Ujasněme si to hned na začátku: domácí peeling se silou účinku nikdy nevyrovná tomu, který vám v ordinaci nanese dermatolog. A je to tak v pořádku. Profesionální přípravky jsou natolik koncentrované, že do rukou laiků vůbec nepatří. „Peelingy k domácímu použití mají vždy nižší koncentraci a jejich složení zabraňuje pronikání do hlubších vrstev kůže, aby nedošlo k nevratnému poškození pokožky. To pak limituje i jejich účinek, který je celkově jemnější,“ vysvětluje korektivní dermatoložka Markéta Majerová z pražské Medicom Clinic.
Na druhou stranu to neznamená, že by domácí peelingové kúry s násobně nižším obsahem účinných látek měly na kvalitu pokožky zanedbatelný vliv. I v nich je totiž dost kyselin na to, aby dokázaly kvalitu vaší pokožky výrazně proměnit. Jen k tomu potřebují mnohem víc času a trpělivosti. To je paradoxně také jejich největší plus. Díky tomu, že pleť ‚obrušují‘ postupně den za dnem, nedochází k typickému podráždění, které provází ošetření u lékaře. Je ale třeba počítat s tím, že se pleť nezlepší skokově jako v případě chemického peelingu, ale že účinek domácího peelingu nastupuje pozvolna v řádu několika týdnů, nebo dokonce měsíců.
„Nižší koncentrace účinných látek jsou k pleti opravdu šetrnější. I v případě domácího peelingu se ale může stát, že kůže zareaguje šupinatěním. To se děje tehdy, kdy je pokožka už dostatečně zjemnělá nebo pokud je citlivější. Vhodné je pak peeling přerušit či nastavit delší intervaly v jeho provádění,“ doporučuje dermatoložka Majerová s tím, že pokud máte citlivější pleť, vyplatí se přípravek nejprve vyzkoušet na předloktí.
Na složení záleží
Domácí peelingové přípravky jsou založené na stejných účinných látkách, které používají dermatologové. K dostání jsou produkty s kyselinou glykolovou, salicylovou nebo mléčnou, a to v koncentraci od 3 do 20 %. Často se můžete setkat i s AHA kyselinami, což je souhrnný název pro ovocné kyseliny, mezi něž kromě jiných patří i kyselina mléčná a glykolová. Každá z látek je trochu jiná, takže se při výběru konkrétního přípravku vyplatí pečlivě prostudovat etiketu.
Zatímco glykolová a salicylová kyselina svědčí spíše mastnější pleti se sklonem k akné či pleti smíšené, kyselina mléčná se hodí pro sušší, dehydratovanou či zralou pokožku. Pokud potřebujete kromě jasu řešit i vrásky a pigmentové skvrny, vyberte si peeling s kyselinou mléčnou. Chcete-li se zbavit rozšířených pórů nebo pupínků, sáhněte po přípravku s obsahem kyseliny glykolové nebo salicylové. Nejuniverzálnější použití mají AHA kyseliny, které dobře snáší všechny typy pleti.
Ať už si ale vyberete jakýkoli peeling, princip účinku je stejný: zbaví vás odumřelých kožních buněk a urychlí buněčnou obnovu ve svrchních vrstvách pokožky. To znamená, že kůže nejen vypadá zářivěji, ale má také mnohem lepší texturu. Snižuje se viditelnost vrásek, pórů a pigmentových skvrn, byť to má samozřejmě své limity. Pravidelné používání peelingu navíc zlepšuje schopnost pokožky vstřebat účinné látky z ostatních produktů. A kdy s chemickým ‚obrušováním‘ začít? Pokud vás trápí akné, začněte klidně už v pubertě. Jinak až po pětadvacátých narozeninách, kdy kůže začíná nenápadně stárnout.
Zdroj: www.medicomclinic.cz