NÁROKY NA PŘÍJEM S VĚKEM ROSTOU

Vzhledem k méně výkonnému fungování metabolismu nemůže být divu, že organismus seniora potřebuje k udržení svalové hmoty a síly více bílkovin, než tomu je u lidí o generaci až dvě mladších. A role bílkovin se zdaleka nevztahuje jen k těmto dvěma faktorům. Dostatek proteinů mimo jiné zajišťuje i správnou funkci imunitního systému a odpovídající průběh regeneračních procesů.

Zdroj: Youtube

ZBRAŇ V BOJI SE SARKOPENIÍ

Termín sarkopenie označuje postupný úbytek svalové hmoty a pokles funkce svalů u starších lidí. A zdaleka nejde jen o kosmetický efekt – naopak! V pokročilejším věku je pro člověka čím dál důležitější zachování kvality života, s nímž se pojí mimo jiné i potřebný stupeň soběstačnosti. Právě svaly mu totiž umožňují se pohybovat a vykonávat základní činnosti každodenního života. Jakmile objem svalové tkáně klesá, výrazně se zvyšuje riziko úrazů (pády, které jsou příčinou fraktur, atd.), dochází k narušení rovnováhy a celkové koordinace.

KDO JE OHROŽENÝ?

Pokud si myslíte, že úbytek svalové hmoty je problém, který se týká lidí po šedesátce, měli byste vědět, že tento nezvratný proces startuje už po čtyřicítce. A jakmile překročíte padesátku, měli byste se na množství konzumovaných bílkovin pečlivě zaměřit. Odborníci se domnívají, že v tomto věku by měl příjem proteinů činit 1,2 gramy na kilogram tělesné hmotnosti. Postupně se pak dávka může vyšplhat až na 2 g/kg.

NAČASOVÁNÍ PŘÍJMU

Při plánování vyváženého jídelníčku byste měli brát v potaz, že organismus je schopen jednorázově využít jen určité množství bílkovin. Dává tedy smysl celkovou denní dávku rozdělit do více porcí konzumovaných v průběhu dne. I když samozřejmě vždycky existují individuální odchylky, vycházejte z doporučení, že každá z hlavních porcí jídla (snídaně, oběd, večeře) by měla obsahovat zhruba 25 gramů bílkovin.

MÉNĚ ENERGIE, ALE VÍCE BÍLKOVIN

Při sestavování jídelníčku je třeba pracovat s celkovým energetickým příjmem. Víme, že s věkem dochází k poklesu bazálního metabolismu (vždy o 1–2 % každých deset let počínaje dvacátým rokem života). Tento pokles je následně v seniorském věku spjatý s tím, že člověk potřebuje méně energie, ale přitom narůstají jeho nároky na příjem bílkovin. Tomu je pak třeba přizpůsobit dávku dalších makroživin (sacharidy a tuky). V opačném případě dotyčný riskuje nadváhu či posléze obezitu, a to je další rizikový faktor z hlediska udržení soběstačnosti v pokročilém věku.

KDYŽ STRAVA NESTAČÍ

… jsou tady výživové doplňky a bylo by chybou domnívat se, že jde o produkty vhodné výhradně pro sportovce. Naopak! Kvalitní proteinový nápoj dokáže s jídelníčkem seniora zázraky. U starších lidí se častěji setkáváme s poklesem chuti k jídlu a pak dává smysl doplnit cenné živiny v koncentrované formě. Syrovátkový proteinový prášek nejenom doplní chybějící bílkoviny, ale navíc nabízí i řadu dalších benefitů.

SYROVÁTKOVÝ PROTEIN – BÍLKOVINA PRVNÍ VOLBY

Kromě toho, že je účinnou zbraní proti úbytku svalové hmoty, má syrovátkový protein i následující vědecky prokázané účinky:

  • Snižuje krevní tlak u lidí s hypertenzí díky obsahu bioaktivních peptidů.
  • Působí příznivě na hladinu krevního cukru, zejména pokud ho konzumujete spolu se sacharidy. Z tohoto důvodu se doporučuje pacientům s diabetem II. typu.
  • Redukuje zánětlivé procesy – ve vyšších denních dávkách (20 gramů a více) výrazně snižuje hladinu C-reaktivního proteinuhttps://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25671415/ (CRP), který je hlavním ukazatelem probíhajícího zánětu v těle.
  • Prospívá trávicímu traktu – zejména u pacientů s chronickými záněty střev.
  • Posiluje imunitu – díky obsahu cenných aminokyselin podporuje syrovátkový protein produkci glutathionu, jednoho z nejúčinnějších antioxidantů. Výrazně se tak posilují antioxidační schopnosti organismu.
  • Navozuje pocit nasycení – a to dokonce mnohem lépe než jiné druhy proteinů, skvěle se proto hodí i pro dietní režimy.

Příjem bílkovin je důležitý v každém věku a rozhodně byste ho neměli podceňovat v případě seniorů. Jim proteiny prospívají v mnoha ohledech a dostatečná denní dávka z dlouhodobého pohledu rozhoduje mimo jiné i o míře soběstačnosti a kvalitě života.

Zdroje: