Strava podle ájurvédy vás odlehčí a pomůže zbavit kil navíc

Stop dietám a hladovkám. Jídelníček podle ájurvédy vás kil navíc zbaví přirozeně

Zdroj: Shutterstock

Naše schopnost trávit potravu je podle ájurvédy stejně důležitá jako to, co vkládáme do úst. Přizvěte do hry, co nám příroda právě teď dává, a nešetřete voňavým kořením. Babí léto volá po odlehčeném, ale sytém jídelníčku nabitém živinami. Nastartujete trávení a posílíte imunitu.

Slovo dieta v ájurvédě neexistuje. Stačí se starat o svůj trávicí oheň (agní) tak, aby nehořel ani málo, ani moc, a o celkový vyvážený životní styl. To ostatní, včetně optimální váhy a vnitřní spokojenosti, už přijde samo. Agní, ájurvédské označení pro schopnost trávit, je nezbytnou podmínkou pro výstavbu tkání z živin. Z nestrávené potravy se tělo nevyživí, a navíc jej zbytky nestráveného jídla zatíží a oslabí imunitu. Trávicí oheň tak určuje nejen míru naší energie, vyzařování, síly, ale i zdraví a délku života. Správný agní se ohlásí dvakrát až třikrát denně zdravým hladem a pravidelným trávením. Trávicí oheň narušují špatné stravovací návyky, dietní chyby, ale také stimulanty, jako je káva, cigarety nebo energetické nápoje.

Zdroj: Youtube

Stop dietám a hladovkám

Když nepravidelně jíme, celý den jsme o hladu a večer se přejíme, držíme diety, kde sledujeme minimální energetický příjem, držíme neodborně různé hladovky, agní má tendenci velmi se ztlumit. Docílíme tak přesného opaku toho, co jsme chtěli, když jsme v dobré víře omezili příjem stravy.

Nesprávnými dietami, půsty, hladovkami a dalším omezováním v jídle narušíme rovnováhu trávicího systému, zchladíme ho a tím začneme zadržovat vodu, zatížíme ledviny a slezinu – orgány, které hrají důležitou roli při přeměně energie z jídla. Agní má rád teplou stravu třikrát denně. Nejdůležitějším jídlem dne je přitom oběd. Ten by měl být teplý, sytý a snědený v době, kdy je slunce nejvýše na obloze, tedy mezi 12. a 14. hodinou.

Výživa pro slezinu

Po létě, kdy vše překypovalo silou, se energie pozvolna zklidňuje a stahuje dolů. I my bychom měli zpomalit a zklidnit se. Na emoční rovině vzpomínáme na léto, jsme trochu nostalgičtí a možná i úzkostliví. Tyto emoce mají původ v žaludku a slezině. Slezinu vyživíme vším, co má sladkou chuť – vařenými obilovinami (jáhly, kroupy, bulgur, pohanka, rýže) a kořenovou zeleninou, dýní, mrkví, bramborami, batáty, podušeným zelím, ovocnými kompoty z hrušek a jablek, hroznovým vínem… Vy užijte darů, které vám příroda právě nyní v období sklizně nabízí. Tělo začíná mít tendenci chladnout a je třeba ho jídlem zahřát, uklidnit a uzemnit. K tomu nám pomáhá právě přirozeně sladká chuť.

Kdo to zvládne, může vynechat rafinovaný bílý cukr, alkohol a všechny potraviny, které ho obsahují. Bílý cukr přináší do těla vlhkost, okrádá tělo o minerály a rozhazuje hladinu cukru v krvi. Zkrátka našemu tělu nedělá dobře. Bohužel je ale návykový. Jakmile si na něj jednou zvyknete, je výzvou se této závislosti zbavit.

Kromě přirozeně sladké chuti si můžeme dopřát i více slané a kyselé. Z koření pomůže kardamom. Přidávat ho můžete do ranních kaší, ovocných kompotů, do kakaa či kávy – zmírňuje škodlivé účinky kofeinu.

Ájurvédské postní jídlo

Na odlehčení, ale také posilnění trávení doporučujeme zařadit Kičari. Toto tradiční ájurvédské postní jídlo, připravované ze stejného poměru mungo fazolek a celozrnné basmati rýže s kořením, dodá potřebné množství energie a nezatíží.

Směs koření v tomto receptu je vyvážená pro jemnou očistu organismu. Jídlo vám zároveň dodá potřebné množství energie i při náročnější fyzické práci.

Kičari je mírně diuretické, tedy odvodňuje. Podstatné je, aby mungo i rýže byly 24 hodin předem namočené a dobře uvařené. Tím totiž usnadníme práci trávicímu systému. Trávení výborně povzbudí a pro podzimní roční dobu se skvěle hodí také kvašená zelenina (kysané zelí, kimči).

Ukázkový jídelníček pro babí léto

Snídaně: Vařené hrušky s ořechy

4 středně velké hrušky
15 vlašských ořechů
1/4 lžičky koření pippali
4 lžíce kozího jogurtu

Hrušky oloupejte a celé ponořte do hrnce s vodou (stačí, když budou do jedné čtvrtiny ponořené). Přidejte podrcené pippali. Povařte cca 7–10 minut a servírujte s nasekanými vlašskými ořechy, zalité vodou, co zůstala v hrnci, a se lžící kozího jogurtu.

Oběd: Kičari

2 lžíce ghí
240 g mungo fazolek
240 g hnědé basmati rýže
4 lžičky směsi fenyklu, římského kmínu a koriandru (v poměru 1 : 1 : 1)
2 cm strouhaného zázvoru
sůl

Rýži i mungo namočte 24 hodin předem do vody. Sceďte a propláchněte.

V dostatečně velkém hrnci na ghí osmahněte krátce na mírném plameni všechno koření, aby se rozvonělo.

Mungo a rýži přidejte do hrnce ke koření. Vlijte trojnásobné množství vody, přidejte sůl a vařte na mírném plameni doměkka (nemíchejte). Konzistence by měla být kašovitá, je-li třeba, přidejte vodu.

Servírujte s lžící kvašené zeleniny (kysané zelí nebo kimči).

Večeře: Dýně s fazolkami a quinoou

2 lžíce ghí
1 cibule
1 středně velká dýně Hokkaidó
200 g fazolových lusků
5 listů mangoldu
1/4 lžičky mletého muškátového oříšku
1/2 lžičky sušené šalvěje nebo 3 cm čerstvé
1/2 lžičky tymiánu
1/2 lžičky semínek černuchy
sůl
pálivá paprika
240 g quinoy

Na ghí osmažte cibuli a všechno koření, přidejte na kostky nakrájenou dýni, mangold na cca 5 cm široké proužky, napůl překrojené fazolové lusky a vše poduste cca 10 minut. Podlijte trochou vody (asi 1/4 hrnku) a ještě poduste doměkka. Dosolte podle chuti. Podávejte s vařenou quinoou.

Zdroje: