Stres je přirozená odezva na náhlé nebezpečí. Aktivuje nadledvinky, zrychlí se krevní oběh a fyziologicky připraví organismus na boj nebo útěk před nebezpečím. Naneštěstí pro ty z nás, kteří se snaží zhubnout, stres zastavuje zažívací systém. Mnoho lidí si stěžuje, že ačkoli dodržují dietu a cvičí, stále nemohou zhubnout. Může za to hormon kortizol, který je vyplavován ve velkém během stresu. Platí to zejména pro osoby, které přibírají v břišní oblasti, protože nadměrná tvorba kortizolu působí na tvorbu útrobního (tzv. viscerálního) tuku, obalujícího vnitřní orgány.

Jak působí stres na naše trávení?

V okamžiku, kdy mozek zaznamená stres, tělo spouští geneticky naprogramovanou reakci „útok nebo útěk“. V důsledku toho se zmenší obsah trávicích enzymů ve slinách, schopnost rozkládat makromolekuly bílkovin, tuků a sacharidů v žaludku je oslabena a tok krve do tenkého střeva se sníží více než čtyřikrát, což má za následek sníženou absorpci vitaminů, minerálů a dalších živin. Podobně je to i s jídlem ve vzteku či jiné negativní emoci, jako jsou úzkost, hádka… Každá negativní emoce musí být tělem zpracována, a to zjednodušeně tak, že dojde ke stresu a chvíli trvá, než emocí projdeme a tělo se dostane do rovnováhy. Až vás příště napadne stres tzv. „zajíst“, vzpomeňte si, že ta část mozku, která zapíná stres, vypíná trávení.

Lidé, kteří jedí ve stresu, jedí rychle a pak je trápí zažívací potíže, jako je pálení žáhy či rovnou gastroezofagiální reflux, nespecifické bolesti žaludku, nadýmání, bolesti břicha, střídání zácpy a průjmu. A funguje to i naopak. Stačí jedno příliš rychle snědené jídlo a tělo se samovolně v důsledku toho ocitne ve stresu. Je to takový začarovaný kruh. Pokud jste zvyklí žít pod tlakem neustále, není to zdravé. Stres způsobuje zánětlivou reakci v těle, která je důvodem předčasného stárnutí. Takže pokud chceme žít dlouho a být zdraví, musíme si vytvořit strategie zvládání stresu. Jíst zdravě je základ, který nám pomáhá lépe zvládat každodenní stres.

Jak si mohu pomoci stravou, jsem-li v dlouhodobém stresu?

Stresovaný organismus má vyšší potřebu některých živin. Na zvládnutí stresu je potřebný hořčík, draslík, zinek a esenciální mastné kyseliny. Zdrojem těchto živin je pestrá přirozená strava s dostatkem zeleniny, olejnatých semen, ryb a s přiměřeným množstvím mléčných výrobků a masa. Nervový systém i všechny buňky těla potřebují složené sacharidy obsažené v celozrnných obilovinách (chléb, těstoviny, rýže natural, pohanka…), bramborách, luštěninách. Stres významně zvyšuje potřebu vitaminů C a E. Dopřejte si dostatek zelených salátů s různými druhy rostlinných zastudena lisovaných olejů. Vyrobit si můžete do zásoby jednoduchý domácí dresink z oleje, citronu, medu a hořčice a skladovat ho v uzavřené sklenici v ledničce. Pamatujte, že přibližně 40 % talíře by měla tvořit různě upravená zelenina, kromě vysokého obsahu vlákniny z ní tělo čerpá široké spektrum minerálních látek a vitaminů.

Potraviny, kterým se raději vyhněte

Nesprávná výživa zvyšuje náchylnost na stres a jeho zvládání a i nesprávná výživa je pro organismus další stres navíc. Cukr, bílá mouka, rafinované sacharidy, levné rafinované tuky, ztužené tuky, vysoce průmyslově zpracované potraviny… systematicky okrádají tělo o živiny, které potřebuje, a vytváří chronickou buněčnou podvýživu. Džemy, marmelády, limonády, bílý chléb, těstoviny, špagety, bílá rýže, alkohol, pizza, hotová jídla, fast food, koláče, sušenky, omáčky, dorty, bonbony… tyto výrobky tvoří obvykle asi 40 % všeho, co běžně se stravující člověk sní. Chcete-li pozitivně ovlivnit hladinu stresu v těle a lépe zvládat stresové situace, tyto potraviny v co největší míře nahraďte přirozenou pestrou stravou.

Ve vašem záměru zhubnout vám pomůže také osvojit si tři užitečné kroky ke zmírnění stresu – jak na to se dočtete zde.

Pomůže také naučit se několikrát denně vracet k dechu a osvojit si základní dechové techniky, více zde.