, ale součástí těla, osobnosti. Přiznání šedin vyžaduje vnitřní sílu a nastavení, které nemusí každá stříbrovláska ještě cítit. Pokud je ale pravidelné barvení jen jakousi automatickou činností, která je možná i dost na obtíž, vězte, že šediny mohou přinášet i klid a obrovskou míru svobody. „Moje vlasy mě teď baví. Líbí se mi pozorovat, jak se neustále mění. Když si vlasy umyju, šedivé vlasy vyskočí a vypadá to jako melír. Postupně zase tmavnou,“ říká s neskrývaným nadšením Marie Tilšarová.

Že šediny rozhodně nejsou důkazem, že jste stará, dokazuje i kštice módní vizionářky Kamily Boudové, která první šediny objevila hned po třicítce. Přesto jí přirozenost velice sluší. „Nedávno mi při focení jeden fotograf říkal, že se mu hrozně líbí pepř a sůl v mých vlasech,“ směje se polichoceně Kamila. To nadšení je nakažlivé. A inspirující.

Zdroj: