Pokud spíte méně než 6 hodin denně, škodíte si

Spánek s hubnutím velmi úzce souvisí. Jestliže spíte méně než 6 hodin za den, projeví se to na funkci metabolismu a organismus i daleko hůř hospodaří s bílkovinami. K tomuto závěru dospěla studie vědců z univerzity v Surrey.

Jistá americká studie navíc přišla se zjištěním, že ti, kteří si chodí lehnout později než ve 23 hodin, za den stihnou zkonzumovat dokonce o 220 kalorií víc. Ulehnout už před 23. hodinou večerní je pro nás extrémně důležité. Jde především o to, že se v této době uvolňuje nejvíce melatoninu, tzv. spánkového hormonu.

Ten se stará o adekvátně hluboký spánek. Dostat se do této hluboké spánkové fáze je přitom z pohledu hubnutí zvláště podstatné. Ve fázi hlubokého spánku tělo produkuje růstový hormon, který plní funkci skvělého spalovače tuků.

Za vším hledejte hormony

Nedostatek spánku se projeví snížením hladiny hormonu s názvem leptin. Ten je zodpovědný za to, že si připadáme adekvátně sytí. Leptin se vytváří v tukové tkáni.

Navíc se zvyšuje hladina hormonu ghrelinu. Tento hormon naopak podmiňuje pocit hladu. Produkován je žaludeční sliznicí. Vysokou hladinu ghrelinu proto míváme před jídlem, když je žaludek prázdný. Jakmile se najíme, hodnoty hormonu se normalizují.

To v konečném důsledku znamená, že i nevyspalí nejsme přiměřeně sytí, ale máme hlad. To se pochopitelně příliš neslučuje s naším „dietním“ úsilím, neboť chybějící energii vyžaduje organismus doplnit.

Je to způsobeno tím, že organismus se v této fázi v podstatě dostává do stavu, kdy předpokládá nedostatek. To ho nutí zvýšeným způsobem ukládat kalorie a vytvářet si zásoby tuku, které může použít coby určitou rezervu.

Nedostatek spánku nás nutí doplnit energii a šetřit

Zároveň dochází ve větší míře k vyplavování stresového hormonu kortizolu. Důsledkem nadměrné tvorby kortizolu je přeměna svalové tkáně v tukovou. Vyvoláno je to tím, že svaly jsou schopny spalovat mnohem více energie než právě tuk. Tělo se tedy z pohledu využití energie chová v tomto směru logicky a usiluje o úsporu.

Americký Institut integrovaného zdraví navíc ve svém výzkumu potvrdil, že nevyspalí jedinci mají výraznější tendence k tomu konzumovat nezdravé potraviny s vysokým obsahem tuků a cukrů. Možným vysvětlením může být to, že se nevyspáním otupuje činnost čelního laloku mozku.

V konečném důsledku tak máme mnohem menší šanci se ovládnout a spíše neodoláme různým „svodům“ v podobě nezdravých pokrmů, jako jsou sladkosti nebo jídla z fast foodu. Někteří dokonce tento stav přirovnávají k opilosti. Zkrátka nejsme v podobném rozpoložení „mentálně způsobilí“ učinit zodpovědné rozhodnutí, které by bylo v souladu s naším zdravím.

Kolik spánku je akorát?

Ovšem pozor, nic se nemá přehánět. Výrazněji nám neprospívá ani nadměrné množství spánku, jak naopak zjistili vědci z University of California. Podle expertů ten, kdo spí až 10 hodin denně, svému zdraví škodí taktéž, a to dokonce více, než kdyby spal minimálně.

Jako optimální doba spánku se tak uvádí přibližně 7 až 8 hodin, dle některých výzkumů až 9 hodin. K tomuto závěru dospěla studie zveřejněná na serveru Timesnownew. Lidé, kteří spí cca 8 hodin denně, mají podle odborníků z University of California dokonce statisticky nižší úmrtnost.

Pokud tedy spíte příliš, můžete si podle některých zdrojů snadno „vykoledovat“ kromě obezity i bolesti hlavy či zad nebo cukrovku.

Jak je to s jídlem před spaním?

A pozor, důkazem toho, že jídlo a spánek jsou doslova spojité nádoby, je i to, že je velmi důležité, co jíte, než jdete do postele. V první řadě byste neměli jít spát hladoví, ale ani příliš najedení. Před usnutím byste se měli vyhnout kaloricky bohatým a těžkým pokrmům. Dopřát si můžete například šunku a sýr, za vhodnou večeři lze považovat i polévku.