Na zhruba dvou čtverečních metrech vaší pokožky je pořádně těsno. Žije tu víc mikroorganismů než lidí na Zemi. A i když netvoří orgán v pravém slova smyslu, jsou vaši mikrobiální souputníci pro organismus stejně nepostradatelní jako třeba plíce.

Zdroj: Youtube

„Bojují s patogeny a hlavně zabraňují vzniku kožních onemocnění,“ říká odbornice na kožní mikrobiom Zuzana Zákostelská-Jirásková z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Mikroživotem na povrchu lidské pokožky se vědci u nás i ve světě zabývají teprve několik let. „Donedávna stály v centru vědeckého zájmu hlavně mikroorganismy, které žijí uvnitř našeho těla, tedy na sliznicích a ve střevech. Výzkum kožního mikrobiomu je teprve na začátku, ale rozhodně se od něj dají v budoucnu čekat velké věci,“ věří její kolegyně, profesorka Helena Tlaskalová z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

Čím víc vědci zákonitosti mikrosvěta na povrchu lidské kůže poznávají, tím zřetelněji se ukazuje, že zdraví naší pokožky je přímo úměrné tomu, jak se právě daří mikroorganismům na jejím povrchu. Klíčová je přitom rovnováha a různorodost mikrobiálního společenství. Jakmile se křehké vztahy mezi mikroorganismy naruší, což v životě plném chemie, nezdravého jídla, posedlosti čistotou a zbytečného polykání antibiotik není nic obtížného, zavání to zhoršenou imunitou a problémy s pokožkou.

Chvála nedbalosti

Mnozí odborníci jsou přesvědčení, že to zřejmě bude i důvod, proč jsou v posledních letech čekárny dermatologů a alergologů plnější než kdy dřív. Objevy na poli kožního mikrobiomu nicméně vyvolávají naděje, že se pro tyhle většinou chronicky nemocné pacienty možná už brzo najde účinná léčba založená právě na ‚vyladění‘ jejich mikrobiální rodiny. A nemusí jít hned o budoucí výdobytky kosmetického a farmaceutického průmyslu, mnohdy pacientům částečně uleví už jen to, když svým mikrosouputníkům zařídí o něco příjemnější život. Třeba tím, že v jídelníčku omezí kořeněná jídla a lepek, zredukují množství čisticích prostředků, které doma používají, a o něco zjednoduší osobní hygienu.

„Tím, že ze sebe a z prostředí, ve kterém žijeme, odstraníme bakterie, se bohužel většinou zbavíme i výdobytků našeho imunitního systému, které jsou s nimi spjaté. Nevyplácí se přehánět to s čistotou, protože kůže se pak nemá jak bránit,“ varuje profesorka Tlaskalová.

Tady jsou další zásady, jak o svůj mikrobiom pečovat:


1) Nepoužívejte agresivní kosmetické přípravky s obsahem alkoholu či antibakteriálních složek a omezte množství kosmetiky, kterou používáte. Nevhodnou péčí se snadno můžete připravit o prospěšné mikroorganismy a narušit rovnováhu mikrobiomu.

2) Nepřehánějte to s osobní hygienou a úklidem domácnosti. Úzkostlivá čistota vašim mikrobiálním souputníkům rozhodně nesvědčí.

3) Nedržte své děti ve vydezinfikovaném světě. Zejména ty malé potřebují mít s mikroorganismy kontakt. Posiluje se tak jejich imunita a snižuje se riziko kožních i alergických onemocnění.

4) Vyhýbejte se tučným a výrazně kořeněným jídlům a omezte příjem lepku. I na tom, co jíte, totiž vašemu mikrobiomu záleží. Na zdravou stravu dbejte hlavně v případě, že už vás nějaké kožní onemocnění trápí.

5) Antibiotika užívejte jen v nejnutnějších případech. Naopak si dopřejte probiotika, ať už ta přírodní v podobě jogurtů a kysaných mléčných výrobků, nebo ta z lékárny.

Zdroj:

RNDr. Zuzana Zákostelská-Jirásková, Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR, www.mbucas.cz

prof. MUDr. Helena Tlaskalová, DrSc., Mikrobiologický ústav AV ČR, www.mbucas.cz

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7998121/