Pokud dlouhé hodiny sedíme, trpí krevní a lymfatický oběh, což má vliv nejen na odvod odpadních látek, zásobení tkání kyslíkem, ale také na produkci hormonů nebo činnost mozku a nervové soustavy. Dalším zdravotním problémem spojeným se sedavým zaměstnáním jsou bolesti zad, které souvisí s nevhodným zatěžováním svalů.
Naše tělo přesně ví, co a kdy má dělat, jak regenerovat, ale také, jak si práci zjednodušit. Bohužel. Dlouhé sezení u počítače, nošení tašky na jednom rameni nebo úraz či bolest způsobují, že začneme měnit své pohybové stereotypy. Pak nesprávně zapojujeme svaly, přetěžujeme jednotlivé svalové skupiny, vazy, šlachy, fascie a naše tělo se pomalu mění. Když pohybový aparát nepoužíváme správně, dostatečně, pak začíná tělo chyby v pohybu kompenzovat. Chronická kompenzace vede k nerovnováze, která může způsobit bolest, snížit funkčnost pohybového aparátu a zvýšit riziko zranění.
Co se děje při dlouhém sezení? Hrudní páteř se více zakulatí, ramena se zavírají a hlava se přesouvá vpřed. Je vám to povědomé? Právě tyto změny trápí obrovské procento lidí okolo nás a nese to s sebou nejen bolesti zad, hlavy, ale také zhoršení činnosti vnitřních orgánů. Řeč je o horním a dolním zkříženém syndromu. Když se podíváte na člověka s těmito symptomy z boku, pak oslabené a zkrácene svaly tvoří písmeno X. Na jedné linii X proti sobě do kříže leží svaly, které mají sklon se oslabovat, a na druhé linii X leží do kříže svaly s tendencí se zkracovat. Týká se to horní i dolní poloviny těla, proto horní a dolní zkřížený syndrom.
Ásany jako lék
Proč je jóga účinná při řešení těchto problémů? Pomáhá nám poznat naše tělo, pochopit ho a naslouchat mu. Praktikování pozic je také ideální kombinací cvičení pro získání síly oslabených svalů a protažení svalů zkrácených. Možná vás při tom ale překvapí, že to, čemu se budete v józe věnovat na prvním místě, není zmíněná praxe pozic, ale dechové techniky a pránajáma. Proč? Správné dýchání ovlivňuje nejen bránici, ale i ostatní svaly centra těla, které je centrálním stabilizačním systémem a jeho role je naprosto klíčová v celém pohybovém aparátu.
Poslední důvod, proč jógu zařadit do každodenního života, je kompenzace stresu. Pokud dojde ke stresové reakci, do krve se uvolní stresové hormony (adrenalin – epinefrin, kortizol, kortizon a neuromediátor noradrenalin) a v našem těle začne převládat sympatikus. To znamená, že se velké množství krve dostane do svalů, mozku a srdce, aby naše tělo podalo maximální výkon, mohlo bojovat a utíkat. V té chvíli je tlumený parasympatikus, který zajišťuje prokrvení vnitřních orgánů a souvisí i s naším imunitním systémem. Příroda vymyslela, že pokud budeme potřebovat bojovat o život, naše vnitřní orgány chvilku vydrží s menším množstvím krve, a utlumila imunitní systém, protože v okamžiku zápasu není třeba řešit například rýmu. Určitě jste slyšeli příběhy, kdy lidé strávili hodiny ve studené vodě a neměli rýmu. Ano, příroda je chytrá, bohužel však nepočítala s tím, že budeme dny, týdny, měsíce, nebo dokonce roky ‚bojovat a utíkat‘.
Možná jste si všimli jednoho společného rysu lidí, kteří žijí v dlouhodobém, chronickém stresu. I když jsou štíhlí, mají okolo pasu, v oblasti břicha větší množství tuku. Snížené množství krve okolo vnitřních orgánů příroda začala řešit ukládáním tuku okolo vnitřních orgánů. Viscerální tuk funguje jako tepelná ochrana, protože menší průtok krve znamená méně tepla. Toto je jen jeden z prvních příznaků stresu. Většina z nás se postupem času stane méně citlivá k vnímání příznaků stresu, bereme je jako samozřejmost a jednoduše si vezmeme pilulku, když nás bolí hlava nebo nemůžeme spát.
Kompenzovat stres
Ale zpět ke kortizolu, který hraje klíčovou roli ve spojení stresu a nemoci. Právě on má vliv na zvýšení krevního tlaku a hladinu krevního cukru, inzulinu nebo triglyceridů. Všechno tohle zvyšuje pravděpodobnost srdečního infarktu a cukrovky, má to vliv na imunitní systém, nutí nás to k přejídání, vyvolává to stavy úzkosti a depresí. Zhoršuje se kvůli tomu ale i paměť a další mozkové funkce. Některé studie také poukazují na souvislost mezi stresem a Alzheimerem. Chronicky zvýšená hladina kortizolu ovlivňuje i kvalitu spánku nebo naši náladu.
Proč a jak tedy jóga funguje v boji proti stresu? Definice jógy praví: Yoga chitta vritti nirodha, což lze přeložit jako: Jóga zklidňuje těkavou mysl. Zde leží klíč v boji proti stresu. Jógová praxe nás učí vědomému pohybu, otáčí pozornost do našeho nitra. Skrze praxi si uvědomujeme naučené vzorce chování, samskáry, které nám nedělají dobře. A když si je uvědomíme, můžeme je začít měnit a vytvářet si nové, které budou pro nás vhodnější a pomohou nám k harmonizaci zdravotního stavu i k psychické pohodě.
Zdraví máme pouze jedno a naše fyzické tělo je domovem našeho spirituálního Já. Přistupujte sami k sobě s láskou, ahimsou, a naslouchejte přirozené inteligenci svého těla. Velmi často nám dává signály, že potřebuje zvolnit, zařadit odpočinek nebo vhodnou aktivitu, aby kompenzovalo nesprávné zatížení těla. Zkuste do svého každodenního programu zahrnout pravidelnou praxi jógy. Najděte si chvilku ráno nebo večer. A třeba i pár minut v průběhu dne – ostatně jóga se dá praktikovat i na židli v kanceláři. Tak se pusťte do cvičení a sledujte, jak velký vliv to bude mít na vaše tělo i mysl.
Zdroj:
Kondice.cz
