Jídlo, které končí v koši. Co stojí za neuvěřitelným plýtváním v ČR

Jak jsme na tom v Česku

V Česku vyhodíme ročně kolem 355 000 tun jídla. Toto množství by podle Společnosti pro výživu naplnilo až 100 000 středně velkých nákladních aut, která by vytvořili 650 km dlouhou kolonu vedoucí z Prahy do Hamburku.

Plýtvání jídlem jde napříč celým dodavatelsko-odběratelským řetězcem od sklizně/porážky/úlovku až po jeho spotřebu. Jídlem plýtvají farmy, zpracovatelský průmysl, maloobchodníci, restaurace a zařízení poskytující stravovací služby a také české domácnosti. Plýtvanou potravinou rozumíme potravinu, která končí na skládce, ve spalovně nebo je jinak znehodnocena. Nepodává se ani zvířatům v podobě krmiva.

Mezi nejčastější potraviny, které vyhazujeme patří zelenina, obiloviny, ovoce a škrobnaté kořeny a hlízy. "Přitom pro spotřebitele by zamezení plýtvání potravinami mohlo znamenat značnou úsporu peněz a také ochranu životního prostředí. Průměrná česká domácnost by omezením plýtvání mohla ročně ušetřit více než 8 000 Kč, což určitě není málo," vysvětluje v článku Ivana Laknerová z Výzkumného ústavu potravinářského Praha.

Nepleťme si pojmy

Časopis Výživa a potraviny uvádí, že až polovina Čechů si plete pojmy „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“. 14 % z nás pak potraviny po uplynutí těchto lhůt nejí.
Potraviny, které překročili „minimální trvanlivost“ zbytečně vyhazujeme. Mezi takto označované potraviny patří ty, které považujeme za trvanlivé. Jsou to konzervy, těstoviny, luštěniny, nápoje, sušenky a čokoláda. Tím že se jich zbavujeme se ročně v zemích Evropské unie vyplýtvá asi 8,8 milionu tun potravin.
Naopak termín „spotřebujte do“ je vyznačen na potravinách, které podléhají rychlé zkáze a mají se do uvedeného data rozhodně spotřebovat. Najdeme ho na mléčných výrobcích, jogurtech, rybách, mase a masných výrobcích a drůbeži.
Kromě toho, že vyřazujeme potraviny, které bychom možná nemuseli. Týká se to zejména ovoce a zeleniny, které nesplňují estetická kritéria. Mají například špatný tvar nebo jsou jinak nevzhledná. Podle časopisu Výživa a potraviny se ke spotřebitelům kvůli tomu celosvětově nedostane 20–30 % celkové produkce ovoce a zeleniny

Jak nejčastěji plýtváme?

Sáhněme si do svědomí… Kdo z nás zná přesný obsah svého mrazáku? Často nevíme ani co máme v chladničce, a přitom ji několikrát denně otvíráme. V mrazáku uskladňujeme nejen maso a ryby, ale i zmrazené ovoce z letní sezóny, zamražená hotová jídla, zbylé přílohy, zeleninové natě ze zahrádky nebo sýry či uzeniny, které jsme nestihli sníst před dovolenou. Přitom existují doporučení, jež nám říkají, jak dlouho je bezpečné daný druh potraviny v mrazáku a v chladničce uchovávat – viz tabulky. Zkrátka určitě stojí za to si v lednici udělat pořádek.

Nenakupujeme s rozmyslem

Dalším kamenem úrazu mohou být naše nákupy. Přiznejme si, kdo chodí nakupovat do kamenného obchodu s klasickým nákupním seznamem? Pokud nemáte nákupní seznam, který vás směřuje do konkrétních chodbiček a regálů je snadné podlehnout výhodným akcím, vizuálním pobídkám, lákavým obalům a ochutnávkám, zvláště pokud jste hladoví. Z tohoto pohledu může být výhodnější nakupovat přes mobilní aplikace z domova, které umožňují uložení nákupního seznamu. Pokud se nenecháme strhnout reklamami a „výhodnými“ nabídkami jsme schopni pravidelně dokupovat, to, co nám v domácnosti chybí a skutečně spotřebováváme.
Úskalím může být i nadměrné hromadění potravin snadno podléhajících zkáze jako je ovoce a zelenina. Stává se to například, když se rozhodneme pro „redukční období“, ale neuvědomujeme si, že když přijdeme z práce hladoví a nemáme zeleninu zpracovanou do konkrétního pokrmu po syrové mrkvi, pórku, řepě nebo zelí pravděpodobně nesáhneme. Zelenina pak končí v odpadkových koších nebo v lepším případě v bioodpadu.
Řešením je tzv. food management. Vytvořte si seznam základních potravin, které chcete mít vždy v lednici nebo ve špajzce. Jakmile bude něco z těchto položek chybět, dokupte to. Plánujte alespoň přibližně, co chcete v týdnu vařit. Chybějící potraviny si dopište do nákupního seznamu. Získáte tak větší šanci udržet svůj nákup „na uzdě“ a mít ho pod kontrolou.

Velké porce a malá kreativita

V článku časopisu Výživa a potraviny se připomíná, že za plýtváním jídlem stojí často i zbytečně velké porce, jež připravujeme. Nejen že se snažíme sníst vše co máme na talíři, což může vést k zbytečnému přibírání, ale jídlo pak často končí v koši nebo v záchodových mísách, kam například zbytky vařeného jídla rozhodně nepatří.
Další nevýhodou může být naše malá kreativita v kuchyni. Určitě si vybavujte situaci, když zbytečně lpíte na receptu a načnete hned několik potravin často kvůli malému množství, které potřebujete. Načaté potraviny pak stojí v chladničce, a nakonec je stejně vyhodíte. Podívejte se do lednice a snažte se využít potraviny, které máte již otevřené. Otevřené balení sýra nemusíte nechat okorat, ale můžete si ho nastrouhat na rizoto, polévku, připravit sýrovou pomazánku nebo si s ním posypat salát.

Pravidlo první dovnitř první ven a další

Abychom potravinami zbytečně neplýtvali musíme se naučit je i správně uchovávat. Společnost pro výživu upozorňuje na některá z pravidel bezpečného uchovávání potravin v chladničce.

1. Chladnička by měla být nastavena na 4 stupně Celsia.
2. Syrové a vařené potraviny uchovávejte v chladničce odděleně.
3. Potravinu, kterou ukládáte do chladničky první také první spotřebujte.
4. Potraviny nemějte moc natěsno, aby mezi nimi mohl proudit vzduch.
5. Načaté potraviny vkládejte do chladničky do dvou hodin, zabalené a vychlazené.
6. Místa v chladničce mají různou teplotu. Nejchladněji je ve spodních patrech.

Do chladničky nepatří:
horká jídla, brambory, zázvor, lilek, rajčata, zelené fazole, okurky, papriky, cibule, česnek, citrusy, banány, avokádo, mango, hrušky, meloun, ananas, broskve med, káva, olivový olej, chléb a pečivo.
O plýtvání toho víme málo

Ve školách ani ve společnosti se o plýtvání potravinami zase tak moc nemluví. Zkuste doma svým potomkům říct větu… Co by za takové jídlo dali děti v některé z rozvojových zemí? Pravděpodobně nasadí chápavý výraz, ale budou si myslet své. Neuvědomujeme si, že s vyhozenou potravinou plýtváme i cennými zdroji, které byly vynaloženy na jejich výrobu jako je voda, půda, lidská práce a energie. A samozřejmě jakoukoliv likvidací potravin zároveň zatěžujeme životní prostředí. Nadbytky hotového jídla nebo potraviny, které nespotřebujeme, než odjedeme na dovolenou nemusíme vždy vyhazovat, zkusme je nabídnout sousedům. Možná jim přijdou vhod. Pokud chcete svoje nadbytky jídla sdílet i jiným způsobem, nainstalujte si některou z mobilních aplikací spojující lidi sdílející potraviny ve vaší lokalitě. "Každý z nás může jako spotřebitel přispět ke snížení plýtvání potravinami, naše společná činnost přitom může mít zásadní význam. Navíc je minimalizace plýtvání potravinami v domácnostech poměrně jednoduchý způsob, jak snížit výdaje domácnosti," uzavírá Ivana Laknerová z Výzkumného ústavu potravinářského Praha.

Zdroj: „Plýtvání potravinami v domácnostech“, Laknerová, Podsedníček, časopis Výživa a potraviny č.4/2023, Společnost pro výživu
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37121486/