Co je to stres a jak souvisí s hubnutím

Návrat k povinnostem po období uvolněného režimu dovolených v mnohých z nás vyvolává stres. Ten přitom může být významnou překážkou v hubnutí.

Stresová reakce je v zásadě prospěšná, neboť nám v krajním případě dokáže i zachránit život. Člověk ve stresu mobilizuje svoje síly pro následnou reakci. Jde o aktivaci krátkodobých rezerv pro útěk nebo boj. Řízeno je toto dění sympatickým nervovým systémem.

Organismus v tomto momentě prakticky „vypíná“ funkce, které z jeho pohledu nejsou momentálně nezbytné, tedy není jich zapotřebí k přežití. Zastaví se tak produkce růstového a reprodukčního hormonu, obnova tkání a na pomyslnou druhou kolej se odsouvá i trávení.

Prakticky může vzniklá reakce v souvislosti s hmotností být různá. U některých lidí vede stres paradoxně k úbytku kilogramů. Většina lidí však ve stresovém období mívá tendence k tomu přibírat.

Důvodem však nejsou žádné fyziologické reakce těla. Odborníci mají mnohem prostší vysvětlení: Akutní stres může snižovat chuť k jídlu, zatímco stres chronický naopak vede ke zvýšené potřebě konzumace různých potravin, často navíc z nutričního hlediska zcela nevhodných.

Stres vám štíhlou linii zničit nemusí

Stále se tak i v této fázi uplatňuje klasické pravidlo příjmu a výdeje kalorií. Což je jednoznačně dobrá zpráva, neboť to jednoznačně potvrzuje, že snahy o štíhlou linii máme jen ve svých rukou.

Nadměrný stres je navíc jen zdánlivě cestou, jak se propracovat k vysněné hmotnosti. Ačkoli vám vaše okolí například v náročném období po rozchodu může říkat, že vám to sluší, aniž by to myslelo jako pouhá slova útěchy, ve skutečnosti si „zaděláváte“ na nezdravé hubnutí.

Organismus jednoduše v této fázi přejde do „režimu hladovění“, tuk ukládá, ale doslova „požírá“ svaly, což vede právě ke krátkodobému úbytku hmotnosti.

Ani naše vůle a racionální uvědomění přitom nemusí stačit k tomu, abychom se stravovali tak, jak máme. Velmi „zákeřné“ jsou z tohoto pohledu i stravovací návyky z dětství. Zdánlivě neškodný rohlík v ručičce batolete, které je potřeba na chvíli zabavit, může vést ke vzniku krajně nezdravých kompenzačních mechanismů. Náhle jsme jen krok od toho začít i jako dospělí stresovou situaci „řešit“ koupí čokoládové tyčinky.

Jak zvládnout září s přehledem

Jak tedy nepropadnout záhy po návratu do školních lavic sladkostem a rychlému občerstvení a září zvládnout s klidem?

· Ponechte si v diáři prostor, Po návratu do běžného režimu školního roku zkrátka potřebujete čas na to, abyste se sladili v nezbytných činnostech a vrátili se do své pravidelné rutiny.


· Pamatujte na to, že množství povinností je na místě omezit. Potřeba je zajít až ke kořenům stresu a vyřešit jeho příčiny. Relaxační techniky jsou spíše krátkodobým řešením, které však neodstraní podstatu stresu, jenž nás může ohrožovat v dlouhodobém měřítku.


· Volný čas využijte k tomu, abyste se nezapomínali hýbat na čerstvém vzduchu. Září stále ještě nabízí ideální počasí na to, abyste mohli venku být bez vrstev oblečení. A pozor, náročné sportovní výkony nejsou potřeba, jednoznačně stačí i obyčejná procházka.


· Prostor vám tak zbude i na zamyšlení se nad tím, jak se stravujete. Jak už bylo řečeno, naši tělesnou hmotnost ovlivní jen a pouze to, co si zcela vědomě nakládáme na talíř. Dbát bychom tak měli na příjem nutričně vyvážených a adekvátně hodnotných potravin s optimálním rozložením sacharidů, bílkovin a tuků.


· Uvádí se, že až 70 % naší stravy by mělo mít základ v ovoci a zelenině. Tu si dopřejte ke každému jídlu. Mezi jídly si pak můžete nabídnout ovoce. Jedná se o mnohem zdravější přísun cukru než koláče, sušenky či jiné pamlsky.

Co jíst proti stresu

Kromě toho existují i některé konkrétní potraviny, které mohou vystresovaným lidem pomoci. Co byste měli jíst, pokud je toho na vás jednoduše poněkud „moc“?

Dopřát byste si měli například fermenované potraviny, dávají odborníci k dobru užitečný tip. Ty obsahují tělu prospěšná probiotika. To jsou vlastně pro tělo přátelské bakterie obývající náš zažívací trakt.

Další vhodnou položkou na váš „antistresový“ jídelníček je jednoznačně avokádo. Na původně exotické ovoce už jsme zvyklí i v rámci naší kuchyně. A není divu, že si tak úspěšně prorazilo cestu i k českým konzumentům. Obsahuje totiž celou řadu prospěšných látek, jako jsou nenasycené mastné kyseliny a esenciální aminokyseliny a také vitamín B6 a hořčík. Tato kombinace stimuluje produkci serotoninu.

Dopřávat bychom si pravidelně taktéž měli ryby a mořské plody. Ty jsou nejbohatším přírodním zdrojem selenu. Tento stopový biogenní prvek v naší výživě podle vědců setrvale schází. Způsobovat to přitom může právě zvýšené sklony ke stresu a depresím.

Zdroj:

https://www.prevention.com/health/mental-health/a37775615/can-stress-cause-weight-loss/

https://health.clevelandclinic.org/what-happens-to-your-body-during-the-fight-or-flight-response/