Za jak dlouho se člověk dostane zase do formy, když přestane cvičit

K čemu slouží v lidském těle epigenetická paměť Někteří uživatelé si to ověřili na vlastní kůži. Pokud se po delší pauze vrátí do posilovny, cvičení pro ně není tak namáhavé jako v první fázi. Mohou si tedy naše svaly určité vzorce „pamatovat“? Svaly samozřejmě paměť v běžně používaném slova smyslu nemají. Motorické dovednosti si ukládá přímo mozek. Celý tento princip se nazývá neuromuskulární paměť a odborníci na ni upozorňují především v souvislosti s počáteční nutností se nejen jednotlivé pohybové vzorce komplexně naučit, ale osvojit si je především správně. Přesto svalová paměť jednoznačně nepatří mezi mýty. Vědci objevili takzvanou epigenetickou paměť, která skutečně funguje přímo ve svalech. Jak ale uvádí studie, která byla publikována v časopise Medicine & Science in Sports & Exercise, informace se do ní ukládají po dobu až 20 týdnů. A to je důvodem, proč si můžeme všimnout, že pokud začneme cvičit po delší době, čekají nás výraznější pokroky ve srovnání se stavem, kdy začínáme cvičit absolutně od začátku. Jde o jev, který potvrdily i vědecké studie. Ty odhalily, že kmenové buňky, které organismus určil jakožto hlavní pro opravu poškozených svalů, což je hlavní mechanismus způsobující jejich růst, jsou schopny předat vlastní jádra svalovým vláknům. Hlavní úlohu plní kmenové buňky Jádro buňky funguje jako jakési řídicí centrum. Opatřeny jsou jím prakticky všechny buňky v lidském těle. Je zdrojem DNA a dovoluje transkripci všech proteinů. Díky tomu může celá buňka fungovat. Svaly jsou, jak už bylo řečeno, při tréninku poškozovány. Pro organismus je to signál, aby obratem „povolal“ speciální typ kmenových buněk, které se nazývají satelitní. Čím intenzivnější trénink je, tím více se zvyšuje i počet satelitních buněk. Tyto buňky předávají svá jádra svalovým vláknům a způsobují jejich zesílení. Dochází i k intenzivnější tvorbě proteinů, které mají na starosti růst. Jádra v průběhu nečinnosti nikam nemizí a umožňují se rychleji vrátit do kondice. Tato zajímavá skutečnost má význam nejen pro běžné sportovce, ale i pro ty profesionální. A odborníci stále intenzivněji upozorňují i na to, že ruku v ruce s tímto zjištěním by měly kráčet i zvýšené antidopingové kontroly. V případě vybudování svalové hmoty pomocí steroidů je totiž princip obdobný – je u ní později patrný méně náročný progres. Atrofují svaly během nečinnosti? Moderní věda se přitom dlouho domnívala, že pokud cvičit přestanete, svaly jednoduše odumřou neboli atrofují. I to je jev poměrně dobře známý, řada lidí si na vlastní kůži prošla zkušeností, kdy je například delší nemoc nebo úraz upoutaly na lůžko. Po nějakém čase přišli právě o svalovou hmotu. Podle některých zdrojů postupuje atrofie velmi rychle a může dojít k úbytku až 1 kg svalové hmoty týdně. Jak to, že v tomto případě svalová paměť zdánlivě nijak nepůsobí? Jiná studie, za kterou stojí norský biolog Kristian Gundersen, působící na univerzitě v Oslu, dokázala jednoduchý mechanismus: Při cvičení dochází běžně k hypertrofii svalů. To znamená, že v nich rostou buňky. Tyto buňky však nečinností nemizí, nedochází tedy k buněčné smrti nazývané apoptóza, ale pouze se zmenšují. Svalová paměť funguje i jako brilantní motivace Svalové buňky tak prakticky skutečně vykazují obdobnou schopnost jako buňky paměťové. Disponují tedy informací o stavu svalstva před přerušením tréninku. Jde tak jednoznačně o významný motivační prvek. Začít cvičit má smysl nejen z hlediska momentálního efektu, ale i do budoucna. Rozhodně také nemusíte jakoukoli aktivitu vzdávat, pokud vás ji objektivní okolnosti donutí na nějakou dobu přerušit. Z reálných zkušeností vyplývá, že už během několika týdnů se můžete dostat na původní úroveň, ať už vás zbrzdilo zranění, nebo například zavřená fitness centra během pandemie. Velmi častou chybou začátečníků je nedostatek motivace. Cvičení vzdají po prvním neúspěchu, protože nejsou-li nastavenou rutinu schopni dodržovat na sto procent, zdánlivě už pro ně jakýkoli pohyb nemá smysl. To je však mylné, neboť krátkodobé výpadky z nastaveného plánu potkávají prakticky každého. Neznamená to žádné osobní selhání. Ostatně jak upozorňují odborníci dále, celkový efekt cvičení nespočívá jen v objektivních změnách na těle, ale i ve vědomostech o tom, jak se stravovat, které cviky jsou pro vás optimální atd. A ty vám jednoznačně ani v době, kdy necvičíte, nikdo vzít nemůže. Zdroje: https://www.nike.com/cz/a/jak-svalova-pamet-urychluje-pokrokyhttps://www.charliehofitness.cz/slovnicek/neuromuskularni-pamet.php

Za jak dlouho se člověk dostane zase do formy, když přestane cvičit

K čemu slouží v lidském těle epigenetická paměť

Předchozí z rubriky

Následující z rubriky

Za jak dlouho se člověk dostane zase do formy, když přestane cvičit

K čemu slouží v lidském těle epigenetická paměť

Odebírejte newsletter Kondice

Předchozí z rubriky

Následující z rubriky