Příběh: Shodila jsem 107 kilo

Dřív Tereza vážila 202 kilo, dnes už je vše jinak.
Nadváze obětovala deset let života. Teď to rychle dohání a cítí se dobře jako nikdy předtím. Tereza Bachová vážila 202 kilo, za dva a půl roku se dokázala dostat na polovinu a moc jí to sluší.  

Jedla celý den a nebála se najíst ani večer. „Měla jsem ráda plný talíř,“ vzpomíná třicátnice z Chomutova na život ve ‚velkém obalu‘. Dobře si pamatuje nevěřícné pohledy lidí, které potkávala. 

Stydí se za to, jak na ni kolegyně musela čekat, když spolu někam šly. Zadýchaná byla už po pár krocích, vyjít schody byl nadlidský výkon, nevešla se do konfekčních velikostí a za ty nadměrné je potřeba si připlatit. 
Měla sice spoustu kamarádů, ale žádného kluka. Problém si přesto dlouho nechtěla přiznat. Změnilo se to až v okamžiku, kdy si sedla do auta a zjistila, že si nedokáže zapnout pás. Řízení totiž miluje. 
„Došlo mi, že dělám ostudu nejen sobě, ale i rodině a kamarádům,“ říká krásná, mladá žena, která se živí jako sociální pracovnice. 

Večery u talíře 

Také její lékařka v pražském IKEM, kam dojíždí kvůli chronickému onemocnění jater, naléhala, ať se svou váhou něco dělá. A tak se v listopadu 2016 objednala na OB kliniku. „Doma jsem se nevážila. Když jsem se tam postavila na váhu, byl to šok. Myslela jsem si, že mám tak o třicet kilo méně,“ vypráví Tereza. Dodnes si nedokáže vysvětlit, jak se jí podařilo nad dvousetkilovou hranici dostat a proč to nechala zajít tak daleko. 


Na geny to svádět nemůže: Tatínek sice nadváhu má, ale maminka je hubená. Při chronickém onemocnění jater sice užívala kortikoidy, po kterých se může přibírat, ale ne tolik. „Mohu si za to sama, byla to moje blbost,“ říká. Vyzkoušela spoustu diet, na chvíli zhubla, ale pak to zase nabrala. Až to jednoho dne vzdala a už jen jedla, jedla a jedla. Hlavně po večerech. „Řekla jsem si: Tak si dám do nosu, těch pár kilo navíc už stejně o ničem nerozhoduje, jenže kila přibývala,“ dodává. 

Operace žaludku 

Na OB klinice se Tereza dostala k jedné z nejznámějších českých obezitoložek – k Ditě Pichlerové. 
„Hned jsem věděla, že Tereza má velký potenciál, i přes kila navíc bylo znát, že je to velmi krásná žena,“ říká lékařka. S ohledem na vstupní váhu si stanovily cíl zhubnout na 130 kilo, ale Tereza chtěla hned od začátku tuto hranici pokořit a dostat se na stovku. Lékařka jí upravila jídelníček, aby obsahoval hodně zeleniny a bílkovin. A mladá žena vše podřídila hubnutí: Když přišla odpoledne domů, začala vařit a chystat si na druhý den krabičky s vhodným jídlem. Během pár měsíců zhubla 16 kilo, pak se ale váhový úbytek začal zastavovat (vážila 174 kilo), což byl ten pravý čas pokračovat bariatrickou operací, při které se zmenšuje prostor pro vstřebávání potravy v trávicím ústrojí. 


Lékaři zvolili metodu plikace, kdy se část žaludku laparoskopicky zanoří dovnitř žaludku. „Jedná se o mladou, bezdětnou ženu, proto jsem chtěla co nejšetrnější typ výkonu. Je to krátká operace a výkon je vratný,“ dodává Dita Pichlerová. 
Už dva měsíce po operaci shodila Tereza dalších 18 kilo, zbavila se převážně tuku. Cítila se výborně a dodržování režimu jí nedělalo obtíže. 


Začala víc chodit a cvičit. V září 2018 váha ukázala 107 kilo, polovinu její původní váhy! Tolik vážila naposledy v osmnácti letech. Tereza byla moc spokojená a rozhodla se pro abdominoplastiku, kdy se z břicha odstraní převis kůže, který jí po velkém zhubnutí zůstal. Letos v lednu podstoupila další operaci – modelaci paží. 
A další dvě ji ještě čekají: odstranění převisu kůže z prsou a stehen. 
„Viděla jsem, že jsem se před lety nespletla, Tereza je krásná, mladá žena, dnes váží 95 kilo, což je při její výšce BMI 28,8 naprosto skvělý výsledek,“ dodává obezitoložka Pichlerová. 

Už to nikdy nedopustím 

Tereza říká, že hubnutí pro ni nebylo vůbec drastické. Nejvíce energie jí zabralo vaření jídla, věčné vážení surovin a příprava krabiček. „Ve chvíli, kdy jsem se ale opravdu rozhodla, to najednou šlo samo. Navíc jsme si velmi sedly s paní doktorkou, narazila jsem na výborné nutriční sestry, které mi laskavě a trpělivě vše vysvětlily,“ vzpomíná Tereza a všem ženám, které se ocitly v podobné situaci, radí, ať se hubnout nebojí. Krabičky si Tereza nosí do práce i dnes. Denně si jich nachystá pět až šest, v každé z nich je 150 ml jídla. 


Půl hodiny před jídlem a půl hodiny po něm nesmí pít. Snaží se vynechávat přílohy a jíst bílkoviny a zeleninu. 
„Dnes už nemusím tak moc vařit, protože jím jen malé porce, rodina a přátelé se se mnou rádi rozdělí. Občas zhřeším, ale velmi málo. Pořád se hlídám,“ podotýká. Už prý ale nikdy nedopustí, aby se znovu dostala na starou váhu. Po bytě má vyvěšené staré a nové fotky a to je její velkou motivací. 


Léčba a následné operace už ji vyšly na desetitisíce, ale i to bere s humorem: „Stálo mě takové prachy se vyžrat a teď spořím na to, abych se toho zbavila. Ale peněz nelituji. Za blbost se platí.“ Lidé se za ní otáčeli dříve, otáčejí se i dnes. „Nejdříve se leknu: Proč zase? Jenže pak mi dojde, že ty pohledy jsou milé, otáčejí se proto, že jsem prostě hezká holka,“ říká na závěr. 

Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.